Článek
V úterý na Valném shromáždění OSN, které proběhlo v New Yorku, země hlasovaly o novém složení Rady pro lidská práva. Rusko po více jak roce usilovalo o znovuzískání místa, na němž ho vystřídalo Česko. Po sečtení hlasů předseda shromáždění Dennis Francis oznámil 15 zvolených států, mezi kterými Rusko nebylo.
Rusko se střetlo o dvě místa určená pro země střední a východní Evropy s Albánií a Bulharskem. Aby se Rusko mohlo do rady vrátit, potřebovalo dvoutřetinovou podporu, přičemž se počítají pouze hlasující státy.
„Nevýhodou Ruska byl fakt, že v tzv. východoevropské skupině, za kterou kandiduje, má na volné místo dva protikandidáty,“ poznamenává expert na mezinárodní organizace Michal Parízek z Institutu politologických studií FSV UK.
Dále vysvětluje, že volba do rady je politický, nikoliv právní proces. „Začátkem dubna loňského roku, v okamžiku autentického ohromení z ruské invaze na Ukrajinu, hlasovalo pro vyloučení Ruska z rady 93 států,“ připomíná Parízek. Proti vyloučení jich bylo 24.
„Agresoři svých sousedů, vrazi nevinných lidí, úmyslní ničitelé civilní infrastruktury, přístavů a obilných sil, ti, kteří deportují děti a jsou na to hrdí, ti, kteří používají mučení a sexuální násilí jako zbraň, ti, kteří hrubě nerespektují zákon o lidských právech, nemají v Radě pro lidská práva co dělat,“ řekl velvyslanec Ferit Hoxha na zasedání Rady bezpečnosti.
Rada OSN pro lidská práva
Jde o hlavní mezivládní orgán Organizace spojených národů (OSN) v lidskoprávní oblasti a jejím cílem je posilování a podpora lidských práv a základních svobod po celém světě. Skládá se ze 47 států OSN, které na tři roky volí Valné shromáždění.
Rada se schází pravidelně třikrát ročně. Může ovšem zasedat také mimořádně podle potřeby, obvykle v reakci na akutní lidskoprávní krize ve světě.
Zdroj: MZV ČR
Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Nebenzja však trval na tom, že „neexistují žádné majáky demokracie nebo darebácké státy, jak je někdy líčeno“.
„Členství v radě s sebou nenese nějaká konkrétní materiální privilegia, nicméně dalo by Rusku možnost viditelněji prosazovat svůj pohled. A samozřejmě by v očích podstatné části ukázalo, že jeho vyloučení vloni byl omyl, že mu jako velmoci přirozeně místo v radě patří,“ poznamenává Parízek.
Hlasovalo se o tříletém funkčním období, tedy mezi lety 2024 až 2026. Mezi nově zvolené státy patří Albánie, Brazílie, Bulharsko, Burundi, Dominikánská republika, Ghana, Indonésie, Japonsko, Kuvajt a Nizozemsko.
Čína, Pobřeží slonoviny, Kuba, Francie a Malawi byly znovu zvoleny pro své druhé funkční období.
Členové Rady pro lidská práva jsou rozděleni podle regionů. Každá velká regionální skupina obvykle předem vybere své kandidáty, které pak obvykle schvaluje Valné shromáždění.
