Článek
Poslední pravidelné elektrické vedení, které zásobuje elektřinou Ruskem ovládanou Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, bylo obnoveno, uvedl dozorčí orgán OSN pro jadernou energetiku s odvoláním na Ukrajinu.
„Ukrajina sdělila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že největší evropská jaderná elektrárna ZNPP během dne nejméně dvakrát ztratila spojení s elektrickým vedením, ale v současné době je opět v provozu,“ uvedla podle deníku The Guardian Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom dříve oznámila, že Záporožská jaderná elektrárna byla kompletně odpojená od elektrické sítě. „Aktivita okupujících jednotek způsobila úplné odstřižení Záporožské jaderné elektrárny od sítě, poprvé v dějinách elektrárny,“ napsala firma.
Největší ukrajinské i evropské jaderné elektrárny v Záporoží se Rusové zmocnili v březnu. O její ovládnutí usilovali již od začátku agrese proti Ukrajině a pro dosažení svého cíle se neváhali uchýlit i k rizikovému ostřelování. Poté, co se objevily záběry ruských armádních vozidel i uvnitř elektrárny, začali světoví lídři apelovat na její demilitarizaci.
Již dříve také varovali Rusko před odpojením elektrárny od ukrajinské rozvodné sítě a jejím připojením k té ruské. Petro Kotin, šéf ukrajinského státního podniku Enerhoatom, v rozhovoru s deníkem The Guardian, který vznikl ve středu, uvedl, že ruští inženýři již plán na přepojení z důvodu havarijního plánování vypracovali.
„Předložili plán pracovníkům elektrárny a pracovníci elektrárny ho předložili nám. Předpokladem pro něj bylo silné poškození veškerého vedení, které spojuje Záporožskou jadernou elektrárnu s ukrajinským systémem,“ uvedl Kotin.
Zmiňovaný plán prý vznikl pro případ, že by probíhající boje přerušily zbývající spojení. Kotin se ale dle svých slov obává, že ruská armáda se nyní zaměřuje na to, aby se tento krizový scénář naplnil. „Prostě s tím začali, začali s ostřelováním jen proto, aby ta vedení zlikvidovali,“ cituje britský list šéfa ukrajinského provozovatele jaderných elektráren.
Ruský plán na úplné odpojení elektrárny by zvýšil riziko katastrofální poruchy, jelikož by ji ponechal závislou na jediném zdroji elektřiny pro chlazení reaktorů. „Nemůžete jen tak okamžitě přepnout z jednoho systému na druhý, musíte vypnout všechno na jedné straně a pak začít přepínat na straně druhé,“ vysvětlil dále Kotin.
Jaký význam má Záporožská elektrárna?
Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát větším než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží před ruskou invazí vyráběla pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud pro zhruba čtyři miliony domácností.
Plán Záporožské jaderné elektrárny.
Během přechodu mezi systémy sítě by elektrárna podle Kotina byla odkázána pouze na záložní generátor poháněný naftou, přičemž v případě jeho selhání by neměla žádné další možnosti. Už po 90 minutách bez proudu by pak reaktory dosáhly nebezpečné teploty, a pokud by nebylo zajištěno chlazení, začne docházet k roztavení.
Připojení objektu k elektrické síti je přitom již nyní v kritickém stavu. Tři ze čtyř hlavních vedení, jež elektrárnu připojují k ukrajinské rozvodné síti, byla během války zničena a dvě ze tří záložních vedení, která ji připojují k elektrárně konvenční, mají být rovněž nefunkční.
Pro jadernou bezpečnost elektrárny jsou pak hrozbou i vozidla nacpaná v turbínových halách tak těsně u sebe, že by se k nim hasiči v případě požáru jen těžko dostávali. Případný požár by se tak mohl rozšířit směrem k budovám s reaktory a mohl by mít katastrofální následky.
Šest měsíců války
Seznam Zprávy připravily sérii textů k půlroku od okamžiku, kdy dal Vladimir Putin povel k invazi. Bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský mluví v rozhovoru o tom, jak se může konflikt vyvíjet a před jaké dilema postavily Rusko útoky na anektovaném Krymu:
Analýza toho, jaké faktory jsou rozhodující a proč ani jedna ze stran zatím nezískává převahu:
Ruská invaze má obrovský dopad nejen na životy lidí, ale silně poznamenává také přírodu. Přehled ekologických škod způsobených válkou:
I když Rusko již nad elektrárnou převzalo kontrolu, stále ji řídí ukrajinští pracovníci. Kotin proto v rozhovoru vychválil také tisíce tamních zaměstnanců, kteří navzdory podmínkám zůstali ve službě. Ačkoliv byla elektrárna postavena podle sovětských specifikací, k jejímu provozu je nutný kvalifikovaný tým a ruští inženýři podle něj takové dovednosti nemají.
„V žádném případě nedovolíme, aby Rusové přivedli svět k jaderné katastrofě, a uděláme všechno pro to, abychom elektrárnu vrátili pod naši plnou kontrolu a provozovali ji bezpečně a spolehlivě, jako tomu bylo vždycky,“ nechal se slyšet Kotin.
Britská rozvědka ve čtvrtek varovala, že Rusko nedávno zvýšilo v areálu elektrárny svou vojenskou přítomnost, dorazily tam i obrněné transportéry. Vojáci tam dlouhodobě dohlížejí na ukrajinské pracovníky.
V posledních týdnech se zvyšuje tlak na Moskvu, aby umožnila návštěvu objektu inspektorům z Organizace spojených národů (OSN). Několik světových lídrů se pak shodlo také na důležitosti možné návštěvy inspektorů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Ukrajinská verze Seznam Zpráv:
Kotin prý doufá, že jaderní inspektoři budou moci Záporožskou elektrárnu navštívit během „jednoho, možná dvou týdnů“. V jednáních podle něj došlo k pokroku a strany se jen musí definitivně dohodnout.
Optimismus ohledně mezinárodní inspekce dal ve čtvrtek najevo i šéf MAAE Rafael Grossi. „Jsme velmi, velmi blízko,“ odpověděl francouzské stanici France 24 na otázku, zda agentura získá přístup do zařízení. Zdůraznil, že situaci je třeba stabilizovat.
I Rusko se tváří, že inspekci nebude bránit. Ministr obrany Sergej Šojgu považuje vyslání mise MAAE do Záporoží za důležitý krok a jeho úřad je prý připravený jí poskytnout nezbytnou podporu, uvedlo ministerstvo po telefonátu Šojgua s francouzským ministrem obrany.
O tématu dokonce již minulý týden jednal po telefonu i ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Situaci by ve čtvrtek na zvláštní schůzi měla projednat i Rada ruské Státní dumy.
