Rusko využívá energetickou krizi jako nástroj k vydírání, říká novinářka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Moldavsko se ocitlo pod tlakem z energetické krize poté, co přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Pro Kišiněv to znamená inflaci a s ní spojenou nespokojenost mezi obyvateli. Zatímco země má ovšem zásoby na delší dobu a za poslední roky diverzifikovala své zdroje, situace je mnohem kritičtější v Podněstří. Úřady zde zastavily přívod energie do domácností a průmyslu, funguje pouze v nemocnicích a další kritické infrastruktuře.

Separatistická oblast přijímala od Ruska levný plyn a prodávala ho právě Kišiněvu, čímž si vydělávala na svou vlastní správu. Moskva by sice mohla v zásobování energiemi pokračovat, i když za mnohem dražších okolností a menšího množství přes Turecko, ovšem tvrdí, že zastavila dodávky kvůli dluhu na moldavské straně.

Odborníci se tak shodují, že Rusko využívá energetickou krizi k zasetí nespokojenosti v Moldavsku, které čekají tento rok parlamentní volby.

„Musí se vzít v potaz, že vůči Moldavsku probíhá jakási hybridní válka. Energetická krize vyprovokovaná Ruskem, kdy se skrze dezinformační kampaň snaží Moskva svalit vinu na vládu a dostat tím k moci proruské síly,“ říká moldavská novinářka Paula Erizanu.

„Je to pokračující informační válka a pro vládu je náročné tuto válku vyhrát, částečně z ekonomických důvodů, ale částečně také proto, že je to docela komplikovaná situace a trvá to nějakou dobu i pro lidi, kteří pozorně sledují zprávy, než se ve všem zorientují.“

Po přerušení dodávek plynu z Ruska se Moldavsko ocitlo před energetickou krizí. Jaká situace v zemi nyní panuje?

Moldavsko už podobné situace zažilo. Toto vydírání, i když v menším měřítku, jsme ze strany Moskvy zažívali teď pravidelně od roku 2022 a ještě předtím v 90. letech během války v Podněstří. Byly měsíce, kdy Moldavsko nemělo žádný ruský plyn a lidé vařili venku na ulici nebo na dvorech na ohništích. To se pak opakovalo ve velkém ještě v roce 2000. Vždycky, když se Moldavsko tak nějak blížilo k Evropské unii, tak Rusové používali energii jako prostředek k vydírání.

Kvůli tomu Moldavsko po většinu času od roku 2022 diverzifikuje své energetické zdroje, nakupuje plyn na mezinárodním trhu a snaží se přejít zejména na dovoz z Rumunska.

Rozdíl je nyní v tom, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu Ukrajiny už Moldavsko nemůže dovážet ani elektřinu z Ukrajiny.  Zbývá mu tak pouze několik linek, které jsou připojené zejména k rumunské elektrické síti. Jinak je většina Moldavska závislá na elektrárně Kurchugan v Podněstří, která využívala tento bezplatný ruský plyn, který separatistická oblast od Ruska dostávala.

Nyní, kdy už ale ruský plyn nepůjde do Podněstří, to pro Moldavsko znamená to, že se cena elektřiny zdvojnásobí.

Ale i pro separatistickou oblast je to nové, protože dlouhodobě spoléhalo na tento levný zdroj a najednou je to poprvé, kdy o něj přichází. Tamní propaganda ukazuje, že lidé jsou s tím docela v klidu. I když uznávám, že jsme měli za poslední dny štěstí na počasí a bylo poměrně teplo. Takže se možná lidé necítili tolik zoufalí. Využívají taky například elektrické ohřívače, na které se spoléhají, nebo dřevěná kamna, pokud bydlí v domech, a ne v bytech.

V elektrárně Kuchurgan se nyní místo plynu používá k výrobě elektřiny uhlí, ale příští týden se to může samozřejmě změnit. Hovořilo se o tom, že přechod z plynu na uhlí si může vyžádat některé výpadky.

Dá se říct, jaké budou politické důsledky zdražení energií a inflace pro politickou situaci v zemi? Mluví se o tom, že by to mohla být výzva pro současnou prozápadně orientovanou vládu a naopak příležitost pro proruské strany.

Samozřejmě, inflace je nyní ta největší výzva. Větší ceny elektřiny totiž budou znamenat vyšší inflaci a rozsáhlejší nespokojenost mezi obyvateli. Vláda plánuje lidem účty dotovat, ale není zatím jasné, do jaké míry.

V každém případě se bude snažit pomoci lidem, aby necítili žádnou změnu. Ale samozřejmě ve chvíli, kdy přijde inflace a vy to ucítíte ve své kapse bez ohledu na to, jestli je to ve vašem účtu za energie nebo v supermarketu, tak se ta nespokojenost hromadí.

