Rusko u hranic s Finskem spaluje velké množství plynu, experti nevědí proč

Elektrárna ležící nedaleko hranic s Finskem vědce znepokojovala už od června, když zde zaznamenali výrazný nárůst vycházejícího tepla. Analýza sdílená BBC uvádí, že Rusko zde spaluje velké množství zemního plynu, který se podle odborníků dříve vyvážel do Německa. Elektrárna denně spálí podle odhadů plyn až v hodnotě 10 milionů dolarů.

Každý den od 17. června se u továrny na zkapalněný plyn Portovaja, patřící pod Gazprom, objevily plameny. Upozorňují na to satelitní snímky ze systému sledování požárů agentury NASA. Žádné další požáry snímky v okolí stanice ale nepozorovaly.

Vědci se obávají, že spalování vytvoří velké množství oxidu uhličitého a sazí, což by mohlo přispět k tání ledů na Arktidě. Každý den se ve flérách spálí přibližně 4,34 milionu metrů krychlových plynu, uvádí analýza společnosti Rystad Energy.

Spalování plynu je sice ve zpracovatelských závodech běžné, obvykle z technických nebo bezpečnostních důvodů, ovšem rozsah likvidace plynu v Portovaje odborníky mate.

„Nikdy jsem neviděla, že by závod na výrobu zkapalněného zemního plynu spaloval tolik plynu. Zhruba od června jsme viděli obrovský vrchol, který už nezmizel. Spalované množství zůstalo velmi vysoké.“ řekla britské BBC Jessica McCartyová, odbornice na satelitní data z Miami University v Ohiu.

Za spalováním plynu může stát podle BBC více faktorů. Situace, která takovou likvidaci plynu vyžaduje, může nastat například v případě, že jej není možné dodat zákazníkovi nebo ho zákazník nemůže převzít.

Může jít také o provozní problémy. „Provozovatelé často velmi váhají se skutečným odstavením zařízení z obavy, že by jejich opětovné zprovoznění mohlo být technicky obtížné nebo nákladné, a to je pravděpodobně i tento případ,“ vysvětluje Mark Davis, generální ředitel společnosti Capterio, která se zabývá hledáním řešení pro spalování plynu.

Mohlo by jít také o technické problémy, které se pojí s objemem dodávek plynu do Nord Stream. Společnost Gazprom mohla chtít tento plyn využít k výrobě zkapalněného zemního plynu v Portovaje, ovšem mohla mít problémy s jeho zpracováním. Nejbezpečnější možností je pak ho spálit ve flérách.

Spalování může být také důsledkem obchodního embarga, jež západní země na Rusko po začátku války na Ukrajině uvalily. „Takové dlouhodobé spalování může znamenat, že jim chybí nějaké zařízení. Kvůli obchodnímu embargu s Ruskem tak nejsou schopni vyrábět kvalitní ventily potřebné při zpracování ropy a plynu. Takže možná jsou některé ventily rozbité a nemohou je vyměnit,“ řekl Esa Vakkilainen, profesor energetického inženýrství z finské univerzity LUT. Společnost Gazprom se k likvidaci plynu nevyjádřila.

Finanční i ekologické náklady se zvyšují každým dnem, kdy spalování pokračuje, uvádí vědci. Ceny energií po celém světě prudce vzrostly po pandemii koronaviru a ruské invazi na Ukrajinu.

„Přestože přesné důvody spalování nejsou známy, objemy, emise a umístění fléry jsou viditelnou připomínkou dominance Ruska na evropských energetických trzích. Rusko může zítra snížit ceny energií. Jedná se o plyn, který by jinak byl exportován prostřednictvím Nord Stream 1 nebo alternativních zdrojů,“ uvedl Sindre Knutsson ze společnosti Rystad Energy.

Evropské vlády hledají způsoby, jak se vyhnout dodávkám energií z Ruska, které dříve tvořily 40 procent plynu spotřebovaného v Evropské unii. Ceny alternativních zdrojů plynu se v důsledku toho zvýšily a některé země EU, například Německo a Španělsko, nyní zavádějí opatření na úsporu energie.

Dopady spalování plynu na životní prostředí vědce znepokojují. Světová banka zařadila Rusko na první místo, pokud jde o objem spalování. Každý den se tím uvolní přibližně 9 tisíc tun oxidu uhličitého. Saze, které při nedokonalém spalování paliv také vznikají, tvoří pro klima také problém.

„Obzvláště znepokojivý je v případě spalování v arktických zeměpisných šířkách přenos vypouštěných sazí na sever, kde se usazuje na sněhu a ledu a výrazně urychluje tání. Podle některých často citovaných odhadů je již nyní spalování dominantním zdrojem ukládání sazí v Arktidě a jakýkoli nárůst spalování v této oblasti je obzvláště nežádoucí,“ uvedl profesor Matthew Johnson z Carleton University v Kanadě.

Portovaja leží nedaleko kompresorové stanice na začátku plynovodu Nord Stream 1, přes který se dostává plyn pod mořem do Německa. Dodávky přes něj jsou ovšem od poloviny července omezené. Zatímco Rusové z toho viní technické problémy, Němci označují omezení za čistě politický krok po ruské invazi na Ukrajinu.