Článek
USA mají důkazy, že Rusko chce začátkem února vyslat k bělorusko-ukrajinské hranici přes 30 000 vojáků, řekla dnes podle agentury Reuters na jednání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová.
Thomasová-Greenfieldová upřesnila, že nyní je v Bělorusku podle jejích informací 5 tisíc ruských armádních příslušníků. Nedávné kroky Moskvy označila za destabilizující a agresivní. Rusko podle informací americké armády shromáždilo v posledních měsících u ukrajinských hranic přes 100 tisíc vojáků.
Hlasování o konání otevřeného zasedání proběhlo poměrem hlasů 10:2. Tři členové se zdrželi hlasování, Rusko a Čína byly proti. Ke schválení bylo zapotřebí devět hlasů. Náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary DiCarlová poté přistoupila k otevřenému brífinku, po němž následovaly projevy 15 členů Rady.
Americký prezident Joe Biden ve svém prohlášení uvedl, že zasedání bylo „rozhodujícím krokem k tomu, aby se svět sjednotil a jednotně se vyslovil“ k odmítnutí použití síly.
Další ruští vojáci byli vysláni do Běloruska, aby se tam v únoru zapojili do společného cvičení běloruské a ruské armády. Manévry s názvem Spojenecké odhodlání se budou konat v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. Západ se obává, že Rusko se připravuje na možnou agresivní akci vůči Ukrajině, Moskva to ale popírá.
Ruský velvyslanec při OSN Něbenzja sdělil, že rozviřování debaty o možné válce považuje za provokativní a obvinil USA, že chtějí, aby se „slova proměnila v činy“. Uvedl, že již dříve Rusko přesouvalo vojska na svém území, aniž by to vzbuzovalo „hysterii“ mezinárodní komunity.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja uvedl, že Kyjev nemůže důvěřovat moskevským prohlášením a potřebuje důkazy v podobě stahování vojsk. Ukrajinský diplomat zopakoval, že podle Kyjeva ohrožuje Ukrajinu na 130 tisíc ruských vojenských příslušníků a proruským separatistům na východě Ukrajiny pomáhají 3 tisíce ruských vojáků.
Kyslycja popřel, že by se Ukrajina chystala na zahájení vojenské akce na východě země nebo na poloostrovu Krym, z čehož ji v posledních týdnech viní Moskva.
Některá média si všimla, že Něbenzja opustil dnešní zasedání před tím, než vystoupil zástupce Ukrajiny. Podle agentury TASS svůj odchod zdůvodnil naplánovanou schůzkou s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. „Neberte to jako demarši, prosím,“ citovala agentura ruského diplomata. Podle listu The Washington Post poté velvyslancovo místo zaujal jeho zástupce.
Diskuze se dnes soustředila na to, zda hromadění ruských vojsk v blízkosti Ukrajiny představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost - jejichž udržováním je RB OSN pověřena - a zda situace opravňuje k veřejnému zasedání, podotkla agentura Reuters. Rada bezpečnosti ovšem podle ní nemůže přijmout žádná opatření a může o situaci kolem Ukrajiny pouze jednat, jelikož Rusko je jedním z jejích pěti stálých členů s právem veta.
Na stranu Ruska se postavil na dnešním jednání čínský velvyslanec, který sdělil, že Peking shromažďování ruských vojsk u ukrajinských hranic nevnímá jako hrozbu. Všechny zúčastněné strany vyzval, aby zachovaly klid a nezhoršovaly situaci.
Ruský zástupce se na úvod schůze Rady bezpečnosti o napětí kolem Ukrajiny pokusil zabránit, aby jednání bylo veřejné. Většina členů ale hlasovala proti jeho návrhu.
