Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký deník The Washington Post (WP) získal od zdrojů z ukrajinských bezpečnostních složek možnost nahlédnout do zachycené komunikace mezi ruskými a čínskými představiteli. Šlo v ní o výměnu informací a postojů obou stran ohledně možnosti budování tunelu pod Kerčským průlivem čínskými firmami.
K přesvědčení, že jsou e-maily pravé, podle deníku přispívají i další zjištění novinářů, kteří se po vlastní ose dostali k dokumentům, jako jsou například registrační spisy společností. Z těch vyplývá, že na Krymu bylo skutečně nedávno založeno rusko-čínské konsorcium. V jeho čele navíc stojí stejné osoby, které figurují v Kyjevem zachycené komunikaci.
Vyjednávání podle WP podtrhuje jak ruské odhodlání udržet spojení s Krymem, který Moskva anektovala v roce 2014, tak i rostoucí závislost Ruska na Číně.
Stavba by podle zdrojů listu z americké administrativy čelila velkým výzvám – byla by drahá, trvala dlouho a její realizace v době, kdy ji může ohrožovat válka, by byla extrémně náročná.
Rusko má na druhou stranu dobré důvody se o realizaci pokusit a motivovat ho může i přetrvávající nebezpečí v podobě potenciálních ukrajinských útoků na Kerčský most, který je dosud jediným přímým silničním a železničním spojením pevninského Ruska s poloostrovem.
Kromě dřívějších ukrajinských útoků přímo na Kerčský most tuto obavu může živit i rostoucí ukrajinská schopnost zasahovat cíle na Krymu těžkými zbraněmi. Naposledy ji Kyjev demonstroval útokem na ruskou válečnou loď v přístavu Zaliv v bezprostřední blízkosti Kerčského mostu.
Zachycené e-maily podle WP obsahují zmínky o jednáních čínských delegátů přímo na Krymu. Jedno z nich se mělo odehrát 4. října a čínská státní stavební železniční společnost CRCC při něm měla vyjádřit „připravenost vybudovat jakkoliv rozsáhlé železniční a silniční infrastrukturní projekty v oblasti Krymu“.
Společnost na výzvu deníku ke komentáři neodpověděla. WP ji popisuje jako největší čínskou společnost budující silniční a železniční sítě, která s Ruskem spolupracovala už v předešlých letech například při rozšíření metra v Moskvě, které bylo dokončeno v roce 2021.
Podrobnosti o nedávném ukrajinském útoku v Kerčském průlivu
Nedávno zasažená ruská loď leží na dohled od Kerčského mostu:
Z ruských představitelů v komunikaci figuruje například současný stálý představitel ruské správy Krymu Georgij Muradov. Šéfem konsorcia má být ruský byznysmen Vladimir Kaljužnyj. V e-mailech dále figurují například i firmy, které jsou spojené s ruským oligarchou s osobními vazbami na ruského prezidenta Arkadijem Rotenbergem.
Kaljužnyj v telefonickém hovoru deníku řekl, že „to jsou všechno jen kecy“ a ukončil hovor. Nikdo jiný z ruských představitelů spojovaných s plánem na výzvu ke komentáři neodpověděl.
Ukrajinské bezpečnostní složky měly e-maily deníku poskytnout ve snaze odhalit čínské zapojení do projektu.
Z komunikace je podle WP zřejmé, že Čína usiluje o to, aby její zapojení zůstalo skryté. CRCC údajně například prohlásila, že se na projektu bude podílet jedině pod zárukou striktní důvěrnosti a pod podmínkou, že její jméno bude ve všech smlouvách nahrazeno jiným právním subjektem.
Stavbou podmořského tunelu na Krym by podle zdrojů WP z americké administrativy čínské firmy riskovaly, že na ně dopadnou sankce, které USA a EU uvalily na Rusko po anexi Krymu, kterou Peking dosud oficiálně neuznal. Právě z tohoto důvodu měly být americké zdroje WP informací o plánu překvapeny.
Deníkem oslovení experti na mezinárodní dopravní projekty tohoto typu uvedli, že technicky vzato je vybudování tunelu pod Kerčským průlivem proveditelné a že Čína má na takový úkol dostatečné know-how i technologie. Velikostí by mohlo jít o projekt srovnatelný s probíhající stavbou tunelu mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským ostrovem Lolland, která má stát 8,7 miliardy dolarů a trvat osm let.
Vzdálenost mezi ostrovy Fehmarn a Lolland je vzdušnou čarou necelých 18 kilometrů, Kerčský průliv je v místě, kde nyní stojí Kerčský most, široký asi 15 kilometrů. V nejužším místě zhruba 10 kilometrů:
Vzhledem k probíhající válce je podle expertů nepravděpodobné, že by mohly být využity lodě schopné hloubit mořské dno, což by mělo znamenat, že stavba by byla závislá na klasické technologii ražení tunelů. Ta se podle odborníků sice nedá snadno sabotovat, ale vyžaduje i rozsáhlé zázemí na povrchu, které by se mohlo stát cílem ukrajinských útoků.
