Rusko přiznává „drastický“ úbytek vody pro Krym. Šok čeká i přírodu

Před možným zničením Kachovské přehrady varovali experti a pozorovatelé měsíce, v úterý ráno se tento „katastrofický“ scénář stal skutečností. Viníka zatím nelze bez pochybností jednoznačně určit. Jisté je, že likvidace hráze a následné zmizení vodní plochy za ní, bude mít vážné následky. Evakuace civilistů a zničené domovy můžou být jen začátek.

Jaké potíže se dají předpokládat?

Kachovská přehrada skrze systém kanálů slouží jako zdroj vody pro zemědělství na poměrně suchém jihu Ukrajiny i na Krymu, který Rusko okupuje už od roku 2014. Stejně důležitá je pro tyto oblasti i jako zdroj pitné vody.

„Na vodě z Kachovské přehrady jsou závislé dva obří kanály – Kachovský a Severokrymský a také zavlažovací systémy Záporožské a Dněpropetrské oblasti,“ informoval už před časem server Ukrajinska pravda.

Tato území se tak brzy mohou ocitnout bez zdrojů vody. Podobně i „okupovaný Berďansk (přístav na pobřeží Azovského moře, pozn. red.) nebo většina obcí v Záporožské oblasti“, dodává server.

V podvečer to potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Následky tragédie ale budou jasné zhruba za týden. Jednoduše řečeno, až opadne voda. Bude jasné, co tam zůstalo a co se bude dít dál,“ dodala hlava státu.

Pro už zmíněný poloostrov Krym se dlouhodobý nedostatek vody stal jakýmsi nepříjemným symbolem ruské okupace. Právě z Kachovské přehrady totiž odtéká Severokrymský kanál, který poloostrov zásobuje vodou pro zemědělské účely i pitnou vodou.

Už v roce 2014 Ukrajinci na obsazení Krymu reagovali tím, že zablokovali průtok v kanálu a region se tak ocitl bez vody. Pro představu –⁠ ještě v roce 2013 se ze Severokrymského kanálu odčerpalo 1,5 milionu metrů krychlových vody, což představovalo přibližně 85 procent veškeré pitné a zavlažovací vody.

Bez tohoto významného zdroje začaly Krymu krušné časy. Nedostatek vody citelně poškodil tamní zemědělství, ekonomiku, i 2,3milionovou populaci, jak napsal například v roce 2017 server Al-Džazíra.

Tamní úřady proto například zakázaly pěstování náročných plodin na vodu (rýže, sója) a nahradily je jinými plodinami (vinice, orchideje) nebo třeba chovem ovcí. Před dodávkami vody farmářům upřednostňovaly zásobování domácností. Pitnou vodu zajišťovaly hlavně přivážené cisterny. Změnilo se to, když krátce po invazi do zbytku Ukrajiny, ruské okupační síly provoz kanálu obnovily.

Podle krymské okupační správy nicméně aktuálně nebezpečí nedostatku vody zatím nehrozí. „V současné době jsou zásoby vody v kanálu asi 40 milionů metrů krychlových. Nádrže, a to i ty, které byly dříve naplněny z 15–⁠20 procent, jsou v současné době naplněny asi z 80 procent. Pitné vody je více než dost,“ ujišťoval ještě v úterý dopoledne proruský gubernátor Sergej Aksjonov na sociální síti Telegramu.

Připustil nicméně, že do budoucna může nastat problém, napsala agentura Reuters. Hned odpoledne to potvrdil přímo Kreml. Dodávky vody kanálem směřující na Krym podle něj „drasticky klesly“. Podle proruského gubernátora Chersonské oblasti Vladimira Salda hladina vody v kanále klesala každou hodinu asi o 35 centimetrů.

