Rusko zase drží v šachu nejslabší. Za ukrajinské obilí pořád není náhrada

Rusko v sobotu oznámilo, že pozastavuje svou účast na dohodě o vývozu obilí. Ujednání v červenci zavedlo postupy pro bezpečný vývoz obilí z některých ukrajinských přístavů. Do konce října je díky ní úspěšně opustilo více než 400 plavidel s téměř 9,5 miliony tun obilí a dalších potravin.

Dohoda měla vypršet 19. listopadu. Jednání o jejím obnovení probíhala pod záštitou OSN po celý říjen, ale Rusko od nich odstoupilo kvůli ukrajinskému útoku na ruské lodě v okupovaném Sevastopolu. Moskva prý už nedokáže zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor.

Zatím není jasné, kdy přestanou lodě z Ukrajiny vyplouvat. Navzdory ruskému prohlášení totiž v pondělí ráno podle ukrajinského ministra pro infrastrukturu Oleksandra Kubrakova z ukrajinských přístavů vyplulo v rámci dohody o vývozu obilí 12 lodí.

„Dnes opustilo ukrajinské přístavy 12 lodí. OSN a Turecko zajistí 10 kontrolních týmů, které provedou inspekci 40 lodí zapojených do černomořské obilné iniciativy,“ oznámil Kubrakov na twitteru.

Podle ruského ministerstva zahraničí bude pozastavení dohody platit „na dobu neurčitou“. V prohlášení se uvádí, že Rusko je připraveno prodávat na světových trzích vlastní obilí jako náhradu za to ukrajinské. Moskva už si předtím stěžovala, že dohoda jí oproti slibům nezajistila zvýšení exportu tak jako Ukrajině.

Turecko bude v úsilí o uzavření dohody o vývozu obilí z černomořské oblasti pokračovat, uvedl v pondělí prezident Recep Tayyip Erdogan. „I kdyby se Rusko chovalo nerozhodně, protože nedostalo stejné výhody, budeme rozhodně pokračovat v našem úsilí sloužit lidstvu,“ řekl Erdogan v projevu.

„Naše snaha dodat tuto pšenici do zemí, kterým hrozí hladomor, je evidentní. Společným mechanismem, který jsme vytvořili v Istanbulu, jsme přispěli ke zmírnění celosvětové potravinové krize,“ řekl Erdogan. K návratu k dohodě Rusko vyzvaly Spojené státy i Evropská unie.

Poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, rozmístilo podél ukrajinského pobřeží Černého moře válečné lodě. Ukrajina tyto vody zaminovala, aby zabránila případnému ruskému námořnímu útoku. Přístavy, ze kterých před válkou proudila na světový trh většina z více než 45 milionů tun obilí, jež Ukrajina vyvážela, tak byly zablokované.

Několikaměsíční jednání o odblokování přístavů vyústila 22. července ve slavnostní podpis dohody v paláci Dolmabahçe v tureckém Istanbulu. Byla to první a dosud jediná významná dohoda mezi Kyjevem a Moskvou, byť ne přímá. Ukrajina i Rusko totiž podepsaly separátní dohody s Tureckem a OSN.

Při podepsání dohody v červenci organizace Světový potravinový program OSN uvedla, že kvůli zastavení dodávek z Ukrajiny přibližně 47 milionů lidí trpí „akutním hladem“. Generální tajemník OSN António Guterres tehdy smlouvu označil za „maják naděje ve světě, který ji zoufale potřebuje“.

První loď s obilím od začátku blokace ukrajinský přístav opustila dne 1. srpna. Lodě poté podle webu The New York Times (NYT) běžně nejprve mířily do tureckých vod, kde je zkontroloval společný tým úředníků Turecka, Ukrajiny, Ruska a OSN, poté rozvezly svůj náklad do míst určení po celém světě.

Nejvíce dodávek podle OSN obdržely Turecko, Španělsko a Itálie. Do světa z Ukrajiny zamířilo na 400 lodí s asi 9,3 miliony tun zemědělských produktů.

Rusko je také významným vývozcem obilí a hnojiv a dohoda mu usnadnila prodej tohoto zboží na světovém trhu. Kreml opakovaně tvrdil, že jeho zásoby nelze vyvážet kvůli sankcím uvaleným Spojenými státy a Evropskou unií.

