Rusko útočí na ukrajinské obilí. V hledáčku jsou i dopravní lodě

Ruské síly v noci z úterý na středu podnikly intenzivní útoky drony a raketami, které poškodily kritickou přístavní infrastrukturu na jihu Ukrajiny, tvrdí Kyjev. Cílem byly i obilné a ropné terminály přístavů v Černém moři. Při útoku zemřelo nejméně 12 lidí.

Podle ukrajinského ministra zemědělství Mykola Solskijho bombardování značně ochromilo export z Oděsy a nedalekého Čornomorsku. Kromě toho bylo také zničeno 60 000 tun obilí. Ministerstvo odvoláním na odborníky odhadlo, že obnova poškozených zařízení potrvá rok. Zničené obilí navíc už bylo na cestě lodí obilným koridorem, píše server ABC news.

Guvernér Oděsy Oleh Kiper uvedl, že k zasažení obilných a ropných terminálů byly použity rakety Oniks a Kh-22. Trosky z těch, které byly sestřeleny, zasáhly obytné domy, přímořská letoviska a sklady, vyvolaly požáry a zranily několik lidí. Videozáznamy ze skladů na jiných místech Oděsy ukazují, jak hasiči hasí plameny, zatímco z místa exploze se valí hustý černý dým.

„Takové útoky ruských teroristů ovlivňují nejen naši zemi, ale i globální stabilitu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během brífinku s irským premiérem na návštěvě v Kyjevě. Ukrajina podle něj potřebuje více systémů protiletecké obrany k ochraně přístavu, píše server Moscow Times.

Útok se odehrál jen několik dní poté, co prezident Vladimir Putin stáhl Rusko z účasti na Černomořské obilné iniciativě, připomíná agentura Reuters. Tato dohoda měla právě zajišťovat to, že Ukrajina může i během probíhajícího konfliktu vyvážet obilí. Rozhodnutí Moskvy vyvolalo obavy především v Africe a Asii z rostoucích cen potravin a hladu.

Kreml navíc se středu oznámil, že bude považovat všechny lodě, které poplují do ukrajinských černomořských přístavů, za potenciální dopravce vojenského nákladu. Zároveň prohlásil „řadu míst v severozápadní a jihovýchodní části mezinárodních vod Černého moře za dočasně nebezpečné pro plavbu“.

„V souvislosti s ukončením černomořské iniciativy a zredukováním námořního humanitárního koridoru budou od 00:00 hodin moskevského času dne 20. července (dnešních 23:00 SELČ) všechny lodě na cestě do ukrajinských přístavů v Černém moři považovány za potenciální přepravce nákladů vojenského zaměření,“ uvedl ruský resort obrany.

Podle Putina západní země „vykleštily a překroutily“ původní humanitární podstatu dohody, využívaly ji k „politickému vydírání“ a učinily z ní „nástroj pro obohacení nadnárodních korporací a spekulantů na světovém trhu s obilím“.

Agentura TASS dále informuje, že země, pod jejichž vlajkou taková plavidla poplují, bude Rusko podle ministerstva považovat za zapojené do konfliktu na straně Kyjeva.

Ruskému bombardování také předcházel ukrajinský útok na Krymský most spojující Rusko s Krymským poloostrovem, který Rusko v roce 2014 nezákonně anektovalo. Putin po jeho vážném poškození slíbil, že se Kyjevu pomstí. To potvrzuje i ruské ministerstvo obrany, které útok označilo za „odvetný úder“.

Solskij varoval, že pokud bude Rusko bránit Ukrajině ve vývozu potravin, „obyvatelstvo nejchudších zemí bude na pokraji přežití“. Podle něj by to znamenalo, že se zvýší cena exportovaného obilí a ne všechny země si ji budou moci dovolit, což zákonitě povede k zdražení mouky, obilovin, masa, cituje Ukrajinska pravda.

Varování ukrajinského ministra zemědělství jistě nejsou jen plané řeči. Nervozitu světového trhu ilustruje to, že v souvislosti s útoky se ceny pšenice vzrostly v úterý o více než 2,5 % a ve středu o více než tři procenta.

Ukrajina uvedla, že zřizuje dočasnou přepravní trasu do Rumunska. Potvrzuje to Vasyl Škurakov, úřadující ukrajinský ministr pro obce, území a rozvoj infrastruktury, v dopise zaslaném 19. července agentuře OSN pro námořní dopravu.

„Jejím cílem je usnadnit odblokování mezinárodní lodní dopravy v severozápadní části Černého moře,“ uvedl v dopise Škurakov. Uvedl, že trasa by vedla do teritoriálních vod a výlučné námořní ekonomické zóny Rumunska, které s Ukrajinou sousedí na jihu.

Rusko tvrdí, že by se mohlo k dohodě o vývozu obilí vrátit, ale pouze v případě, že budou splněny jeho požadavky na zmírnění pravidel pro vlastní vývoz potravin a hnojiv. Západní země to označují za pokus využít páky na dodávky potravin k tomu, aby si vynutily oslabení finančních sankcí, které již Rusku prodej potravin umožňují.

Zelenskyj uvedl, že jeho vláda se snaží najít způsob, jak zachovat koridor pro vývoz obilí, a to i přes rozhodnutí Ruska odstoupit od dohody sjednané s OSN a Tureckem.

„Koridor musí být bezpečný. Ve skutečnosti, jak znám Rusko, nebude bezpečný, pokud OSN nezačne pracovat velmi jasně a pevně na úrovni generálního tajemníka,“ řekl.

Při útocích na Oděsu bylo zraněno nejméně deset lidí, včetně devítiletého chlapce, kterého zasypalo roztříštěné sklo a další úlomky. Zbytky sestřelené rakety Kh-59 vytvořily v jiné části města velký kráter, zranily tři civilisty a poškodily několik budov. Na videu zveřejněném ministerstvem pro mimořádné události, na němž je vidět i obytný blok s rozbitými okny, stoupaly z rozbitých skladů plameny a dým, píše server PBS.

Osm íránských bezpilotních letounů Shahed bylo také sestřeleno v širším okolí Oděsy, kde byly údajně poškozeny dva sklady s tabákem a zábavní pyrotechnikou. Ukrajinské letectvo ve středu uvedlo, že Rusko vypustilo po celé zemi 63 raket a bezpilotních letounů, které se zaměřily především na infrastrukturu a vojenská zařízení v Oděské oblasti. Protivzdušná obrana jich údajně sestřelila 37, což je nižší podíl, než jaký obvykle uvádí za měsíce útoků.

Útok byl „velmi silný, skutečně masivní“, uvedl ve středu v hlasové zprávě na svém kanálu Telegram Serhij Bratčuk, mluvčí oděské vojenské správy. „Byla to pekelná noc,“ dodal.

Na většině území Ukrajiny byl krátce po středeční půlnoci vyhlášen letecký poplach, přičemž Rusko zasáhlo další místa, včetně Kyjeva, na který zaútočilo bezpilotními letouny.

„Těžká noc leteckých útoků pro celou Ukrajinu, zejména na jihu, v Oděse,“ uvedl na kanálu Telegram Serhij Popko, náčelník kyjevské městské vojenské správy.