„Sovětský skanzen“ v Moldavsku požádal Kreml o pomoc. Má se země bát?

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Abychom se alespoň v rychlosti zorientovali na mapě, připomeňme základní fakta. Sovětský svaz se hroutil a Moldavsko – bývalá Moldavská sovětská socialistická republika – vyhlásilo nezávislost v srpnu 1991. Část obyvatel tehdy ovšem chtěla zůstat součástí svazu, respektive jeho nástupnického Ruska. Šlo především o ruskou menšinu, která nesouhlasila se sbližováním země s Rumunskem a nahrazováním ruštiny rumunštinou v roli úředního jazyka.

Po krátkém ozbrojeném konfliktu, kdy na straně separatistů stála ruská armáda, došlo v roce 1992 k faktickému odtržení Podněstří od Moldavska. Úzký pruh území na východním břehu řeky Dněstr má přibližně čtyři tisíce čtverečních kilometrů, což je asi 10 % rozlohy Moldavska.

Republiku Podněstří oficiálně neuznalo ani Rusko, přestože ji podporuje vojensky i ekonomicky a má zde stálou vojenskou posádku kolem dvou tisíc vojáků.

Desítky let napjatá situace se pochopitelně vyhrotila se začátkem ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022. Bude Podněstří další na řadě? Bude ruský prezident Putin postupovat podle obdobného scénáře? Ten říká, že Rusko musí ochránit rusky mluvící menšinu před nacisty a fašisty - v tomto případě rumunskými.

Zatím se Rusko především kvůli počátečnímu fiasku v ukrajinské válce o nic nepokusilo. Ale obava, že tlak na Moldavsko bude stupňovat, je zcela realistická.

Podněstří vypadá jako obří bizarní sovětský skanzen. Všudypřítomné jsou sochy V. I. Lenina, rudé vlajky, znaky srpu a kladiva.

Z hlediska mezinárodního práva tahle země rozhodně vyšší status než zábavní park nemá. Oficiálně neexistuje. Fakticky ano. Má svoji hymnu, svůj parlament, svého prezidenta, dokonce i svoji měnu.

A v určitém ohledu měla donedávna i fungující ekonomiku, respektive některá výnosná ekonomická odvětví. Především praní špinavých peněz a pašování. Divoké privatizace bývalých sovětských podniků se ujali bývalí policisté, kteří na začátku 90. let minulého století založili firmu Scheriff. Ta dnes v podstatně ovládá místní ekonomiku, provozuje čerpací stanice, restaurace, televizní stanici, nakladatelství, stavební firmu, vyrábí koňak nebo vyváží kaviár. A věnuje se – byť neexistuje žádné soudní rozhodnutí, či přímé důkazy, které by to potvrzovaly – také pašování a praní špinavých peněz.

Válka na Ukrajině tuto proruskou „firmu“ paradoxně těžce postihla. Ukrajina uzavřela s Moldavskem, tedy i s Podněstřím hranice a pro zavedený tok pašovaného zboží to byla velká rána.

Prozápadní prezidentka Maia Sandu, která je v úřadě od roku 2020, navíc stupňuje na Podněstří ekonomický tlak. Posledním opatřením v tomto duchu je zavedení celní povinnosti pro vývoz z Podněstří do Moldavska.

To bylo tou bezprostřední motivací pro volání o pomoc do Kremlu.

Než se budeme této výzvě věnovat podrobněji, ještě jedna poznámka k Podněstří. Nepochybně to vnímáte – zavedení cel na vývoz zboží z Podněstří do Moldavska. Neboli oficiálně z Moldavska do Moldavska. Je to doklad té absurdní situace.

Podněstří neexistuje, ale čile obchoduje se zemí, od níž se odtrhlo. V jeho hlavním městě funguje velmi úspěšný fotbalový klub FC Scheriff Tiraspol, který hraje moldavskou ligu. A vyhrává ji. A pak tedy také hraje v evropských pohárových soutěžích. S kluby, jejichž země existenci Podněstří neuznávají. Jeho fotbal má výjimku – ten existuje.

A když se hraje šlágr moldavské ligy Kišiněv vs. Tiraspol, proudí fanoušci přes most přes Dněstr do Kišiněva nebo Tiraspolu, jakoby tu nebyl žádný problém.

Má to mnoho zajímavých odstínů. Tak ještě jeden. Mnoho obyvatel Podněstří je rumunské národnosti. Vyřídili si rumunský pas. Neboli to jsou občany Evropské unie. A zároveň občany neexistujícího proruského separatistického státu, který by se ochotně stal východištěm pro další ruskou agresi.

Na konci února se sešli poslanci podněsterského parlamentu a schválili rezoluci, v níž žádají Moskvu o pomoc v „ekonomické válce“, kterou proti Podněstří rozpoutalo Moldavsko.

„Prezident“ Podněstří a bývalý šéf bezpečáků v Scheriffu Vadim Krasnoselskij dokonce hovoří o „genocidě“ proti lidu Podněstří.

Podobných výzev poslali politici z Podněstří do Kremlu v minulosti už mnoho. Načasování této prosby má ale příchuť bezprostřední hrozby. Rusko začíná ve válce na Ukrajině získávat dílčí úspěchy. A konkrétněji – výzva do Moskvy dorazila jen několik dnů před tím, než prezident Putin přednesl svůj výroční „projev k národu“.

Spekulace politiků, odborníků a komentátorů se před projevem rozeběhly naplno: Zmíní Putin Podněstří ve svém projevu? Bude snad dokonce mluvit o nutnosti pomoci ruské menšině? Použije slova, která předcházela vpádu na Ukrajinu?

Ne, Putin se o Podněstří nezmínil ani slovem. Proč? To samozřejmě nikdo kromě úzkého kruhu zasvěcenců nemůže s jistotou říci. Ale pravděpodobný výklad se nabízí. Rusko si nemůže dovolit další vojenský konflikt, dokud trvá válka na Ukrajině. Moldavsko je sice malá špatně vyzbrojená země se zanedbatelnou armádou, Rusko by nicméně muselo řešit náročný logistický problém: Nemá do země přístup. Moldavsko sousedí s Rumunskem a Ukrajinou. A to nejsou země, které by chtěly umožnit volný průchod ruským vojákům.

Situace se ale může změnit.

Optimismus ohledně bezpečnosti Moldavska je předčasný. Na podzim se tu konají prezidentské volby a také referendum o tom, zda občané chtějí vstoupit do Evropské unie. V obou případech velká témata pro ruskou propagandu a hybridní válku. A v obou případech tu může fungovat model vyzkoušený na Ukrajině:

Prezidentka Maia Sandu jako nástroj „kolektivního Západu“, který chce obklíčit Rusko a terorizovat rusky mluvící menšiny na svém území. A Moldavsko jako pokračovatel rumunských nacistů, kteří území obsadili během druhé světové války.

Ještě hrozivější ale může být vývoj ve válce na Ukrajině. Jakýkoli ruský průlom v Oděské oblasti by byl přímou hrozbou pro Moldavsko. Z Oděsy jsou to do Tiraspolu necelé dvě hodiny autem. Zaváhá Putin, jakmile by na ukrajinském bojišti získal přímý přístup do Moldavska?

Moldavsko je malá země se zanedbatelnou armádou. Není členskou zemí EU ani NATO. Během příštích měsíců se ukáže, zda a jak snadno si ji může agresivní diktátor podmanit.

Lídři EU dnes říkají: „Rusko nesmí na Ukrajině vyhrát!“ Znamená to, že nesmí vyhrát ani jinde.

Ani v Moldavsku.