Rusko má zastání jenom u Číny. Si zase mluvil o „ukrajinské krizi“, ne válce

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odletěl ze schůzky skupiny zemí G20 v Indonésii už v úterý, tedy ještě před definitivním schválením společné deklarace. Předčasné opuštění summitu bylo výmluvné – text rezoluce uděluje Moskvě poměrně tvrdý mezinárodní políček za válčení a zabírání území na Ukrajině.

„Většina členů ostře odsuzuje válku na Ukrajině,“ píše se v sedmnáctistránkovém dokumentu, z něhož citují světové agentury.

Prohlášení také požaduje úplné a bezpodmínečné stažení Ruské federace z ukrajinského území, upozorňuje na ekonomické dopady války v celém světě a označuje za „nepřípustné“ použití nebo hrozbu použitím jaderných zbraní.

Už v první den jednání si Lavrov musel vyslechnout kritiku ruské invaze od mnoha účastníků schůzky, například i od prezidenta hostitelské Indonésie Joka Widoda. Britský premiér Rishi Sunak se k šéfovi ruské diplomacie obrátil se slovy, že na summit se měl odvážit přijet sám Vladimir Putin. „Možná kdyby to udělal, mohli bychom se pustit do řešení věcí,“ prohlásil Sunak.

Jistou útěchou může být pro Rusko věta z rezoluce, že „byly jiné názory a odlišná hodnocení situace a sankcí“. Není přitom úplně jasné, kdo kromě šéfa ruské diplomacie s odsuzujícími formulacemi nesouhlasil.

Shovívavější postoj vůči Kremlu se očekával hlavně od Indie a Číny. Podle zpravodajů některých amerických médií se ale k Rusku přiklonil jenom Peking.

Televize CNN připomněla, že indický prezident Nárendra Módí už v září ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že „dnešní doba není dobou války“, a v úvodní řeči na summitu G20 vyzýval k zajištění míru.

Čínský prezident Si Ťin-pching se oproti tomu vyjadřoval zdrženlivěji. Během schůzek s dalšími lídry se sice přimlouval za příměří a proti používání jaderných zbraní, stejně jako v minulosti ale pro označení ruské agrese používal zlehčující termíny jako „ukrajinská krize“.

Neprojevil také žádný náznak, že by chtěl Putina, kterého dříve označil za „blízkého přítele“, přemluvit k ukončení války.

Podle listu Washington Post čínská delegace kritiku Ruska v deklaraci nepodpořila, protože jí vadil výraz „válka“ a chtěla oslabit snahu Spojených států a jejich spojenců o co nejostřejší odsouzení konfliktu.

Ve výsledku je však většinová pozice skupiny G20 v závěrečné rezoluci zřejmým úspěchem USA a dalších západních zemí. Ruský režim v čele s Vladimirem Putinem se naopak ocitl v hlubší mezinárodní izolaci. Ta se navíc projevila krátce poté, co se ruská vojska musela stáhnout z měsíce okupovaného a anektovaného města Cherson na jihu Ukrajiny.

Rusko se ještě před ukončením summitu G20 rozhodlo demonstrovat svoji sílu a vyslalo na Ukrajinu dosud nevětší množství raket. Útok sice znovu poškodil ukrajinskou infrastrukturu, vyústil však i do zvýšeného napětí se Západem, když jedna z raket – byť pravděpodobně z ukrajinské protiletadlové obrany – dopadla na území Polska a zabila tam dva lidi.