Opatření se ve skutečnosti tohoto zboží nedotkla, ale soukromé přepravní společnosti, pojišťovny, banky a další podniky se zdráhaly Rusku s vývozem obilí a hnojiv pomáhat v obavách, že by se mohly dostat do rozporu se sankcemi nebo že by obchodování s Ruskem mohlo poškodit jejich pověst.

Evropská unie 21. července vydala právní vysvětlení svých sankcí, v němž uvedla, že různé banky a další společnosti zapojené do obchodu s obilím ve skutečnosti zakázány nejsou.

Nový krok Ruska zřejmě silně zasáhne dodávky do zemí závislých na dovozu potravin. V ohrožení jsou statisíce tun pšenice rezervované pro dodávky do Afriky a na Blízký východ. Sníží se také ukrajinský vývoz kukuřice do Evropy.

„Pokud budu muset nahradit loď z Ukrajiny, jaké jsou možnosti? Vlastně nic moc,“ řekl agentuře Reuters singapurský obchodník s obilím, který dodává pšenici zákazníkům v Asii a na Blízkém východě.

Podle obchodníků je nepravděpodobné, že by mezeru v nabídce mohla nahradit Austrálie, která je klíčovým dodavatelem pšenice do Asie, tamní přepravní kapacity jsou totiž rezervovány až do února.

Globální ceny pšenice vyskočily už začátkem roku na historické maximum a kukuřice dosáhla desetiletého maxima. Odborníci varovali, že pokud nebudou dodávky obnoveny, mohly by světové ceny potravin dále růst, což by způsobilo další ekonomickou zátěž zemím, které již nyní bojují s rostoucí inflací a cenami energií, napsal deník The New York Times.

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) varoval před katastrofálními důsledky, které pozastavení účasti Ruska na dohodě o dodávkách obilí může přinést. Inflace se v zemích s nízkými příjmy podle IRC vyšplhala na téměř 90 procent a odhaduje se, že v letošním roce bude pociťovat akutní nedostatek potravin až 345 milionů lidí.

V době, kdy desítky milionů lidí ve východní Africe nadále pociťují extrémní hlad a Somálsko se v důsledku nejhoršího sucha za posledních 40 let potácí na pokraji hladomoru, bude obnovená blokáda nadále bránit vývozu 80 % obilí z rusko-ukrajinského regionu, což povede k dalšímu hladu, uvedl IRC.

„Obnovená blokáda vyvolává vážné obavy z rostoucí celosvětové krize, a to zejména ve východní Africe, kde hladoví více než 20 milionů lidí. Také ale v místech, jako je Jemen, který je téměř z poloviny závislý na dovozu pšenice z Ruska a Ukrajiny a kde potravinovou pomoc potřebuje více než 19 milionů lidí,“ uvedl Shashwat Saraf, ředitel IRC pro mimořádné situace ve východní Africe.

„Rozhodnutí Ruska pozastavit účast na černomořské dohodě ohrožuje hlavní vývozní trasu tolik potřebného obilí a hnojiv pro řešení celosvětové potravinové krize způsobené válkou proti Ukrajině,“ uvedl na twitteru šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell.

Ruské rozhodnutí zřejmě požene nahoru také světové ceny rostlinného oleje. Ohrožuje totiž ukrajinský vývoz slunečnicového oleje do klíčových destinací, včetně hlavního dovozce, kterým je Indie.

Vzhledem k tomu, že ruské síly ztrácejí na východě a jihu Ukrajiny, analytici tvrdí, že ruský prezident může dohodu o dodávkách obilí částečně využívat jako válečný nástroj k překonání nedostatků své armády a k udržení tlaku na západní spojence Ukrajiny, popisuje NYT.

„Pozastavením své účasti na dohodě o dodávkách obilí pod falešnou záminkou výbuchů ve vzdálenosti 220 kilometrů od obilného koridoru Rusko blokuje dva miliony tun obilí na 176 plavidlech, které jsou již na moři - to by stačilo k nasycení více než sedm milionů lidí. Rusko to plánovalo s velkým předstihem,“ napsal na twitter ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.