Článek
Rusko se dohodlo s Běloruskem na rozmístění taktických jaderných zbraní na jeho území. Šéf Kremlu Vladimir Putin to podle státní agentury TASS řekl v rozhovoru pro státní televizi Rossija 24.
Ruský prezident podle agentury Reuters tvrdí, že takový krok neporuší dohody o nešíření jaderných zbraní. Putin připomněl, že Spojené státy rozmístily své jaderné zbraně na území několika evropských států. Konkrétně jde o Německo, Itálii, Belgii, Nizozemsko a Turecko.
Putin ale po čtyřech dnech porušil svá vlastní slova. „Žádná jaderná mocnost nesmí rozmisťovat jaderné zbraně mimo své vlastní území a musí stáhnout veškeré jaderné zbraně umístěné v zahraničí,“ stálo v úterním společném prohlášení ruského a čínského prezidenta po jejich summitu v Moskvě, z něhož citoval TASS.
V červenci jsou tam
Výstavba kapacit pro rozmístění zbraní v Bělorusku bude podle Putina hotová do 1. července. Pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana, tvrdí šéf Kremlu. Moskva už prý Minsku předala rakety Iskander schopné nést jaderné zbraně.
Rusko svým rozhodnutím podle Putina reagovalo na rozhodnutí britské vlády dodávat Ukrajině protitankové náboje z ochuzeného uranu (psali jsme zde). Jejich nasazením pohrozil i Putin. „Rusko samozřejmě má jak odpovědět. Bez přehánění máme stovky tisíc takových střel. Jen jsme je zatím nepoužili,“ prohlásil Putin.
Co do Běloruska může zamířit?
Nestrategické jaderné zbraně si jako první „oblíbila“ armáda USA. V posledních letech jim však přikládá čím dál větší význam Rusko.
Náboje z ochuzeného uranu nejsou považované za jaderné zbraně, ale mohou způsobit chemické a slabé radioaktivní znečištění. Západní armády je používají desítky let. Rusko se oznámení o jejich dodání na Ukrajinu přesto snažilo prezentovat jako jadernou eskalaci.
Běloruský režim Alexandra Lukašenka od počátku podporuje ruskou agresi vůči Ukrajině. Jeho vojáci se sice přímo nezapojili do bojů, ale v počátcích invaze ruská armáda pronikla na ukrajinské území i z Běloruska. Dodnes podniká Rusko z Běloruska letecké údery proti ukrajinským cílům.
Lukašenko se v minulosti několikrát vyjádřil příznivě k rozmístění ruských jaderných zbraní na běloruském území. Už v listopadu 2021 podle agentury Reuters řekl, že požádá Putina, aby poskytl Bělorusku jaderné zbraně, pokud obdobné alianční zbraňové systémy skončí v Polsku.
Podle běloruské státní agentury Belta Lukašenko tehdy v rozhovoru s ruským novinářem, ředitelem ruského mediálního konglomerátu Dmitrijem Kiseljovem „nevyloučil možnost rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku“. Mluvil o tom i po zahájení ruské invaze.
Vůdkyně běloruské exilové opozice Svjatlana Cichanouská plán rozmístit v její zemi jaderné zbraně odsoudila. „V Evropě nebude bezpečno, dokud nebude běloruský diktátor odstraněn a nepředstoupí před soud, aby čelil spravedlnosti kvůli zločinům proti své zemi a Ukrajině,“ napsala na twitteru.
Ruský odchod od jaderné smlouvy
Putin oznámil pozastavení účasti na poslední dosud fungující rusko-americké smlouvě regulující jaderné zbraně. Analytik Michal Smetana v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že není třeba panikařit, z pohledu mezinárodní bezpečnosti se ale jedná o špatnou zprávu.
Rozhodnutí kritizovala i Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která dostala v roce 2017 Nobelovu cenu míru. „Dokud budou země společně považovat jaderné zbraně za cokoli jiného, než je globální problém, získává Putin krytí k tomu, aby mu takové chování procházelo,“ řekl podle britského The Guardian zastupující výkonný ředitel kampaně Daniel Högsta.
Mohou být silnější než Hirošima
Jako taktické se označují menší jaderné zbraně, někdy se používá také výraz „nestrategické“, což zdůrazňuje jejich rozdíl oproti „strategickým“. Neexistuje žádná obecně přijímaná definice. Obecně řečeno jde však o zbraně, které mají menší dostřel, menší sílu a jsou určeny spíše proti vojskům protivníka než jeho týlu, tedy třeba městům.
Ovšem velká většina dnešních „malých“ jaderných hlavic má maximální výbušnou sílu větší, než měly jaderné zbraně použité proti Hirošimě a Nagasaki. Ty vybuchly se silou odpovídající zhruba 15 až 20 tisíc tun výbušniny TNT (kilotun TNT). Některé taktické jaderné zbraně mají sílu řádově přes 100 tisíc tun TNT.
Podle amerických odhadů má Rusko k dispozici jeden až dva tisíce „nestrategických“ jaderných hlavic všeho druhu. Je to výrazně méně než na vrcholu studené války. V poslední době ovšem americké tajné služby vypouštěly informace, že Rusko by mohlo směřovat ke zdvojnásobení počtu těchto hlavic.
