Článek
Americký ministr zahraničí Antony Blinken při středeční návštěvě Kyjeva řekl, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Zároveň vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun), informovala agentura Reuters.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, jež v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát Aliance.
V rozhovoru s diplomaty na americkém velvyslanectví v Kyjevě Blinken uvedl, že pevně doufá, že ruský prezident bude řešit spory kolem Ukrajiny diplomatickou a mírovou cestou. Varoval však, že by Putin mohl v krátké době vydat rozkaz k útoku.
„V posledních několika měsících jsme se intenzivně věnovali Ukrajině kvůli značnému shromažďování ruských sil, které jsme zaznamenali v blízkosti ukrajinských hranic,“ řekl Blinken. „Víme, že existují plány na další zvýšení počtu vojáků ve velmi krátké době, což dává prezidentu Putinovi možnost, aby rovněž ve velmi krátké době podnikl další agresivní kroky proti Ukrajině,“ dodal s tím, že Moskva vojska soustřeďuje bez zjevného důvodu.
Šéf americké diplomacie má v ukrajinské metropoli na programu jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. V pátek by měl jednat v Ženevě s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Administrativa prezidenta Joea Bidena ve středu uvedla, že vojenská pomoc ve výši 200 milionů dolarů byla Ukrajině schválena koncem prosince s cílem posílit obranyschopnost země. „Jak jsme již řekli, jsme odhodláni chránit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a budeme jí nadále poskytovat potřebnou podporu,“ citovala agentura AFP amerického činitele, který hovořil pod podmínkou anonymity. Povahu této pomoci neupřesnil.
Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun).
„Chtěl bych vám osobně, prezidentu (Joeu) Bidenovi a americké administrativě poděkovat za vojenskou podporu Ukrajiny, za zvýšení této pomoci,“ řekl Blinkenovi ukrajinský prezident Zelenskyj. Vyjádřil také přesvědčení, že jakékoli rozhodnutí o Ukrajině nebude učiněno bez Ukrajiny.
Ruská ambasáda ve Washingtonu vyzvala Američany, aby neposílali na Ukrajinu další zbraně. „Pokud jsou Spojené státy vážně odhodlané řešit vnitroukrajinský konflikt diplomaticky, měly by upustit od plánu poslat ukrajinským ozbrojeným silám další várku zbraní. Místo toho by měl Washington využít svůj vliv, aby přesvědčil ukrajinské úřady, aby přestaly sabotovat minské dohody,“ citovala z prohlášení agentura TASS.
Menší speciální vojenskou jednotku nedávno podle informací stanice Global News vyslala na Ukrajinu Kanada. Británie zase Kyjevu poskytla lehké obranné systémy, podle deníku The Guardian by se mohlo jednat o protitankové střely krátkého doletu. Londýn ujišťuje, že zbraně nijak neohrožují Rusko.
O dodávce zbraní a munice Kyjevu podle ministryně obrany Jany Černochové uvažuje i česká vláda, uvedl v úterý deník Hospodářské noviny.
