Hlavní obsah

Rusko omylem uznalo Tchaj-wan jako stát, smějí se lidé na internetu

Foto: Profimedia.cz

Proti ruské agresi se protestuje i v Tchaj-peji.

Moskva uznala nezávislost Tchaj-wanu, směji se lidé na internetu po zveřejnění aktualizovaného seznamu nepřátel Ruska. Čínská diplomacie zůstává v klidu. Rusko by teď prý mohlo Tchaj-wanu uzavřít zastupitelský úřad.

Článek

Seznam oficiálních „nepřátel“ Ruské federace se v pondělí rozrostl o novou várku zemí a teritorií. Česko či Spojené státy označené za „nepřátele“ už dříve se tak už nemusí cítit tolik nepatřičně.

Na stejném seznamu nově figurují všechny země Evropské unie, Spojené království, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, dále Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Mikronésie, Nový Zéland, Singapur.

A také Tchaj-wan.

Tento ostrovní stát stejně jako ostatní zmíněné jasně vyjádřil, kterému týmu v rusko-ukrajinské válce fandí. Když se Rusko soustředilo na sestavení seznamu nepřátel, zdánlivě zapomnělo, kdo je jeho nejsilnější přítel.

Čínská lidová republika samostatnost Tchaj-wanu neuznává a v posledních měsících posilují její ambice přebrat ostrov pod svou plnou správu.

Ruská vláda za položku „Tchaj-wan“ dodala i závorku – „považovaný za území Číny, ale od roku 1949 řízený vlastní správou“, píše ruská agentura TASS.

Zatímco tak na sociálních sítích kolují vtipy, kterak Rusko omylem uznalo Tchaj-wan samostatnou zemí, a americká média se nad tímto krokem podivují, čínskou vládu seznam nechává nezvykle chladnou. Tradiční výhrůžky a silné projevy nespokojenosti čínských politiků se nekonají.

Čínský státní server Global Times pouze zmínil, že se na seznamu „nepřátel“ Ruska objevily „Spojené státy, Británie, EU, Japonsko, Kanada, Norsko, Jižní Korea, Singapur, Švýcarsko a Ukrajina“.

Jak Čína na obdobnou situaci obvykle reaguje:

Konkrétněji reagovali čínští velvyslanci. Například Ťie Wen-ťi, čínský velvyslanec na Novém Zélandu, bez obalu uvedl, že by zastoupení Tchaj-peje v Moskvě mohlo být nuceno ukončit svou činnost. Podle čínskojazyčného média China Times to v pondělí velvyslanec uvedl během pořadu Zhongtian Political Talk. Je to prý „poprvé, co viděl Tchaj-wan na obdobném typu sankčního seznamu“. Poznamenal, že ruská vláda bude mít nyní možnost úřad uzavřít a poslat jej „zpět do Číny“.

Podle Ťie Wen-ťiho má Tchaj-wan ve Vladivostoku mnoho rybářských lodí i zásobovací stanice. Čtyři tchajwanské banky drží ruské dluhopisy, včetně státních a podnikových, v hodnotě přes 18,7 miliardy korun.

„Rusko nyní obrátilo, protože Tchaj-wan slepě následoval Evropu a Spojené státy, které Rusko sankcionovaly. Pokud ale válka skončí za měsíc nebo za dva, co udělá Tchaj-wan potom? Na co vláda Cchaj Jing-wen sází? Podivné,“ řekl dle China Times.

Podle čínské platformy Sina Weibo Tchaj-wan oznámil účast na ekonomických sankcích mezinárodního společenství proti Rusku jen den po „vojenské operaci proti Ukrajině“.

„Na ostrově panuje veřejné mínění, že když Cchaj Jing-wen hlasitě odsuzuje Rusko, je i velkou ctí komunikovat s americkým prezidentem Bidenem a britským premiérem Johnsonem. Problém je v tom, že (prezidentka) možná nevážila možnosti Tchaj-wanu. Putin se nebojí odsouzení a sankcí vůči Rusku ze strany západní společnosti v čele se Spojenými státy, jak ho tedy může trápit triviální odsouzení Tchaj-wanu a jeho chabé sankce?“ píše čínské médium.

