Rusko ovlivňuje volby podplácením i informacemi, říká moldavský politolog

Moldavané před sebou mají volby, které připomínají další rozhodování postsovětské země mezi směřováním na Západ a odklonem zpět k Rusku.

Přestože je země nezávislá už více než 30 let, ruský vliv v ní nadále probublává na povrch. A to i v souvislosti s nynějšími volbami, kdy úřady odhalily mnoho pokusů o vměšování Moskvy.

Řada kandidátů, kteří se staví proti nynější prezidentce Maie Sanduové, v menším či větší míře proslula svými proruskými výroky. Ve stejnou chvíli země hlasuje také v referendu o vstupu do Evropské unie.

„Rusko rozhodně není spokojené se současnou prozápadní vládou a snaží se různými způsoby podkopávat její legitimitu.“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy moldavský politolog Ion Marandici.

„Jeden z těch způsobů je prostřednictvím financování těchto proruských skupin, které se mají účastnit voleb. Dál šíří také v zemi propagandu, například to, že Moldavsko směřuje k ukrajinskému scénáři kvůli tomu, že se zasazuje o členství v EU,“ přibližuje.

Hlavní favoritkou nedělního prvního kola prezidentských voleb je stávající hlava státu Maia Sanduová. Co je podle vás tím hlavním tématem letošního hlasování?

Ve skutečnosti existují dvě hlavní témata. Jedním je integrace Moldavska do Evropské unie a vztahy EU s Moldavskem, druhým korupce. Řeší se také různé debaty o tom, jak by se mělo Moldavsko v budoucnu vyvíjet.

Pokud jde o to první téma, vztahy s EU, Moldavsko v roce 2022 dostalo status kandidátské země, stejně jako některé země západního Balkánu, třeba Turecko. Takže od té doby se vztahy s EU zlepšují pod vedením současné vítězné strany a první ženské prezidentky Moldavska Maiy Sanduové. Po roce od té chvíle, kdy země dostala pozvánku stát se členem, se zahájila jednání mezi Moldavskem a EU. V tuto chvíli je to opravdu velké téma i v souvislosti s konajícím se referendem.

Co se týče korupce, ta je v Moldavsku vždycky tématem, protože jsme zemí s velmi nízkými příjmy a v minulosti jsme čelili určitým problémům, pokud jde o korupci. Vezměme si například takzvanou krádež století, jak se této kauze říká. Přestože jde o velký skandál s bankovními podvody, který dali dohromady někteří jedinci známí v moderním kontextu jako oligarchové a někteří zkorumpovaní politici a stalo se to už před deseti lety, nikdo nebyl potrestán. Nikdo nebyl uvězněn.

Někteří účastníci byli postaveni před soud, ale hlavní organizátoři nebyli nikdy souzeni, a když Sanduová nastoupila jako prezidentka, slíbila, že ona a její strana udělají všechno pro to, aby reformovali soudní systém a postavili před soud ty, kteří tento velký korupční skandál organizovali. To se zatím ale nestalo, hlavně proto, že tito lidé uprchli ze země. Takže tato dvě hlavní témata bych asi zdůraznil.

U většiny dalších kandidátů se - v menší či větší míře - setkáváme s proruskými postoji. Jaké mají šance?

Samozřejmě je tady hlavní favorit voleb, což je současná prezidentka. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v prvním kole pravděpodobně dostane kolem 30 nebo 35 % hlasů.

Pak tu máme kandidáta socialistů, druhé nejdůležitější strany, který se jmenuje Alexandr Stoinagolo. Je to etnický gagaus, takže je součástí turecky mluvící menšiny ze suverénní části Moldavska.

Socialisté mají velkou síť kanceláří a poboček po celé zemi, která ho v kandidatuře podporuje a vlastně umožnila udělat z poměrně neznámého člověka solidního kandidáta. Předtím byl krátkou dobu generálním prokurátorem, než ho současná vládnoucí strana nahradila někým jiným.

