Článek
Rusko chce najmout až 500 srbských žoldnéřů pro okamžité nasazení na Ukrajině. Informoval o tom francouzský server (placený odkaz) Intelligence Online specializující se na zpravodajské služby. Jeho novináři tvrdí, že od francouzských zpravodajských zdrojů získali informace o tajné operaci Moskvy v Bělehradu.
Zprávu o ruských aktivitách v Srbsku zveřejnili krátce před tím, než se v Aténách sešel srbský prezident Aleksandar Vučič s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Vučič jednání později na sociálních sítích označil za „dobré a otevřené“, zdůraznil v něm prý i to, že Srbsko od začátku invaze „jasně a jednoznačně“ respektuje územní celistvost Ukrajiny. Podobná slova zvolil i Zelenskyj.
Bělehrad dlouhodobě čelí kritice zejména západních zemí za příliš přátelské vztahy s Moskvou. Ruskou agresi na Ukrajině sice oficiálně odsoudil, odmítl se však připojit k protiruským sankcím.
Server Intelligence Online píše, že lidé z ruských a srbských bezpečnostních kruhů už od května jednají o zapojení srbských žoldnéřů do bojů na Ukrajině. Rozhovory údajně posvětili vysoce postavení představitelé bezpečnostního aparátu.
Zdroje serveru z francouzských zpravodajských služeb, které se odkazují na ruskou opozici, tvrdí, že začátkem září by měly do provizorního tábora v Moskevské oblasti dorazit stovky rekrutů z Balkánu. Jednat by se mělo zejména o srbské občany a etnické Srby ze sousedních zemí.
Podle Intelligence Online bylo už mezi červencem a srpnem vybráno prvních 50 mužů. Komerčními linkami se údajně po dvou nebo po třech přemístili do Ruska pod záminkou nabídky práce od nastrčené stavební firmy.
Přidat se k nim má ještě dalších zhruba 450 mužů. Vojáci prý mají operovat v rámci „srbské jednotky“, která se má stát součástí 106. gardové výsadkové divize. Do bojů na Ukrajinu by se měli vydat co nejrychleji.
Celý projekt má údajně na starost Davor Savičič, etnický Srb z Bosny a Hercegoviny, který žije v Rusku. V minulosti byl členem neoficiálních speciálních jednotek bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a bojoval i v řadách ruské Vagnerovy skupiny na Ukrajině v roce 2014 a v Sýrii v roce 2016.
„Je to v rozporu se srbským právem“
Bělehrad se dříve proti výzvám k zapojení srbských vojáků do války na Ukrajině veřejně ostře vymezoval. Vadila mu videa v srbštině, kterými se ruská žoldnéřská Vagnerova armáda snažila apelovat na srbské vojáky a rekrutovat je do svých řad.
Více o srbském lavírování
Žonglovat se vztahy Srbska s východními a západními mocnostmi se Vučićovi daří již řadu let. Připravil si tím půdu pro značnou finanční pomoc z Evropské unie, ale také pro významné obchodní dohody s Čínou nebo Ruskem, které vnímá jako alternativy k západním zemím.
„Vagnerovci, proč voláte někoho ze Srbska, když víte, že je to proti našim pravidlům?“ zlobil se tehdy srbský prezident Vučič a vyzval Moskvu, aby těmto výzvám zabránila.
„Srbsko je jedinou zemí v Evropě, která neuvaluje sankce na Rusko. Rusko by mělo zastavit úsilí vagnerovců o nábor vojáků ze Srbska. Takový přístup je v rozporu se srbským právem,“ vzkazoval.
Na druhou stranu na jaře uniklé dokumenty amerického ministerstva obrany naznačovaly, že Srbsko tajně dodává zbraně Ukrajině. Vučič to tehdy odmítl (psali jsme zde).