„Zatím nelze s jistotou předvídat, jaké budou další kroky Ruské federace nejen vůči Tchaj-wanu, ale i ostatním zemím na zveřejněném seznamu nepřátelských zemí. Reakce Moskvy vůči Tchaj-wanu se budou do značné míry odvíjet od vztahů mezi Moskvou a Pekingem,“ říká pro Seznam Zprávy David Gardáš, sinolog z projektu Sinopsis.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

„Zde je důležité zmínit, že postoj Čínské lidové republiky k ukrajinské krizi je od počátku značně rozpolcený. Na jedné straně Peking stojí za Ruskem jako svým ideologickým spojencem a strategickým partnerem, kterému pomáhá amplifikovat protizápadní narativy mířené především na roli USA a NATO v celé záležitosti,“ uvádí Gardáš a dodává, že na straně druhé se Peking „snaží prezentovat jako mírotvůrce a vyjednavač, čímž se pokouší vybalancovat a zlepšit své napjaté vztahy se Spojenými státy a Evropskou unií, které stále ještě představují stěžejní obchodní partnery Číny.“

Případné kroky Kremlu vůči Tchaj-wanu, například uzavření jeho zastupitelského úřadu, tak lze podle sinologa vnímat jako snahu o získání hlasitější a jistější podpory ze strany pevninské Číny.

„Tchaj-wan ČLR nepatří“

Sám Tchaj-wan se nebojí, že by ho umístění na ruský seznam nějak zásadně ovlivnilo. Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu v úterý uvedl, že rozhodnutí Ruska bude mít na bilaterální vztahy prozatím malé dopady. „Tchajwanské zastoupení v Moskvě v současné době funguje normálně a bylo schopné vykonávat svou práci, včetně pomoci Tchajwancům, kteří byli evakuováni z Ukrajiny, bez ruského vměšování,“ řekl Wu.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí však bude situaci pečlivě sledovat, takže pokud Rusko podnikne nějaké kroky proti Tchaj-peji, bude připraveno přijmout odpovídající opatření, uvedl ministr.

Wu na úterním legislativním zasedání řekl, že obchodní a investiční vztahy mezi Tchaj-wanem a Ruskem nejsou příliš významné, takže se neočekává, že zařazení na seznam bude mít na Tchaj-wan zásadní dopad.

Co už však tchajwanské ministerstvo zahraničí trápí, je hrozba čínské invaze. Podle úterního prohlášení úřadu se Čína zdráhá odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu, protože má sama v úmyslu zasáhnout do suverenity Tchaj-wanu.

V pondělí čínský ministr zahraničí Wang I řekl, že „problém Tchaj-wanu a problém Ukrajiny jsou ze své podstaty odlišné a nejsou vůbec srovnatelné“, a prohlásil, že „problém Tchaj-wanu je čistě vnitřní politikou Číny“. Jakékoli prosazování myšlenky, že Čína a Tchaj-wan jsou dva samostatné státy, „připraví Tchaj-wan o budoucnost“, pohrozil.

Mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Joanne Ou reagovala na Wangovo prohlášení slovy, že i když její země souhlasí s tím, že Tchaj-wan a Ukrajina nejsou srovnatelné, nesouhlasí s tvrzením, že je „Tchaj-wan nedělitelnou součástí Číny“ a „spadá pod čínskou domácí politiku“. Řekla, že fakticky si Čínská lidová republika ani Tchaj-wan nejsou podřízeny a o budoucnosti ostrova rozhoduje 23,4 milionu Tchajwanců.

„Neustálé pokusy Pekingu vnutit Tchaj-wanu politický rámec pomocí hrozeb a zásahů, diplomatického útlaku, propagandy a infiltrace demonstrují jeho jasný záměr napadnout Tchaj-wan,“ řekla Ou. „To také vysvětluje, proč Čína dodnes není ochotna odsoudit ruskou invazi.“

Doporučované