Obyvatelé Krymu oslovení agenturou Reuters ale zůstávali většinou zatím klidní, jako farmář Jevgenij Aljošin. Vysvětlil, že se může spolehnout na vodu ze tří vrtů, aby naplnil rybníky, jež používá k zavlažování vinic. Pěstitelka ovoce a zeleniny Jelena Jasinská ale poukázala na loňské suché léto, a potíže proto očekává.

Velké škody se také dají čekat v zemědělství. Ty mohou vést až k „humanitární katastrofě, která postihne statisíce, ne-li milion lidí“, jak uvedl pro Ukrajinskou Pravdu Mychajlo Jacjuk, vedoucí Ústavu vodohospodářských problémů a územního rozvoje Národní akademie věd Ukrajiny.

Jih Ukrajiny se tak podle něj může kvůli chybějícím zdrojům vody v příštím roce potýkat s nedostatečnou úrodou, degradací půdy a změnami v přírodě i v chování živočichů.

Voda z Kachovské přehrady „umožňovala vypěstovat až 80 % veškeré ukrajinské zeleniny a významný podíl tamního ovoce a hroznů“, tvrdí zemědělský think tank EastFruit. Upozorňuje, že většina srážek v regionu napadne v zimě, takže se nedá spoléhat na přírodu.

„(Chybějící voda) postihne například kanál Krasnoznamianka (na Krymu, pozn. red.) a zavlažovací systémy rýže v Kalančackém okrese (část Chersonské oblasti u hranic s Krymem). Bude to mít obrovské negativní důsledky pro zemědělství v celé oblasti,“ dodává Jacjuk.

Na dopady především na zemědělství upozornil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Tato katastrofa bude mít zásadní dopad na zavlažovací systém na jihu Ukrajiny,“ vysvětlil na svém twitteru.

Varoval, že důsledky této katastrofy ještě více ohrozí „celosvětovou potravinovou bezpečnost“ především na africkém kontinentu. Kvůli blokádě nebo okupaci přístavů je totiž od začátku války omezený export zemědělských produktů z Ukrajiny.

Zásadní dopad úterního zničení hráze Kachovské přehrady se také očekává na celý ekosystém jižní Ukrajiny. Obrovské množství vody a bahna, které zaplaví krajinu, může na dlouhou dobu proměnit její ráz.

K nepoznání bude i krajina nad hrází, tedy proti proudu řeky –⁠ hladina vody tam klesla už o několik metrů a místo rozsáhlé vodní plochy je tak teď pustina. Fauna i flóra se může vzpamatovávat celá desetiletí, poukazuje britský deník The Guardian.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že Kyjev zahájil vyšetřování válečných zločinů v souvislosti se zničením přehrady, včetně případu možné „ekocidy“, tedy záměrného poškození životního prostředí.

Informace shromažďuje pomocí týmů na místě a všechny podrobnosti poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu, cituje jeho prohlášení britská BBC.

Z ekocidy obvinila Moskvu i ukrajinská prezidentská kancelář, jak potvrdil podle RFE/RL její šéf Jermak. Zelenského úřad také jen pár hodin od zničení přehrady oznámil, že se do Dněpru dostalo 150 tun motorového oleje. Uniknout přitom může dalších 300 tun, informoval ukrajinský server Kyiv Independent.

„Je zjevné, že zničení přehrady bude mít rozsáhlé dlouhodobé ekologické a environmentální negativní dopady nejen pro Ukrajinu, ale i pro sousední státy a regiony,“ zhodnotil pro The Guardian expert na architekturu a stavebnictví Mohammad Heidarzadeh z Univerzity v Bathu.

Deník poukazuje například na miny, které obě válčící strany rozmístily na obou březích Dněpru. Řekou totiž od listopadového osvobození pravobřežní části Chersonské oblasti vede linie oddělující obě armády. Od podzimu se navíc nepodařilo odminovat ani některé oblasti, jež jsou teď už dál od fronty. Uvolněné miny se tak můžou náhodně objevovat ve městech i vesnicích dál po proudu řeky.