Článek
V polovině září, týden před výročím zahájení mobilizace v Rusku, Vladimir Putin oznámil, že v roce 2023 podepsalo již 300 000 dobrovolníků smlouvu s ministerstvem obrany a začlenilo se do ruských ozbrojených sil. Stejný počet byl podle oficiálních údajů mobilizován od 21. září do 29. října 2022.
Nábor „dobrovolníků“ však není jedinou strategií, k níž se ruské úřady uchylují, aby měly vojáky do války, píše web Meduza. V posledních měsících věnuje Rusko zvýšenou pozornost také lidem ze Střední Asie. Některým z nich bylo výměnou za podpis smlouvy slíbeno urychlené udělení občanství. Ty, kteří již ruské pasy získali, nutili do vojenských náborových středisek a hrozili jim deportací za vyhýbání se mobilizaci.
Novinář Šer Hašimov pro deník The Beet (newlestter webu Meduza zaměřený mimo jiné na oblast Střední Asie, pozn. red.) zjišťoval, co si o hrozbě poslání na frontu myslí sami migranti a jejich příbuzní.
„V Rusku mám dva syny. Starší z nich je podnikatel a mladší studuje,“ říká Nargiz, matka dvou mužů, která žije na severozápadě Tádžikistánu. Rozhodnutí nechat své děti odjet do Ruska pro ni bylo těžké a stále si není jistá, zda udělala správnou věc.
Její manžel zmizel v Rusku koncem roku 2000, když tam odcestoval za prací. Z bezpečnostních důvodů Nargiz požádala deník The Beet, aby jména jejích synů neuváděl. Také identita všech ostatních migrantů byla kvůli bezpečnosti změněna.
„Bylo tak těžké slyšet o šikaně a špatném zacházení, kterému po léta čelili. Poté, co začala ruská invaze, mi vyprávěli o inzerátech, které začali vídat v okolí (slibujících zjednodušené ruské občanství), a já je prosila, aby nedělali žádné hlouposti,“ vzpomíná Nargiz. Stejně jako nespočet dalších rodičů ve Střední Asii má o své syny v Rusku strach.
Od poloviny srpna provádí policie po celé zemi razie, při nichž zadržuje stovky pracovních migrantů. Zdá se, že cílem jsou nejčastěji muži, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě. Podle zpráv z médií jim policisté na místě vydávali předvolání, nebo je násilím odváděli do vojenských náborových středisek.
„Přišla policie a požadovala, aby všichni ukázali své doklady. Moje jsou v pořádku, ale měl jsem strach. Jednání s ruskou policií není nic příjemného,“ popisuje Bolot, mladý migrant z Kyrgyzstánu.
Policie provedla razii na čínském trhu v Čeljabinsku, kde Bolot pracoval. „Několik chlapů dostalo předvolání a tři nebo možná čtyři byli násilím odvedeni,“ říká mladík, který se později dozvěděl, že podobné razie byly i v jiných městech.
Odvod na vojnu násilím
Zátahy na firmy zaměstnávající pracovníky z řad migrantů jsou v Rusku běžné. Zatímco ale obvykle mají demonstrovat údajně účinný boj úřadů proti kriminalitě a nelegální migraci, poslední vlna byla zřejmě zaměřena na doplnění ruských ozbrojených sil.
„Úřady zátahy zdůvodňují tím, že poté, co se migranti stanou ruskými občany, zapomínají se přihlásit k vojenské službě. Údajně tak strážci zákona pomáhají novým občanům plnit jejich povinnost,“ uvádí Valeria Vetoškinová, právnička z lidskoprávního projektu První divize.
A nedávná prohlášení představitelů ruských úřadů její podezření potvrzují. 28. srpna předložil poslanec Státní dumy Michail Matvejev návrh zákona, který by umožnil zbavit Rusy občanství, pokud se vyhýbají mobilizaci nebo se včas nepřihlásí k vojenské službě.
„V praxi se rodáci z cizích zemí, kteří získali ruské občanství, často vyhýbají vojenské registraci a ignorují skutečnost, že občanství dává nejen práva, ale i odpovídající povinnosti,“ píše se ve zprávě k návrhu zákona. Již dříve Matvejev navrhoval nejen lidi získaného občanství zbavit za vyhýbání se vojenské povinnosti, ale také je vyhostit z Ruska a deportovat do země, odkud pochází. Tato opatření nakonec do návrhu zákona zahrnuta nebyla.
Ruská ústava nerozlišuje mezi těmi, kteří získali občanství automaticky, jelikož se v Rusku narodili, a těmi, kterým bylo uděleno později. Navíc přímo zakazuje zbavení občanství. Nicméně současný zákon „o občanství“ stanovuje několik důvodů, kvůli kterým lze získané občanství odejmout, a mezi nimi je uvedeno: za trestné činy související s terorismem a extremismem nebo za diskreditaci ruských ozbrojených sil.
„Dostal jsem zprávu od tádžického známého z Petrohradu. Psal, že ho násilím odvádějí do vojenského náborového střediska,“ říká Muboris, tádžický kuchař žijící v Moskvě. Chybí mu jeho početná rodina v Isfaře, a tak udržuje kontakt s desítkami krajanů po celém Rusku, zejména s těmi ze severního Tádžikistánu. „Jeden známý říkal, že ho přepadli a že neví, co má dělat. Pak mi přestal odpovídat na zprávy,“ dodal Muboris.
