Rusko potřebuje milion imigrantů ročně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ke konci loňského roku žilo v Rusku asi 145 milionů obyvatel. Už před invazí na Ukrajinu se ale země potýkala s vymíráním populace. Jen za rok 2021 přišla podle oficiálních statistik o téměř 600 tisíc obyvatel. Bez započítání migrace by jejich počet klesl skoro o milion.

Kreml se snaží s úbytkem obyvatel bojovat, zatím se mu to však dařilo jen na papíře. Závazek udržitelného růstu populace Ruské federace, který před třemi lety ve svém výnosu stanovil prezident Vladimir Putin, působí ve srovnání se skutečným vývojem jako nesplnitelný sen.

Dá se negativní vývoj nějak zvrátit? Podpůrná opatření ke zvýšení porodnosti а zlepšení kvality a délky života, která vytyčil zmíněný prezidentský výnos, zjevně příliš nefungují.

Ze statistiky vyplývá, že přirozený úbytek obyvatelstva by se dal teoreticky vykrýt řízenou imigrací. Touto cestou se ostatně vydalo Německo a některé další západní státy.

Ukazuje se však, že pokles počtu lidí v Rusku je příliš velký na to, aby se dal přistěhovalectvím zkorigovat.

Podle studie, kterou nedávno publikovala dvojice ruských demografů z Národní výzkumné univerzity - Vyšší školy ekonomiky v Moskvě, by se v Rusku muselo v závislosti na různých variantách vývoje porodnosti a délky života každoročně usídlit 460 tisíc až 1,2 milionu cizinců. To je dvakrát až šestkrát více, než autorům vyšlo ve střední, nejvíce pravděpodobné variantě odhadu vývoje migrace.

Populační propad by se ovšem tímto způsobem v nejbližších letech nevykryl ani při nejoptimističtější ze tří prognóz, kterou experti vypracovali.

„Vzhledem k nemožnosti dosažení tak vysokých hodnot kompenzační migrace je možno dojít k závěru, že i při nejpříznivějších scénářích porodnosti a úmrtnosti v Rusku je třeba počítat s poklesem počtu obyvatel,“ uvedli demografové Valerij Jumaguzin a Marija Vinniková v odborném článku, který vyšel v prvním letošním čísle věstníku moskevské Nové ekonomické asociace.

Podle střední prognózy by počet obyvatel Ruska klesal až do 70. let na zhruba 130 milionů, pak by do konce století vystoupal na 137 milionů. Optimistická varianta předpokládá do roku 2100 nárůst nad 210 milionů, pesimistická naopak pokles na 84 milionů.

Pokud by do Ruska nepřicházeli žádní migranti, mohla by se jeho populace do roku 2100 v horším případě zmenšit na méně než 70 milionů. Tedy na méně než polovinu současného počtu.

Kalkulace přitom nezahrnují dopady ukrajinské války.

Sami demografové připomínají, že důsledky invaze se určitě projeví, a to nejen na vyšší úmrtnosti, ale také tím, že se z Ruska bude stěhovat více lidí do zahraničí, obzvlášť těch kvalifikovaných.

„V případě zrychleného nárůstu počtu těch, kteří odjeli, zejména s ohledem na válečné události na Ukrajině a rostoucí nejistotu ohledně ekonomických a politických práv, může být imigrace nahrazena úbytkem. Srovnání kvality lidského kapitálu odjíždějících a přijíždějících přitom nevychází ve prospěch těch druhých,“ uvedli autoři.

Ostatně - nejnovější statistické údaje o migraci za leden až listopad loňského roku tyto obavy potvrzují. Zatímco ve srovnatelném období roku 2021 v Rusku přibylo více než 600 tisíc lidí a zemi opustilo jen zhruba 230 tisíc lidí, loni bylo na obou stranách číslo přibližně stejné, zhruba 622 tisíc lidí, přičemž počet odstěhovaných byl asi o 800 vyšší.

Bez ohledu na válku na Ukrajině by Rusko jen těžko dokázalo přilákat dostatek přistěhovalců. Demografové upozornili, že imigraci z vyspělejších sousedních zemí, jako jsou třeba Čína nebo Kazachstán, limituje růst tamní životní úrovně a zároveň „stárnutí“ obyvatel. Potenciál středoasijských zemí, ze kterých do Ruska proudila levná pracovní síla, se postupně vyčerpává. Ve střednědobé perspektivě se tak bude třeba orientovat na země, jako je Afghánistán, Sýrie, Pákistán, nebo na Afriku, konstatovali odborníci.

Připomněli také, že vysoká imigrace je pro hostitelskou zemi nelehkou výzvou. Kdyby se do Ruska mělo v následujících čtyřiceti letech každoročně přistěhovat v průměru půl milionu lidí, aby se vyrovnal přirozený úbytek obyvatel, znamenalo by to dlouhodobou a náročnou zátěž pro úřady i celou společnost.