Článek
Neuběhla ani hodina od půlnoci, když kyjevský starosta Vitalij Kličko v pondělí na platformě Telegram informoval, že ve čtvrti Svjatošyn na předměstí hlavního města Ukrajiny spadl vrak bezpilotního letounu. Jen o pár minut později přišly informace, že událost si vyžádala dva zraněné a létající stroj nebyl jen jeden.
Sčítání zraněných v Kyjevě se tím však zdaleka nezastavilo. Podle Klička totiž tři zraněné ohlásila i další čtvrť na západě města, Solomjanka, kde došlo k výbuchu. Vojenská správa pak informovala také o tom, že další trosky dronu spadly na ranvej letiště Žuliany, jednoho ze dvou osobních letišť Kyjeva.
Zdroje agentury Reuters uvedly, že v Kyjevě opravdu slyšeli četné výbuchy, přičemž tamní představitelé se nechali slyšet, že systémy protivzdušné obrany útoky úspěšně odrážejí. Nebylo ale ihned jasné, kolik dronů vlastně Moskva na hlavní město sousední země vypustila.
Útoky se ovšem nesoustředily pouze na Kyjev. Poplašné sirény se několik hodin rozléhaly zhruba ve dvou třetinách Ukrajiny a ruské rakety podle mluvčího tamní vojenské správy Serhije Bratčuka zapálily například sklad potravin v černomořském městě Oděsa. Na místě nebyly hlášeny oběti na životech.
Výbuchy zazněly i v několika dalších ukrajinských regionech, například v Chersonské oblasti na jihu země. Celkem mělo dojít k 61 leteckým úderům a vyslat mělo Rusko celkem 16 raket. Ukrajinský generální štáb v této souvislosti píše o mrtvých i zraněných civilistech, jejich počet ale zatím blíže neupřesnil.
Moskva navíc podle nedělních informací měla zintenzivnit ostřelování města Bachmut v naději, že jej do úterý dobude. Uvedl to generálplukovník Oleksandr Syrskyj, který byl pověřen obranou obléhaného města.
Fotografie skladu v Oděse, kterou na telegramu sdílel Serhij Bratčuk.
„Dnes je důležité rozhodovat se co nejrychleji a předvídat akce nepřítele,“ sdělil Syrskyj na svém telegramu po návštěvě vojsk podél bachmutské frontové linie. „Rusové stále doufají, že se města zmocní do 9. května. Naším úkolem je tomu zabránit,“ dodal s tím, že ruské jednotky začaly používat modernější techniku a přeskupují své jednotky. Tyto informace ovšem nešlo nezávisle ověřit.
Informace o dění v Bachmutu přicházejí jen pár dní poté, co šéf ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin vyhrožoval, že se jeho lidé kvůli ztrátám ve svých řadách k 10. květnu z města stáhnou. Jak se ovšem zdá, nyní od svých výhrůžek ustoupil poté, co mu Moskva měla slíbit potřebné prostředky.
Více o Prigožinovi a vagnerovcích
Jevgenij Prigožin je bývalý kriminálník, který se v 90. letech v Petrohradu prosadil v gastronomii a seznámil se tam s pozdějším prezidentem Vladimirem Putinem. Soukromou armádu vagnerovců nasadil v Africe nebo v Sýrii. Stál i za ruskou dezinformační „továrnou“.
„Pointa je následující: slibují nám, že nám dají munici a zbraně, kolik budeme potřebovat k pokračování,“ cituje Prigožina slova, ke kterým se ruské ministerstvo obrany zatím nevyjádřilo, web CNN. „Říkají nám, že v Bachmutu můžeme jednat, jak uznáme za vhodné.“
Prigožin, jenž má historické osobní vazby na prezidenta Vladimira Putina ještě z doby jeho působení v Petrohradu, už v minulosti proslul různými dramatickými prohlášeními ve prospěch svých vagnerovců. Často se kriticky vyjadřoval právě na adresu ministerstva obrany.
Některá západní média tak Prigožinovo prohlášení o stažení skupiny interpretovala jako hrozbu, která se nemusí naplnit. Například britská stanice BBC připomněla, že Prigožin svými častými vystoupeními usiluje o veřejnou podporu, která v posledních měsících viditelně zeslábla.
Rozhovor o ukrajinské protiofenzivě
Ukrajinský analytik Mychajlo Samus v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak by mohla vypadat očekávaná ukrajinská protiofenziva.
Nejnovější vlna ruských útoků přišla v době, kdy se Moskva chystá na oslavy Dne vítězství, které však letos budou v Rusku výrazně skromnější. Několik měst již oznámilo, že omezí rozsah akcí, které se v tento den tradičně konají. Radnice tvrdí, že se tak rozhodly z bezpečnostních důvodů. Nezávislí pozorovatelé ovšem namítají, že hlavním důvodem je strach Kremlu z protiválečných projevů.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu už totiž uplynul více než rok a takzvaná speciální vojenská operace připravila o život nejen tisíce Ukrajinců, ale i Rusů. Na Rusko navíc dopadají sankce uvalené Západem, které omezují jeho fungování i životy jeho obyvatel.
