Článek
Evropský parlament přijal usnesení, které označuje Rusko za „státního sponzora terorismu“. Ze strany sedmadvacítky jde o první podobné rozhodnutí v historii. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu sedmadvacítku vyzýval už několik měsíců. Několik zemí EU už to dřív udělalo jednostranně, například Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Kreml nesl kroky těchto států nelibě. Například litevské zákonodárce obvinil z xenofobie. Za teroristický režim Rusko minulý týden označila také česká Poslanecká sněmovna. I usnesení europoslanců ruská zpravodajská agentura TASS dopředu označila za nástroj k šíření jediného politického názoru bez právního základu.
Evropský parlament je prvním velkým světovým hráčem, který Putinův režim takto označil.
Spojené státy k podobnému kroku zatím nesáhly přesto, že někteří politici tuto myšlenku podporují – například republikánský senátor Lindsey Graham. Administrativa prezidenta Joea Bidena se ale bojí, že by to přineslo problémy.
Ruská mučírna v Chersonu
Každý den prý Rusové odváděli do mučírny desítky lidí. Ukrajinská policie nyní vyšetřuje, kolik lidí bylo během ruské okupace města mučeno a kolik jich je teď nezvěstných.
„Označení Ruska za teroristický stát by oslabilo humanitární pomoc a schopnost USA pomoci Ukrajině při vyjednáváních,“ řekla minulý měsíc mluvčí amerického prezidenta Karine Jean-Pierreová. Pozice USA má vliv i na třetí strany, nejen na vztah USA–Rusko.
Symbolika tohoto kroku je ale jasná: EU stojí pevně na straně Ukrajiny a odsuzuje veškeré kroky Ruska.
Jaký bude mít rozhodnutí dopad?
Je-li stát označený za sponzora terorismu v USA, znamená to pro něj omezení zahraniční pomoci, exportu armádního materiálu a přísnější kontroly na vývoz materiálu a technologií, které můžou mít vojenské využití.
Rozhodnutí by mělo také vliv na pozici Ruska u amerických soudů, přišlo by o část své imunity coby suverénního státu. Stejné nástroje má v záloze také Kanada.
Na druhé straně EU podobné mechanismy nemá. Navíc Evropský parlament nemá významný vliv na zahraniční politiku Evropské unie, která je pod kontrolou členských států.
Evropský parlament o usnesení hlasoval na návrh konzervativní frakce (ECR). I ta přiznává, že rezoluce má symbolický charakter. „Nemůžeme podcenit symbolickou hodnotu, jakou tato rezoluce nese,“ uvedl podle serveru Deutsche Welle (DW) mluvčí ECR.
Navzdory tomu to považují i další europoslanci za důležité. „Evropská unie nemůže být zticha,“ řekl polské stanici TVP litevský europoslanec a bývalý premiér Andrius Kubilius. „Rezoluce odsoudí barbarskou a nelegální válku proti Ukrajině,“ dodal irský europoslanec za frakci Evropské lidové strany Seán Kelly.
Zástupci levicové frakce GUE/NGL se ale podle serveru RTE obávají, že rezoluce může omezit roli EU v konfliktu.
Na slovech záleží
Důležitá je také terminologie. Je rozdíl, jestli bude stát prohlášen za „stát, který sponzoruje terorismus“ nebo za „teroristický stát“. Podle amerických zákonů je definice prvního jasná. Jde o stát, který finančně nebo materiálně podporuje určitou teroristickou skupinu, například Írán podporuje různé skupiny v Libanonu, Bahrajnu nebo Jemenu.
Podrobněji o rozhodnutí Estonska:
Podle Lisy Musiolové, analytičky nevládní organizace Crisis Group, je definice „teroristického státu“ složitější, píše server DW. Jde o zemi, která používá násilí proti vlastním občanům a ostatním státům a důležitý je politický motiv.
V případě rezoluce Evropského parlamentu jsou podle Musiolové tyto termíny zaměnitelné. Rezoluce se soustředí primárně na Ukrajinu, ale také se zmiňuje o státem sponzorované paramilitární skupině vagnerovců. Ta se na unijní sankční seznam dostala už během minulého roku. Europoslanci by ji ale chtěli zařadit na seznam teroristických organizací.
Představitelé Evropského parlamentu doufají, že označení Ruska jako sponzora terorismu přijmou členské státy, a sáhnou tak k podobným krokům jako pobaltské státy, Polsko a Česko.
Podle Musiolové by bylo lepší, kdyby se Evropská unie koncentrovala na opatření, která mají reálný dopad.
