Článek
Spojené státy se obávají, že Rusko využije pohraniční konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem k odvedení pozornosti od situace na Ukrajině. Řekl to americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Reagoval na zprávy o potyčkách mezi postsovětskými republikami, při nichž v úterý zemřelo přes 100 lidí (psali jsme zde) a pokračovaly i ve středu. Země se od rozpadu SSSR několikrát vojensky střetly kvůli sporu o Náhorní Karabach, kde žijí převážně Arméni, ale podle mezinárodního práva region spadá pod Ázerbájdžán. Příměří se zpravidla vždy podařilo dohodnout jen díky zprostředkování Ruska.
„Kdykoliv se Rusko snaží něco rozdmýchávat a odvést pozornost od Ukrajiny, tak nás to znepokojuje,“ prohlásil šéf americké diplomacie. Moskva na jeho slova zatím nereagovala.
Rusko teď má velkou motivaci odvést pozornost Západu od Ukrajiny. Kyjev v posledních týdnech dosáhl značných úspěchů, když osvobodil rozsáhlé části Charkovské i Chersonské oblasti (o aktuálním stavu bojů na Ukrajině více zde).
Pro Rusko je to jedna z nejcitelnějších ztrát od začátku invaze. A projevuje se to i na domácí scéně, kde se vyskytují stále malé, ale čím dál větší známky pochybností o vůdcovských schopnostech prezidenta Vladimira Putina.
Putine, rezignuj
Dvacet let pečlivě budované image Vladimira Putina jako chytrého geopolitického stratéga dostává po obratu na bojišti na frak.
Blinken se proto domnívá, že by Putin mohl využít svůj vliv na Kavkaze k maskování vlastních neúspěchů. Zároveň ale připouští, že „pokud by se Rusko snažilo svůj vliv využít k dobru, tedy, že by uklidnilo situaci, ukončilo násilí a apelovalo na lidi, aby spolu začali pracovat na mírovém soužití, tak by to bylo pozitivní“.
Rusko v regionu ztrácí sílu
Ruský vliv v postsovětském regionu ale oslabuje. Podle Laurence Broerse z londýnského think-tanku Chatham House je příčinou právě ruská invaze na Ukrajinu. Rusko totiž ztratilo svůj status garanta bezpečí. „To vytvořilo příležitost pro Ázerbájdžán, pro který je stále nedořešený výsledek druhé války v roce 2020,“ vysvětlil Broers agentuře Reuters, a připomněl tak poslední velký konflikt mezi zakavkazskými republikami.
Rusko navíc v regionu oslabilo i vojensky. Aby nahradilo ztráty na Ukrajině, muselo na jaře stáhnout na 800 svých vojáků ze základny v Arménii a přemístilo i část mírových sil umístěných přímo ve sporném Náhorním Karabachu.
Arménie i tak vzhlíží k Moskvě jako ke svému hlavnímu spojenci. Arménský premiér Nikol Pašinjan se v úterý dovolával Putina, aby ázerbájdžánským útokům učinil konec. Ruský prezident na mimořádném zasedání Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) uvedl jen, že budou podniknuty „praktické kroky“ ke snížení napětí na hranicích. Nijak je ale nespecifikoval.
Podobně mlhavě se vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Vyzýváme všechny strany, aby situaci dále neeskalovaly, byly zdrženlivé a zastavily palbu v souladu s třístrannými dohodami mezi Ruskem, Ázerbájdžánem a Arménií z 9. listopadu 2020 a 26. listopadu 2021,“ řekl ministr.
Naproti tomu Turecko deklarovalo svoje silné spojenectví s Ázerbájdžánem slovy tureckého ministra obrany Hulusiho Akara, že „bude dále stát při něm a při jeho spravedlivých požadavcích“.
Zájmy obou mocností tak na sebe narážejí. Obě se ale plánují do řešení konfliktu aktivně zapojit. Podle agentury Reuters by se měli ve čtvrtek na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu setkat prezident Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Mohli by hledat možnosti, jak konflikt mezi sousedy ukončit.
