Rusko staví kybernetický gulag

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco Rusko vede již déle než rok válku na Ukrajině, svádí boj ještě na jedné frontě. Domácí opozičníci i běžní lidé, kteří jen nesouhlasí s vedením „speciální vojenské operace“, čelí v zemi stále větším represím. Kreml své páky navíc rozšířil o nové technologie, které významně usnadňují sledování občanů.

Obávaná Federální služba bezpečnosti (FSB) dříve využívala technologie hlavně ke stíhání opozičních politiků a aktivistů. V těchto dnech je však zaměřila i na odpůrce války – sleduje docela běžné používání telefonů stejně tak jako posílání důležitých informací přes šifrované aplikace.

Ve své analýze na to upozornil deník The New York Times, který získal přístup k dokumentům od ruských firem, které technologie vyrábí.

„Lidé jsou kvůli tomu velmi paranoidní. Pokud komunikujete s kýmkoli v Rusku, nemáte jistotu, zda je to bezpečné, nebo ne. Úřady velmi aktivně monitorují vše, co se děje. Dříve se to týkalo jen aktivistů. Teď to rozšířily na všechny, kdo nesouhlasí s válkou,“ popsala pro list Alena Popovová, ruská opoziční politička a aktivistka za digitální práva.

K čemu přesně tedy mají pracovníci FSB přístup? Díky poloze telefonů dokážou jednoduše špehovat, zda se dva lidé setkali. Odposlouchávání hovorů jim nyní usnadňuje automatický přepis nebo například systém, který dokáže rozpoznat „podezřelé chování“.

Nové nástroje dosáhnou i na komunikace na sociálních sítích. Krátce po začátku ruské agrese byla v zemi většina sociálních sítí, jako je Facebook, Instagram nebo Twitter, zakázána. Nejvýznamnější platformou je jejich obdoba VKontakte, která nepřímo spadá pod vliv Kremlu.

Velká část komunikace mezi příznivci opozice i odpůrci války se vede přes šifrované aplikace. Telegram nebo Signal zaručují, že zprávy za stanovený čas mohou zmizet. Ani tento nástroj ovšem už není úplně bezpečný. Ruské úřady zatím sice nedokážou tyto příspěvky číst, nicméně monitorují, že daná interakce mezi dvěma profily probíhá. A i taková informace podle odborníků často stačí k výslechu až zatčení.

Nové nástroje, které dokážou zabezpečení obejít, znepokojily podle listu bezpečnostní experty i tvůrce šifrovaných služeb. I když mnozí věděli, že takové nástroje by mohly teoreticky vzniknout, nebylo zřejmé, že je produkují ruské firmy.

Většinu systémů, které ruské vládě usnadňují sledování občanů, vyrábí málo známé firmy vlastněné firmou Citadel Group. Tu kdysi částečně ovládal Ališer Usmanov, jenž se dostal na sankční seznam Evropské unie jako jeden z Putinových blízkých spojenců.

Některé z těchto společností se ale podle zjištění listu v posledních měsících snaží expandovat i do zahraničí, a nástroje sloužící ke špehování občanů by se tak mohly rozšířit i do dalších zemí. Například technologie napomáhající obcházet šifrované aplikace už se za hranice Ruska dostaly.

Firmy se podle NYT snaží tyto produkty prodávat ve východní Evropě, střední Asii, Africe, na Blízkém východě a v Jižní Americe.

Sledovací zařízení ve velkém vyvíjí také Čína a Írán, tedy státy, které nadále udržují s Ruskem alespoň diplomatické vztahy v době, kdy se ocitlo v mezinárodní izolaci. Podle analýzy deníku The Washington Post probíhá mezi zeměmi výměna know-how, jak kontrolu nad svými občany posilovat.

„(Ruské úřady) v podstatě inkubují nové odvětví ruských společností, které vznikly v důsledku represivních zájmů státu. Vedlejší účinky se projeví nejprve v okolním regionu a poté potenciálně i ve světě,“ řekl pro NYT Adrian Shahbaz, viceprezident pro výzkum a analýzy v prodemokratické skupině Freedom House, která se zabývá studiem online útlaku.

Svou roli bude hrát podle lidskoprávních organizací i rozvoj umělé inteligence, která monitorování nežádaného obsahu usnadní, poznamenala agentura AP.

Rozvoj nových technologií je jen špičkou ledovce rozpínajících se snah ruského režimu o kontrolu svých občanů. Kreml se o sledování pomocí digitálních technologií snaží od masových protestů v letech 2011 a 2012, které se tehdy svolávaly a organizovaly hlavně přes internet.

Úřady následně zpřísnily pravidla pro užívání internetu. Některé zákony zaručovaly blokování internetových stránek nebo větší svobodu pro operátory v uchovávání záznamů a posléze sdílení údajů s bezpečnostními složkami.

Mnoho odborníků ale označilo tehdejší snahy úřadů za marné. To se změnilo poté, co Rusko minulý únor napadlo Ukrajinu, kdy se cenzura internetu spolu s přísnějšími zákony o svobodě projevu rozšířila, připomněla AP.

Ochránci lidských práv se domnívají, že Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Podle nich tak vzniká jakýsi „kybernetický gulag“ – výraz odkazující na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni.

„Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu,“ poznamenala pro agenturu Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu.

V posledních měsících se tak v metru, na ulicích i zastávkách objevily kamery, které disponují systémem pro rozpoznávání obličejů.

„Ruské úřady rozšířily svou kontrolu nad biometrickými údaji lidí, mimo jiné shromažďováním údajů z bank a používáním technologie rozpoznávání obličeje ke sledování a pronásledování aktivistů,“ uvedla letos v prohlášení organizace Human Rights Watch.

Jen za minulý rok čelilo trestnímu stíhání za komentáře nebo příspěvky na internetu v Rusku téměř 800 lidí.