Článek
Informace zpravodajských služeb naznačují, že Rusko má v úmyslu zahájit invazi, která obklíčí ukrajinské hlavní město Kyjev, řekl britský premiér Boris Johnson podle BBC. „Lidé musí pochopit, jakou cenu v podobě lidských životů by to mohlo mít,“ dodal.
Premiér Johnson hovořil z Mnichova, kde se světoví lídři sešli na každoroční bezpečnostní konferenci.
Podle posledních odhadů americké vlády je nyní podél rusko-ukrajinských hranic rozmístěno 160 až 190 tisíc ruských vojáků - uváděný počet však zahrnuje i povstalce na východě Ukrajiny, poznamenal web BBC.
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij dnes televizi Sky řekl, že zprávám od amerických a britských zpravodajců není možné věřit. Tyto tajné služby totiž podle něj udělaly mnoho hrubých chyb při posuzování situace před invazí do Iráku. Navíc podle ruského diplomata nikdo nemá právo Rusku říkat, kde a kdy dělat vojenská cvičení.
Bělorusko bude pokračovat v manévrech s Ruskem
Johnson znovu připomněl, jak tvrdé sankce je Západ v případě ruského útoku připraven přijmout. Británie a USA by podle něj zabránily ruským společnostem obchodovat v dolarech a v librách.
Ani taková hrozba ale podle něj „nemusí stačit k odstrašení iracionálního aktéra“ jakým je ruský prezident Vladimir Putin. Podle Johnsona je možné, že ruský prezident neuvažuje logicky a nevidí blížící se katastrofu.
Zpravodajské informace, které má Johnson k dispozici, podle něj naznačují, že se Rusko chystá zaútočit nejen z východu ze svého území, ale také ze severu z Běloruska přímo na oblast Kyjeva. Byl to právě běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kdo v sobotu spolu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přihlížel ruským testům strategických jaderných zbraní.
Bělorusko dnes uvedlo, že bude ve vojenských cvičeních s Ruskem pokračovat. Podle běloruského ministerstva obrany kvůli zvýšené vojenské aktivitě v blízkosti ruských a běloruských hranic je třeba prověřit připravenost ruských a běloruských jednotek. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA.
Západní představitelé v posledních týdnech opakovaně varovali, že Rusko se může připravovat na invazi prakticky každým okamžikem. Rusko však tato tvrzení popřelo a uvedlo, že v regionu probíhají vojenská cvičení.
Na otázku, zda je ruská invaze stále považována za bezprostřední hrozbu, Johnson zřejmě v odkazu na aktuální dění na východní Ukrajině, odpověděl: „Obávám se, že tomu nasvědčují důkazy, není to žádné hrocení. Skutečnost je taková, že tento plán je již v jistém smyslu v pohybu.“
„Obávám se, že plán, který vidíme, je něco, co by mohlo být opravdu největší válkou v Evropě od roku 1945, jen co se týče samotného rozsahu,“ řekl premiér. „Lidé musí brát v úvahu nejen možné ztráty na životech Ukrajinců, ale také mladých Rusů,“ dodal.
Rusko bude čelit odvetě
„Nemůžeme v Evropě připustit novou Jaltu,“ řekl Johnson o konferenci na Jaltě v únoru 1945, která předurčila poválečný vývoj v Evropě. „Nemůžeme Rusku dovolit, aby změnilo bezpečnostní architekturu Evropy,“ uvedl. V projevu označil pád železné opony, která v Evropě oddělovala Západ a Východ, za úžasný moment svého života.
Pokud nynější dialog s Moskvou selže a Rusko se rozhodne použít násilí proti Ukrajině a porušit tím Chartu OSN a principy civilizovaného soužití národů, bude čelit společné odvetě. „Bude v našem společném zájmu, aby Rusko nakonec selhalo,“ řekl.
„Věřím, že Rusko v případě takové katastrofické akce nemůže nic získat, může naopak vše ztratit,“ řekl Johnson o možné invazi. „Ruští rodiče budou oplakávat své mladé syny, kteří jsou svým způsobem stejně nevinní jako Ukrajinci bránící se ruské agresi,“ poznamenal.
Johnson hovořil po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ve svém projevu světovým lídrům řekl, že případná invaze Ruska na Ukrajinu by měla „odezvu po celém světě“.