V důsledku dvoudenní razie ve skladu zeleniny na jihu Petrohradu odvezli na okresní vojenský náborový úřad přes sto migrantů, již nedávno obdrželi ruské pasy. Podobné razie proběhly v Belgorodu, Čeboksarech a Novočeboksarsku, Kurganu, Krasnodaru a Krasnojarsku. V každém městě donutily ruské úřady desítky migrantů k přihlášení do vojenské služby. „O podobných nájezdech v Moskvě jsem zatím neslyšel, ale mám získané občanství, tudíž mám i obavy. Mohou si pro mě přijít do místa mého bydliště,“ sděluje Muboris.
Prodavač potravin z Uzbekistánu Achmad žije v Rusku více než 15 let. Dokonce tam přestěhoval svou rodinu, ale o občanství nepožádal. „Jednou ráno jsem vedl děti do školky, když k nám přišli dva muži čekající před vchodem, chtěli vidět moje doklady. Řekli mi, abych šel do místního vojenského náborového střediska,“ vzpomíná Achmad.
Nakonec se ukázalo, že šlo o shodu jmen. „Byl tam Tádžik s ruským občanstvím se stejným jménem a rokem narození jako já. Musel jsem pracovníkům vojenského náborového střediska dokázat, že to byl omyl a nejsem ten, koho chtějí. Nechovali se hrubě ani nic podobného,“ dodal Achmad. Podle jeho slov ho jen chvíli zdrželi ve středisku a posléze pustili.
Dokumenty a problémy
Ruské občanství může být pro migranty z ekonomicky zaostalejších středoasijských zemí cenným přínosem. Odcházejí totiž do Ruska za prací a vyššími příjmy. V posledních letech tvořily finanční převody, většinou z Ruska, částku odpovídající třetině HDP Tádžikistánu a čtvrtině HDP Kyrgyzstánu.
Podle ruského ministerstva vnitra dosáhla pracovní migrace ze Střední Asie pětiletého vrcholu v roce 2022, kdy do Ruska přišlo za prací 978 tisíc Kyrgyzů, 3,5 milionu Tádžiků a 5,8 milionu Uzbeků.
Přestože Rusko zůstává oblíbenou destinací, migranti se v zemi potýkají s problémy, od bezohledné byrokracie a krádeží mezd až po každodenní obtěžování, diskriminaci a dokonce ohrožení života a zdraví od bezpečnostních složek a agresivních občanů.
„Neexistuje jednotná zkušenost středoasijského migranta, ale existuje mnoho společných potíží spojených s hledáním bydlení, práce, lékařské péče, dostáváním výplaty. Jsou tu také právní komplikace spojené se získáním správných dokumentů a jejich udržováním v platnosti,“ vysvětluje Karess Shenková, docentka na katedře politologie Nazarbajevovy univerzity, která se zabývá politikou migrace v Eurasii.
Podle oficiálních statistik získalo v roce 2022 ruské občanství více než 174 000 Tádžiků, 23 000 Kyrgyzů a 27 000 Uzbeků.
Shenková říká, že někteří migranti, s nimiž v rámci svého výzkumu hovořila, nyní považují ruské občanství za takzvanou nevýhodnou výhodu: „Mnoho Kyrgyzů, kteří získali dvojí občanství, se začalo bát, že je odvedou do armády. Ale když poprvé získali ruský pas, takové myšlenky je nenapadly.“
„Dobrovolná“ služba
Rusko má dlouhou historii zapojování cizinců do vojenských konfliktů mimo vlastní území. Právo cizinců podepsat smlouvu s ozbrojenými silami se v legislativě objevilo již v roce 2003. V roce 2015 podepsal Vladimir Putin dekret, který povoloval zahraničním smluvním pracovníkům sloužit „v ozbrojených konfliktech“.
V roce 2022 podepsal další dekret, který usnadňuje získání občanství pro zahraniční vojenský personál, jenž se zavázal k roční nebo delší službě. Náboráři pak začali oslovovat středoasijské vězně v ruských koloniích a také tlačit na migranty ze Střední Asie i odjinud, aby šli na vojnu výměnou za urychlené získání občanství.
„Pracovní migranti v Rusku představují velkou a zranitelnou skupinu, kterou země vždy využívá pro své vlastní účely. A ruské úřady mají několik možností, jak jimi nakrmit svou armádu. Jedná se především o osoby vězněné v Rusku. Ti jsou násilně posíláni na Ukrajinu do války,“ připomíná Temur Umarov, analytik berlínského centra Carnegie pro studium Ruska a Eurasie.
BBC Russian Service dříve uvedla, že v bojích na straně Ruska zahynulo nejméně 93 občanů Střední Asie (19 z Kyrgyzstánu, 34 z Uzbekistánu a 40 z Tádžikistánu). Jelikož Rusko pečlivě tají nejen své ztráty, ale i demografické údaje o jednotkách bojujících na Ukrajině, skutečný počet mrtvých zůstává neznámý.
Podle expertů vyzpovídaných webem Meduza se počet migrantů z Střední Asie s ruským občanstvím bude zvyšovat. „Ruské zdroje se ztenčují, úřady pravděpodobně nebudou riskovat všeobecnou mobilizaci a stále je třeba zabránit jakékoli formě paniky ve společnosti. Hlavní tíhu války tak ponesou pracovní migranti - nejméně chráněná skupina v Rusku,“ varuje Umarov.