Od té doby se snažil toto rozhodnutí zpochybnit a obrátil se proti vládnoucí straně. Má šanci dostat se do druhého kola, ale druhé místo je v těchto volbách vesměs spornější než to první.

Další, kdo na něj má šanci, je Renato Usatîi. Popsal bych ho jako politika populistického rázu, který dává voličům extravagantní sliby. Má vcelku autoritářské sklony a jedním z cílů jeho kampaně je snaha přeměnit Moldavsko na prezidentskou republiku. V současnosti je země parlamentní republikou s prezidentem, který nemá moc pravomocí. Takže prezident potřebuje většinu v parlamentu, aby skutečně něco mohl udělat.

Právě teď většinu v parlamentu ovládá strana, která prezidentku podporuje. To podle Usatîiho není správné. Podle něj by moldavská politika měla být prezidentskou republikou po vzoru Singapuru. O singapurském modelu a o tom, že to může přinést hospodářský růst, mluví často.

Takže o druhé místo soupeří tito dva kandidáti. Na jedné straně politik se zastoupením zavedeného politického subjektu, na druhé populista, který je ale velmi známý. Můžeme spekulovat, kdo se v druhém kole postaví Maie Sanduové, nicméně ať už to bude kdokoliv, bude určitě potřebovat podporu třetího. A je velmi nepravděpodobné, že by Sanduovou podpořil populistický nebo proruský kandidát. Bude to ještě velmi zajímavé.

Právě ruské vměšování do hlasování se v posledních týdnech rozsáhle řeší, ať už jde o uplácení voličů nebo dezinformační kampaně. O jak nezvyklou situaci jde?

Hodně se mluvilo o uplácení a podplácení voličů ze strany kandidátů, kteří mají vazby na Rusko. Ve velkém se to řeší v souvislosti s korupcí, takže je to takové podtéma. Korumpování voličů začalo už před nějakou dobou.

Prezidentských voleb se účastní jedenáct kandidátů - pět nezávislých, zbytek podporují strany. Problém v těchto volbách je, že polovina z nich je tak či onak napojena na Rusko. A pak je samozřejmě otázka, jak Rusko ovlivňuje volby a jak do nich zasahuje.

Nedávno byla zveřejněná investigativa, která se zaměřovala na fungování strany Victory, která je spojená s oligarchou Ilanem Šorem, který nyní žije v Moskvě. Novináři sledovali, jak se peníze z ruské státní banky, která je napojená na tamní ministerstvo obrany, převádí do nevládní organizace Eurasia, na niž minulý týden uvalilo sankce americké ministerstvo zahraničí. Odtud pak jsou peníze převáděny různým skupinám a jednotlivcům, kteří jsou s nimi spojeni.

Tato Šorova politická síť to dělá poměrně propracovaným způsobem. Nemohou si sice převádět peníze z Ruska, které je pod sankcemi, ale dělají to přes separatistické Podněstří. Moldavské úřady se snažily tok nelegálních peněz kontrolovat a zabavily miliony dolarů, které měly sloužit na podplácení voličů. Vláda se na to velmi zaměřuje a ukazuje na tom i to, že existuje hrozba hybridní války proti Moldavsku a že moldavská demokracie je podkopávána z Ruska.

To je jedna věc, ale existuje mnoho dalších způsobů, jak se Rusko snaží ovlivnit politiku a zejména výsledek těchto voleb.

Jak se ruské snahy proměnily v souvislosti s válkou na Ukrajině, která zuří nedaleko moldavských hranic?

Před Sanduovou mělo Moldavsko prezidenta Igora Dodona, který byl příznivcem Ruska a zůstal jím i nadále v tom smyslu, že z nynější války viní NATO. Je přesvědčen, že Rusko bylo v právu, když napadlo Ukrajinu. A odmítá říct, jestli je Krym ukrajinský, nebo ne.

Od nástupu do funkce převzala Sanduová velmi pragmatický přístup. Soustředila se na korupci takzvaných oligarchů a méně na napětí mezi východem a západem v Moldavsku. Kvůli válce se ale politický diskurz posunul v tom smyslu, že se stala radikálnější, pokud jde o Rusko.