Musí se vzít v potaz, že vůči Moldavsku probíhá jakási hybridní válka. Energetická krize vyprovokovaná Ruskem, kdy se skrze dezinformační kampaň snaží Moskva svalit vinu na vládu a dostat tím k moci proruské síly. Zprávy cílené s tímto záměrem například uvádějí, že Moldavané teď žijí úplně bez elektřiny a vypadá to pro ně smrtelně. To zatím naštěstí není pravda, ale samozřejmě takové informace jsou pro některé lidi znepokojující.

Je to pokračující informační válka a pro vládu je náročné tuto válku vyhrát, částečně z ekonomických důvodů, ale částečně také proto, že je to docela komplikovaná situace a trvá to nějakou dobu i pro lidi, kteří pozorně sledují zprávy, než se ve všem zorientují.

Další věc, která se může brzy stát je to, že elektřina, která jde z Rumunska půjde přes Ukrajinu a Podněstří, takže panuje obava, že podněsterské separatistické orgány se mohou pokusit ukrást tu elektřinu a nezaplatit za ni.

Moldavsko tamním úřadům navrhlo, že můžou společně nakupovat elektřinu z mezinárodních trhů, ale Podněstří to zatím odmítá. Je otázka, jestli spoléhají na to, že Rusko za pár týdnů elektřinu zprostředkuje a oni teď vydrží se zásobami, které mají na několik týdnů.

Vláda mluví i o tom, že by mohla nynější situace být příležitostí pro sjednocení země, pokud Kišiněv dokáže separatistické oblasti podat pomocnou ruku. Jakým způsobem ovlivňují dodávky plynu vztahy mezi Moldavskem a Podněstřím?

Vládní představitelé například v prosinci odjeli do Petrohradu jednat s generálním ředitelem Gazpromu o jakémsi omezení dodávek plynu do Podněstří, aby dokázali moldavským občanům v Podněstří, že se o ně také starají a přebírají za ně odpovědnost.

Nejsem si jistá, jestli tento vzkaz skutečně přistál do separatistické oblasti, jak měl. Přece jen mnoho domácností tam přijímá zprávy z Ruska a nebo přímo z podněsterských zdrojů, které jsou ale pod vlivem ruské propagandy.

Vláda informuje o tom, že má plány, jak se na obyvatele Podněstří zaměřit a zajistit, aby se k nim informace skutečně dostaly, ale zatím jsem neviděla žádné solidní výsledky.

Nejsem si nicméně jistá, jak chce vláda řešit i ty další linky. Konkrétně pokud jde o energii, tak elektrárny v Podněstří jsou provázané s Ruskem, berou energii a plyn tam. A ten pak předávají Moldavsku. Převést celý tento přívod pryč od Ruska je něco, co je nyní nejspíš nad síly moldavské vlády.

A stále jsou ještě v oblasti necelé 2 tisíce ruských vojáků, na které musí brát vláda ohled a není úplně jasné, jak se s nimi chce vypořádat.

Může to být nicméně prostředek k zahájení konverzace, protože pokud Rusko nebude dávat oblasti svůj plyn, tak tam může narůstat nespokojenost se separatistickými úřady a oslabení jejich moci, což by je mohlo dovést k dialogu s Kišiněvem. Ale to se samozřejmě ještě uvidí.

Jaké výhledy nyní Moldavsko má? Jak se může bránit vůči tomu, aby se Rusku nepodařilo využít zde plyn jako geopolitický nástroj?

Ruským plánem je v podstatě vyvolat v lidech nespokojenost s vládou v Kišiněvu a v příštích volbách za několik měsíců dostat do parlamentu proruské strany. O to jim tedy jde.

A co nyní může Moldavsko udělat je pokusit se zmírnit ekonomické náklady spojené s nárůstem plynu prostřednictvím mezinárodní pomoci, ale také dlouhodobě. Jsem silným zastáncem zelené energie a myslím si, že by Moldavsku pomohlo, kdyby proaktivně posilovalo svou síť a získavalo více energií z přírodních zdrojů.

Vláda v tomto ohledu udělala některé dobré kroky, ale nebylo to dost. A ve výsledku my stejně nejsme zemí, která by těžila plyn, takže nám nezbývá než být závislí na dovozu. Myslím, že tahle chvíle může být pro Moldavsko příležitostí to změnit.

V dlouhodobém horizontu se také zvyšuje naše energetické propojení s Rumusnkem, což je dobře, ale stále to znamená závislost na jiné zemi a zdražování nákladů. Pokud budeme pokračovat po naší cestě integrace do EU, náklady na energie by se mohli v budoucnu snížit, protože budeme mít více možností, jak jí získavat.