Článek
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o pravidelných podzimních odvodech do armády. Nařízení se bude týkat také čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva loni nelegálně anektovala, napsala stanice CNN. Základní vojenskou službu v armádě má letos na podzim nastoupit 130 tisíc lidí ve věku od 18 do 27 let.
Putin oznámil anexi čtyř oblastí - Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské - loni v září po pseudoreferendech, která Ukrajina a západní země všeobecně odmítly jako „podvod“. Moskva také krátce poté ztratila kontrolu nad celým územím těchto republik. V loňském roce a na jaře 2023 se v těchto regionech odvody na vojenskou službu podle agentury TASS nekonaly.
Generální štáb ruské armády podobně jako již dříve podotkl, že branci nebudou posláni do bojů na Ukrajinu. V plánu podle něj není ani další vlna mobilizace, která by navázala na tu z loňského podzimu. Tehdy bylo podle oficiálních prohlášení povoláno do zbraně asi 300 tisíc rezervistů. Částečná mobilizace ale také vedla k úprku statisíců Rusů ze země.
Odvody začnou 1. října a potrvají do 31. prosince. V Rusku se branci k povinné vojenské službě trvající 12 měsíců povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu.
Jak Rusku pomohla mobilizace?
Částečná mobilizace vyhlášená ruským prezidentem Putinem je začátkem nové etapy války na Ukrajině. Odborníci pochybují, že pomůže splnit Putinovy cíle, ztížit Ukrajině dobývání území a prodloužit válku ale může.
Podle agentury TASS začaly odvody loni na podzim o měsíc později než obvykle, a to kvůli přetíženým odvodním místům uprostřed částečné mobilizace. Na jaře Rusko do armády povolalo 147 tisíc branců.
Ruský parlament dříve odhlasoval zvýšení horní věkové hranice, kdy může být muž povolán do armády, z 27 na 30 let. Nová norma nicméně nabyde účinnosti až v příštím roce, upozorňuje agentura Reuters.
Rusko taktéž dříve ohlásilo plán navýšit počet příslušníků ozbrojených sil o téměř třetinu na 1,5 milionu. Mezi nimi má být 700 tisíc profesionálních vojáků, napsala agentura ČTK.
Během 17 měsíců, které uplynuly od chvíle, kdy prezident Vladimir Putin zahájil největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války, utrpěly ruské síly velké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že ruských obětí je více než 240 tisíc - to však zahrnuje i zraněné.