Moldavsko se částečně přizpůsobilo sankcím EU, ale ne úplně. Podpořilo Ukrajinu a účastní se všech iniciativ, které Kyjev předkládá. Proruská opozice toho využívá tak, aby vylíčila podporu Ukrajiny ze strany Maiy Sanduové jako angažovanost ve válce a sebe jako strany míru.

Moldavsko podle nich podporou Ukrajiny porušuje svou neutralitu. Pomoc Ukrajině je ale svým způsobem velmi omezená, a jde například pouze o přijímání uprchlíků, protože vojensky nemá Moldavsko co nabídnout.

Nicméně proruské hlasy v zemi šíří narativ, že současná vláda se snaží o zatažení Moldavska do války.

Rusko rozhodně není spokojené se současnou prozápadní vládou a snaží se různými způsoby podkopávat její legitimitu. Jeden ze způsobů je prostřednictvím financování proruských skupin, které se mají účastnit voleb.

Dál také v zemi šíří propagandu, například to, že Moldavsko směřuje k ukrajinskému scénáři kvůli tomu, že se zasazuje o členství v EU. Tvrdí třeba, že současnou vládu tvoří nacisté, kteří moldavský lid jen využívají. Je to velmi pdoobné tomu, co Rusko aplikuje i v dalších postsovětských republikách.

Rusko má zájem také na udržování napětí v Podněstří. Prozápadní prezident, model vlády a prozápadní kabinet vytváří příležitosti pro mírové řešení tohoto konfliktu způsobem, který není v souladu s tím, co by chtělo Rusko.

Moskva podporuje tento region 30 let a nechce se ho za žádnou cenu pustit. Na začátku války na Ukrajině dokonce někteří generálové říkali, že cílem Ruska je mít tento pozemní most mezi Krymem a Podněstřím.

Pokud by v Moldavsku byl instalovaný proruský prezident nebo vláda, bylo by to samozřejmě pro Moskvu snadnější. Rusko v tom má jak politický, tak vojenský aspekt.

Spolu s prezidentskými volbami se koná také referendum o budoucnosti země v Evropské unii. O jak zásadní referendum se jedná? Co by zemi přesně do budoucna zaručilo?

Jedná se o ústavní referendum, což znamená, že pokud projde, změny budou automaticky implementovány do ústavy.

Hlasovací lístek má dvě části týkající se EU - cestu k integraci do Evropské unie jako nějaký dlouhodobý strategický cíl a pak část o tom, aby se jednou v Moldavsku implementovala legislativa EU.

První část odkazuje na evropskou identitu Moldavska, což je z mého pohledu nekontroverzní věc. Odpůrci referenda ale tvrdí, že je uměle vytvořená a že Evropě nezáleží na národních identitách.

A pak je tu druhá část, která je důležitější a týká se legislativy. V nové ústavě by měl být článek, který stanoví, že zákony v EU by v podstatě měly stejnou váhu jako zákony přijaté Moldavskem. To je velmi důležité.

Většina zemí, které vstoupily do EU, uspořádala referendum o přistoupení. Takové referendum měla i Česká republika a i tam panoval euroskepticismus. Moldavsko je na tom velmi podobně - zhruba třetina voličů je trochu euroskeptická.

Pokud lidé budou hlasovat pro, druhé referendum by nebylo potřeb. U tohoto referenda pravděpodobně bude vysoká účast vzhledem k tomu, že je ve stejný den jako prezidentské volby. Mělo by tak platit - minimální účast je 50 procent.

Referendum je tedy důležité, protože trochu ukotvuje Moldavsko na integrační cestě do EU a dává vládě argument, že je to opravdu cesta, kterou chce většina společnosti. Právě odpůrci často zmiňují, že je to jen přístup současné vlády, který nereflektuje potřeby Moldavanů. To by mohlo referendum změnit.