Článek
Sobotní události v Rusku si vyžádaly světovou pozornost a někteří dokonce předpovídali, že dramatické dění spustí v zemi občanskou válku. Stačil ale jediný telefonát z Běloruska a Jevgenij Prigožin přezdívaný „Putinův šéfkuchař“ s odkazem na to, že prezident rád navštěvoval jeho luxusní lodní restauraci v Petrohradu, si i se svou Vagnerovou skupinou „sbalil kufry“ a pochod směrem Moskva zastavil.
„Sám za tím vidím spíše snahu se dohodnout ze strany vagnerovců, kterým se příliš dobrých variant v konečném důsledku ani nenabízelo,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy vývoj Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Nakonec bude velmi důležité, jaké hlavní výsledky ze včerejšího kompromisu vyplynou.“
V rozhovoru analytik kromě sobotní překvapivé změny hodnotí, jaké Rusko vlastně nyní máme možnost sledovat, a přibližuje i to, jak se změní mocenská pozice šéfa vagnerovců poté, co ruské vedení postavil do nepříjemné a snad i ponižující pozice.
Jak si vysvětlit Prigožinův obrat a stažení jednotek? Opravdu došel k prozření po hovoru s Lukašenkem, nebo za tím stojí spíše něco jiného?
Oficiálně se jednalo o nalezení kompromisu po vyjednáváních s běloruským diktátorem Lukašenkem, což je ale po velmi silném včerejším projevu Vladimira Putina poměrně složitě uvěřitelné. Zejména po jeho slovech o tvrdém potrestání zrádců, zaprodání země a avanturismu, se kterým měl Prigožin v této situaci vystoupit.
Sám za tím vidím spíše snahu se dohodnout ze strany vagnerovců, kterým se příliš dobrých variant v konečném důsledku ani nenabízelo. Po potenciálním získání kontroly nad Moskvou se totiž neukazovalo příliš dobrých možností, jak dále postupovat, zejména za situace, že by Prigožinovi moc v Moskvě nikdo nepředal, protože Putin již během odpoledne preventivně odletěl do Petrohradu, a jako pravděpodobně jediná další varianta by se nabízela dlouhá občanská válka.
Samozřejmě v obou znepřátelených táborech široce rezonovala teze o ukrajinském nepříteli, který je pro obě strany konfliktu společný. Proto se také po celou dobu probíhajícího konfliktu obě strany koordinovaly a vyjednávání pokračovala.
Nakonec bude velmi důležité, jaké hlavní výsledky ze včerejšího kompromisu vyplynou, protože se již spekuluje o tom, že by mohl být odvolán velmi nepopulární ministr obrany Sergej Šojgu, případně také Valerij Gerasimov jako šéf generálního štábu. Osobně očekávám méně demonstrativních změn, ale postupný vývoj, který umožní i Putinovi nakonec si nějakým způsobem zachovat tvář.
Překvapil vás vývoj sobotního večera? Mnoho lidí určitě čekalo nejrůznější zvraty, tenhle ale asi nebyl mezi těmi hlavními.
Musím říct, že na uplynulých 48 hodinách bylo překvapivé asi úplně všechno. Od samotného rozhoření konfliktu v takovémto měřítku a pochodu na Moskvu, až po finální kompromis, který byl činěn za situace výhodné pro Prigožina. Je skutečně otázkou, co všechno mu za to Moskva slíbila.
Tento scénář asi nebyl mezi těmi hlavními, protože po velmi emotivním projevu Vladimira Putina se očekávalo spíše více konfrontace a vypořádání se s povstáním, případně vývoje ve prospěch Prigožina, alespoň do nějaké míry. Nakonec ale může být tento kompromis pro vagnerovce dostatečně výhodný. Hraje se totiž nejen o budoucí vedení války, ale také o jejich vlastní postavení a pozici jejich šéfa.
Myslíte, že Prigožina nyní čekají nějaké větší následky ze strany Kremlu? A můžeme říct, že sobotní dění Putina a Kreml oslabilo?
Určitě nějaké ano a některé již vlastně byly představeny. Prigožin musí z Ruska odejít do sousedního Běloruska, kde bude do určité míry ponechán na milost diktátorovi Lukašenkovi a také vedení Ruské federace, protože jeho postavení se zásadním způsobem změní z pozice muže, který má pomyslně prst na spoušti, v člověka, který je sice hrozivý a stále disponuje s určitým kapitálem a zdroji, není ale v pozici znovu zaútočit.
Vývoj za posledních 48 hodin přitom Putina osobně a Kreml jako celek jistě oslabil, protože se musel stáhnout z velmi silné rétoriky včerejšího projevu a možná bude nucen činit některé kompromisy právě po vůli Prigožina a jeho žoldáků, což je velmi problematické.
O náladě v Rusku
Rusy znepokojují ozbrojené složky v centru Moskvy i vyhlášení protiteroristické operace, k níž nedošlo ani v době útoků na moskevské metro či letiště. Paralyzovaná zpočátku byla i propaganda, popisuje český publicista Jiří Just.
Putin a Kreml jsou v tomto ohledu velmi oslabeni vnitřním pnutím a neschopností situaci řešit, a to za kontextu napjaté situace na ukrajinské frontě, ale i v zázemí, kde si ruské elity a další představitelé moci a silových složek učinily názor, v jaké síle se nachází centrum a Vladimir Putin sám.
Myslím přitom, že tyto změny budou postupné a pravděpodobně je neuvidíme hned, příští rok ale mají Rusko čekat významné prezidentské volby, které mohou znovu zamíchat kartami a dále odhalit nedostatek legitimity Putinova vedení. Divokou kartou by samozřejmě bylo, pokud by Putin oznámil, že kvůli této situaci kandidovat nebude.
Co nám vlastně říká to, že k té vzpouře vůbec došlo? Nemění se dnešní Rusko?
Mění se zásadním způsobem a slábne, a to jak v kontextu války s Ukrajinou na mezinárodním poli, tak i v domácím kontextu. Do popředí přitom vychází mimořádná slabost státu, jeho institucí, ale také mocenských skupin, které mezi sebou soupeří, což do velké míry stát paralyzuje. Putinovo vedení navíc není dostatečně silné, aby tomu zamezilo a budoucí konflikty ustálo.
Velkou ranou je tato situace také pro tajné služby a FSB, která měla tento vývoj predikovat a jako hlavní opora Putina u moci mu bránit. I zde se věci mění a tzv. deep state Ruské federace se ukazuje nikoliv jako všemocný.
Závěr si z měnícího se Ruska nakonec musí udělat i Západ a Ukrajina, a to především v tom, že nesmí s Putinem počítat na věčné časy, jako to do velké míry dělá česká diplomacie i další aktéři na mezinárodním poli. Naše přemýšlení by se přitom mělo koncentrovat na to, co přiijde po něm a jak tento vývoj co nejlépe ovlivnit.
