Článek
Organizace hovořila s 88 lidmi z Mariupolu a z Charkovské, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Všichni popisovali podobnou situaci, kdy je ruské úřady nebo vojáci různými prostředky donutili odejít do Ruska nebo na jím okupované území.
Dotázaní, kteří podstoupili povinnou kontrolu ruskými úřady, označovanou také jako filtraci, uvedli, že při ní byli biti, mučeni a špatně se s nimi zacházelo. Některým bylo odepřeno jídlo a voda a byli drženi v přeplněných prostorách.
Jednatřicetiletého Vitalije ruští vojáci zadrželi, když se 28. dubna pokusil v evakuačním autobuse odjet z Mariupolu, a převezli ho do Dokučajivsku nedaleko Doněcku. Tam mu při výslechu spoutali ruce, nasadili pytel na hlavu a zbili ho.
„Svázali mi ruce páskou, přes hlavu mi dali pytel, pásku mi omotali i kolem krku… Pak spustili: „Pověz nám všechno… Řekni nám, kde sloužíš, na jaké základně?“… Když jsem řekl, že nejsem voják, začali mě velmi tvrdě bít do ledvin… Byl jsem na kolenou, většinou do mě kopali. Pak mě zavedli zpátky do garáže se slovy: „Tohle ti budeme dělat každý den,“ uvedl pro AI.
Hüseyn, 20letý student z Ázerbájdžánu, musel každý den po několik týdnů podstoupit sérii elektrošoků a bití. Vojáci mu při výslechu hrozili popravou.
5:59: Ruské zločiny na Ukrajině
Osmiměsíční válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině vyhnala podle Organizace spojených národů z domovů už 14 milionů lidí. A pokračující útoky ruských sil vzbuzují další obavy, že během zimy se počet lidí, kteří utíkají ze svých domovů, ještě zvýší. Ve světle podobných zpráv ožívá debata o tom, kdo a kdy bude za válečné škody, nebo dokonce válečné zločiny pohnán k zodpovědnosti. Jak daleko snaha o dopadení pachatelů zatím došla? O tom mluvíme s odbornicí na mezinárodní právo Veronikou Bílkovou.
„Jeden z vojáků řekl: ‚Takhle mluvit nebude, přines elektrošok‘… Přístroj měl dva dráty, ty mi omotali kolem palců u nohou a začali do mě opakovaně pouštět elektrické šoky… Opakovaně mě bili… Ztratil jsem vědomí. Vylili na mě kbelík vody a já se znovu probral. Už to nešlo vydržet, tak jsem jen hlesl: ‚Ano, jsem voják.‘ Dál mě mlátili, až jsem spadl ze židle. Vytáhli mě na ni zpátky. Z nohou mi tekla krev,“ sdělil Hüseyn AI.
Násilné přesuny dětí a ohrožených skupin
AI ve zprávě také popisuje nucený přesun 92 seniorů a osob s postižením do Doněcku. Ty podle všeho při útěku zadržely ruské úřady a umístily je do ústavů v Rusku nebo na Ruskem okupovaném území.
Po deportaci do Ruska někteří lidé měli pocit, že jsou nuceni podat si žádost o ruské občanství. V případě, že tak neučinili, měli omezenou svobodu pohybu. Ruské úřady také pro některé sirotky nebo osoby s postižením zjednodušily proces podání žádosti. Tyto kroky podle AI mimo jiné naznačují záměrnou ruskou politiku související s deportací civilistů včetně dětí z Ukrajiny do Ruska.
Nucené přesuny se podle AI týkaly i dětí, starších osob nebo lidí s postižením. Civilisté při nich čelili špatnému zacházení a v některých případech byli i mučeni.
Při filtraci po zadržení v Mariupolu byl od své matky oddělen i 11letý chlapec. „Moji mámu odvedli do jiného stanu a vyslýchali ji… Řekli mi, že mě mámě vezmou… Neřekli mi, kam máma půjde… Od té doby jsem o ní neslyšel,“ řekl chlapec AI.
„Oddělení dětí od rodin a nucený odsun lidí stovky kilometrů od jejich domovů je dalším důkazem těžkého utrpení, které ruská invaze způsobila ukrajinským civilistům,“ uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice AI.
Více o ruském rozhodnutí stáhnout se z Chersonu
Stažení armády z důležitého města Cherson na jihu Ukrajiny oznámili ministr obrany Sergej Šojgu a šéf ruské vojenské operace Sergej Surovikin. Okupanti se podle nich stáhnou na levý břeh Dněpru. Kyjev však ruskému oznámení nevěří.
Válečné zločiny
Mariupol byl počátkem března 2022 zcela obklíčen ruskými silami. To znemožnilo evakuaci. Město bylo vystaveno téměř neustálému bombardování a civilisté neměli přístup k tekoucí vodě, teplu nebo elektřině.
Přesto se tisícům lidí podařilo už v polovině března uprchnout. S postupující okupací města ale Rusko některé civilisty násilně přesouvalo do čtvrtí pod svou kontrolou, a odřízlo je tak od únikových cest.
Třiatřicetiletá Milena se o útěk z Mariupolu také pokusila. „Když jsme se ptali na evakuace, kam můžeme jít… (ruský voják) mi řekl, že lze jít jenom do Doněcké lidové republiky (DNR) nebo do Ruska,“ uvedla žena.
DNR je samozvaný proruský útvar na území ukrajinské Doněcké oblasti. Milenina manžela, bývalého vojáka ukrajinské námořní pěchoty, zadrželi krátce po překročení ruských hranic a dosud ho nepropustili.
„Ruská strategie nucených přesunů a deportace je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že je to potřeba vyšetřovat jako zločin proti lidskosti,“ uvedla Callamardová.
