Ukrajinský prezident vyhlásil v zemi všeobecnou mobilizaci

Ruské policejní složky zatkly více než 1600 lidí za účast na protestech proti válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters. Demonstranti se nezalekli varování Vyšetřovacího výboru Ruské federace, který pohrozil účastníkům trestním postihem včetně vězení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, kterým vyhlásil v zemi napadené ruskou armádou všeobecnou mobilizaci obyvatelstva. Mimo jiné to znamená, že z Ukrajiny nesmi vycestovat muži ve věku od 18 do 60 let. Mobilizace se podle agentury Interfax-Ukrajina „bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu“.

Ukrajinská armáda zároveň přesouvá část jednotek na obranu hlavního města Kyjeva, které by se podle některých odhadů brzy mohlo ocitnout pod útokem.

Ve Voroněžské oblasti, která sousedí s východní Ukrajinou, se ve čtvrtek zřítilo vojenské dopravní letadlo ruské armády Antonov An-26. Podle tiskové služby Západního vojenského okruhu šlo o plánovaný let, při kterém bylo převáženo vojenské vybavení. Posádka při nehodě zemřela.

Podle předběžných informací nehodu zapříčinila technická závada, uvedla ruská tisková agentura RIA Novosti.

Ruská televizní síť RT, dříve Russia Today, která vysílá oficiální ruské zpravodajství v cizích jazycích, se od podvečerních hodin potýká s kybernetickými útoky. Jde o takzvané DDoS útoky, neboli pokusy o zahlcení serverů velkým množstvím odesílatelů. Informovala o tom ruská agentura TASS. Čtvrtina útoků podle oznámení televize pochází ze Spojených států.

RT je v západních zemích považována za propagandistickou televizi Kremlu. V Německu nedávno přišla o povolení k vysílání.

Od čtvrtečního rána Ukrajina zažila 392 vojenských ostřelování. Boje přetrvávají, mrtvých přibývá. Ruští zajatci jsou zřejmě jen chabým zadostiučiněním za škody, jakých se na Ukrajincích Vladimir Putin dopustil.

Několik stovek demonstrantů se dnes sešlo v kanadském Montrealu, aby vyjádřili podporu Ukrajině a protestovali proti ruské agresi.

Na vstupní bráně do budovy ruské dolní komory Federálního shromáždění se objevil nasprejovaný nápis „Ne válce“.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy podle závěrů dnešního summitu míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Zasáhnou také další ruské představitele.

Šéfové unijních států zároveň rázně odsoudili dnešní ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc.

Americké ministerstvo obrany vyšle do Německa dalších přibližně 7 tisíc vojáků v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. S odvoláním na vysoce postaveného činitele Pentagonu o tom dnes informovala agentura AFP. Cílem nasazení vojenských jednotek, které se má uskutečnit v nejbližších dnech, je podle něj ujistit alianční spojence, odradit Rusko od útoku a pomoci v regionu.

Nasazení vojáků dnes ve svém projevu avizoval americký prezident Joe Biden, přesné číslo bylo upřesněno později. „Ministr obrany (Lloyd) Austin na pokyn prezidenta nařídil vyslat do Evropy dalších přibližně 7 tisíc příslušníků armády. Jednalo by se o obrněný brigádní bojový tým se souvisejícími schopnostmi a prostředky,“ řekl nejmenovaný činitel.

Ačkoli Biden prohlásil, že na Ukrajinu přímo nenasadí žádné americké jednotky, jeho administrativa se snaží posílit obranné schopnosti NATO.

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

„Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků,“ uvedl Trudeau. „Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti,“ pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro „ruské elity“ a omezí možnost ruské vlády financovat „neoprávněnou invazi“.

„Je třeba zachovat základní kanály komunikace, ale není čas na politiku aspirací, politiku snů, které nejsou postaveny na realitě. Evropa je ve válečném konfliktu na své východní hranici, je třeba konat. Samotná politika dialogu a snahy Rusku vyhovět vedla k tomu, že Rusko nabylo dojmu, že může silou jiným zemím vnucovat svoji politiku,“ řekl v Ptám se já český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.

„Putin půjde tak daleko, kam mu Západ dovolí,“ říká politolog Masarykovy univerzity Jan Holzer.

Téma ruského útoku na Ukrajinu řešili před nadcházejícím mimořádným zasedáním Evropské rady také zástupci zemí V4.

V důsledku dnešního ruského útoku přišlo o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Zdravotnická zařízení po celé zemi podle něj vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musí být připraveny přijímat raněné.

„Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu,“ řekl Ljaško. Ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19.

Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl americký prezident.

Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB. Ozbrojené jednotky však Biden na Ukrajinu nepošle. „Naše jednotky nebudou bojovat na Ukrajině, budou však bránit území našich spojenců z NATO,“ řekl v projevu.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral,“ prohlásil Biden při vystoupení v Bílém domě. Podle něj šéf Kremlu celé měsíce plánoval útok na Ukrajinu, odmítl diplomacii a nyní za to musí zaplatit.

Premiér Petr Fiala dorazil do Bruselu, kde ho čeká mimořádné jednání Evropské rady.

Ukrajinské přístavní město Mariupol je pod silnou palbou, byly nahlášeny stovky explozí, řekl agentuře Reuters diplomatický zdroj. Mariupol je jedním z největších ukrajinských přístavů v Azovském moři a nachází se poblíž frontové linie držené Ruskem podporovanými separatisty v Doněcké oblasti.

„Dovolte mi říct to ze srdce. Tento den mi opět dokázal, proč jsem hrdý na to, že jsem Ukrajinec a proč jsme mnohem více Evropany než obyvateli členských zemí EU. Není vyloučeno, že Kyjev dostanou pod kontrolu ruské jednotky. Budou však čelit tvrdé guerillové válce,“ poslal redakci zprávu Dmytro Zolotuchin.

„Není vyloučeno, že jako bývalý náměstek ministra pro informační politiku budu pravděpodobně čelit popravě. Rozhodně se tomu ale postavím důstojně na rozdíl od evropských politiků, kteří jsou připraveni obětovat mě a mou rodinu pro své zisky.“

Rozhovor s Dmytrem Zolotuchinem si již brzy budete moci přečíst na Seznam Zprávách.