Článek
Cvičná loď ruského námořnictva Perekop tento týden zakotvila v Havaně. Podle kubánské státní zpravodajské služby Prensa Latina budou námořníci během čtyřdenní návštěvy na ostrově „provádět širokou škálu činností“. Příležitost prohlédnout si loď dostane i kubánská veřejnost.
Je to poprvé za několik let, co loď ruského námořnictva dorazila na oficiální návštěvu Kuby, píše web americké stanice CNN.
Zatímco válka na Ukrajině vede řadu zejména západních států k masivnímu ochlazování vztahů s Ruskem, kubánská vláda se Moskvy naopak stále více zastává. „Odsuzujeme, odmítáme rozšiřování NATO směrem k hranicím Ruska,“ řekl kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v květnovém rozhovoru pro ruskou televizi RT.
Jak připomíná americká televize, ohradil se rovněž proti hospodářským sankcím Spojených států vůči Rusku a zároveň oznámil nové ruské „projekty spolupráce a kooperace“, které se budou na Kubě rozvíjet.
Obě země rovněž ohlásily řadu dohod a vyměnily si delegace na vysoké úrovni. Smlouvy umožní Rusku pronajmout si půdu na Kubě až na 30 let, vybudovat turistická zařízení na pláži nedaleko Havany, otevřít supermarket s ruskými výrobky nebo zásobovat ostrov nezbytně potřebnými pohonnými hmotami.
Podle Jorgeho R. Piñona, vedoucího výzkumného pracovníka Energetického institutu Texaské univerzity, Rusko od začátku války poslalo na Kubu nejvíce ropy od doby rozpadu Sovětského svazu. V rozhovoru pro CNN odhadl, že v roce 2023 Rusko zatím na Kubu dodalo palivo v hodnotě přibližně 167 milionů dolarů (asi 3,6 miliardy korun).
Ruská ropa byla letos pro Kubu s nedostatkem peněz zásadním záchranným lanem. Kvůli nedostatku zásadní suroviny Kubánci čekali ve frontách na čerpacích stanicích i několik dní.
Vztahy mezi oběma zeměmi se tak oteplují. Rozpad Sovětského svazu na počátku 90. let téměř způsobil pád kubánské ekonomiky.
Po dobu studené války udržovaly Havana a Moskva vřelé vztahy. Sovětský svaz na ostrově umístil tisíce diplomatů, špionů a vojenských poradců a v Havaně postavil vysokou budovu velvyslanectví, které mělo symbolizovat zbraň v srdci amerického imperialismu.
Hrdinové kubánské krize
Před 60 lety vrcholila kubánská krize: studenoválečný konflikt, který málem přerostl v jadernou katastrofu. Zásadní roli v něm tehdy sehráli američtí špionážní piloti. Ty si přitom dnes jen málokdo pamatuje.
Celá generace Kubánců se odhodlala i přes tuhé mrazy studovat v sovětském bloku. V populární televizní show nazvané „9550“ podle počtu kilometrů, které dělily Kubu od Ruska, Kubánci soutěžili v kvízu o životě v Sovětském svazu a hlavní cenou byl placený výlet do této země, připomíná CNN.
Po rozpadu SSSR však Kuba ztratila svého hlavního obchodního partnera a dostala se do hluboké hospodářské krize. Od té doby se Kubánci na někdejší blízkost s Rusy dívají buď s hlubokou nostalgií, nebo s pohrdáním jako po nevydařeném manželství, komentuje vztahy americká stanice.
Někteří odborníci, kteří Kubu monitorují, si po obnovení vztahů nyní stěžují na promarněnou příležitost pro Spojené státy. Zatímco bývalý prezident Barack Obama obnovil diplomatické vztahy s Kubou a zmírnil ekonomické sankce, jeho nástupce Donald Trump tento proces z velké části zvrátil.
Současný prezident Joe Biden z větší části ponechal v platnosti sankce z Trumpovy éry. Zároveň požadoval, aby Kuba propustila uvězněné účastníky rozsáhlých protestů před dvěma lety.
„Zdá se, že za Trumpa a po něm za Bidena Spojené státy zcela vyklidily pole,“ řekl CNN Ric Herrero, výkonný ředitel Cuba Study Group, která prosazuje větší angažovanost mezi Spojenými státy a Kubou.
„Došlo k velmi mírnému zmírnění sankcí, většinou s odvoláním na humanitární důvody, k otevření cestování či převodů peněz a personálnímu posílení velvyslanectví a konzulátu, ale zájem Bílého domu o tuto problematiku je minimální,“ míní Herrero.
Podle nejvyššího amerického diplomata v Havaně se však zdá, že řeči o větší ruské přítomnosti na Kubě jsou zatím jen řečmi.
„Existuje skvělé španělské rčení, že mezi slovy a činy je velká propast,“ řekl CNN Benjamin Ziff, chargé d’affaires na americkém velvyslanectví v Havaně. „V rozhovorech s našimi kontakty jsme nezaznamenali žádné důkazy o zvýšené ruské činnosti a upřímně řečeno si myslím, že kubánská vláda by udělala obrovskou chybu,“ dodává Ziff.
Rusové nejsou jediní, kdo na Kubě demonstruje svou vojenskou sílu. V úterý kubánská vláda odsoudila Spojené státy za třídenní „návštěvu“ jaderné ponorky na americké námořní základně v zátoce Guantánamo a označila ji za provokativní akci.
O vliv nad ostrovem se tak Moskva a Washington přetahují už přes 60 let. Navzdory vysokým nákladům souvisejícím s válkou na Ukrajině a ekonomickým sankcím ruští představitelé tvrdí, že jsou Kubě plně nakloněni a oddáni.
„Kuba byla a zůstává nejdůležitějším spojencem Ruska v tamním regionu. Jsme připraveni poskytnout pomoc a poskytnout rameno našim kubánským přátelům,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu při setkání se svým kubánským protějškem Álvarem Lópezem Mierou koncem června v Moskvě.
