Rusko má problém kvůli neúspěchům na frontě rekrutovat nové vojáky

Úspěšný postup ukrajinské armády v protiofenzivě pokračuje. Během uplynulých 12 dní na severovýchodě země osvobodila více než 300 obcí v Charkovské oblasti a donutila ruská vojska k chaotickému útěku. Rusko nemá již plně pod kontrolou ani Luhanskou oblast na východě země, poté co ukrajinské síly znovu dobyly vesnici poblíž města Lysyčansk, napsal deník The Guardian.

Ruské síly dobyly klíčová města ve východní oblasti Severodoněck a Lysyčansk před dvěma měsíci. Po březnovém neúspěšném pokusu o obsazení Kyjeva ohlásil ruský prezident Vladimir Putin za hlavní cíl války na Ukrajině získat kontrolu nad východem země, ale i tu teď jeho jednotky ztrácí.

Zdá se, že je jen málo pravděpodobné, že by Kreml dokázal převzít kontrolu nad celým Donbasem, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast, uvedl The Guardian. V pondělí se objevily také neověřené zprávy, že ukrajinské jednotky osvobozují Lysyčansk.

Luhanský gubernátor Serhij Hajdaj oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly mají Bilohorivku „plně pod kontrolou“. „Je to předměstí Lysyčansku. Brzy odtamtud ty grázly vyženeme koštětem. Krok za krokem, centimetr po centimetru osvobodíme celou naši zemi od útočníků.“

Kromě toho ukrajinské síly nyní mají kontrolu nad celým územím západně od řeky Oskil na východě Ukrajiny, která je považována za frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny.

Putin minulý týden na regionálním summitu v Uzbekistánu zopakoval, že je Rusko odhodláno pokračovat ve své „speciální vojenské operaci“, a to i přes ztráty na severovýchodě a ukrajinskou ofenzivu na jihu v Chersonské oblasti.

Americký Institut pro studium války tvrdí, že Rusko neposlalo na boj proti ukrajinské ofenzivě žádné posily. Podle něj stále více spoléhá na „nepravidelné dobrovolnické a zástupné síly“ místo svých konvenčních vojenských jednotek. „Nyní je pod tlakem a zranitelné vůči dalšímu protiútoku,“ uvedl think-tank.

Nábor do armády v Rusku sice pokračuje, kvůli neúspěchům vojsk na frontě se ho ale více lidí zdráhá. „Rusové si vedou tak špatně, že zprávy z Charkovské oblasti podnítily mnoho ruských dobrovolníků k odmítnutí boje,“ citoval list The New York Times (NYT) pod podmínkou anonymity vysokého představitele americké obrany.

Síly se hledají i mezi odsouzenými zločinci. Záběry zveřejněné minulý týden ukazovaly, jak Vagnerova skupina, soukromá armáda s úzkými vazbami na Kreml, slibuje odsouzeným propuštění z vězení výměnou za šestiměsíční zapojení do bojů na Ukrajině. „Domníváme se, že jde o součást kampaně vagnerovců, jejímž cílem je naverbovat více než 1 500 odsouzených zločinců. Mnozí z nich však odmítají,“ potvrdil úředník Pentagonu.

Dodal, že vůdce vagnerovců se objevil na těchto videích, jak žádá ruské zajatce, Tádžiky Bělorusy a Armény, aby se připojili k bojům na Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že ukrajinské jednotky pokračují v osvobozování svých území a válka trvá již téměř sedm měsíců, Pentagon podle NYT diskutuje o tom, jak nejlépe podpořit Kyjev v případě dlouhodobé války. Součástí tohoto plánu je přezbrojení Ukrajiny. Zbraně vyrobené za sovětské éry mají nahradit modely používané NATO a dalšími západními armádami.

Ačkoliv má Rusko problémy s rekrutací a organizací vojsk, stále drží značnou převahu v zásobování a munici. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně požádal západní spojence o více vybavení a munice s tím, že úspěch probíhající protiofenzivy je na jejich podpoře závislý.

Na urychlení dodávek naléhal i v pondělním projevu. „Tempo je nyní velmi důležité. Rychlost poskytování pomoci Ukrajině by mělo odpovídat rychlosti našeho postupu.“

Spojené státy jsou rovněž otevřeny případnému vyslání západních důležitých tanků do Kyjeva, doteď poskytovaly obrněné vozy ze sovětské éry, uvedl úředník. „Obrněná technika je pro Ukrajince skutečně důležitou oblastí schopností. Uznáváme, že přijde den, kdy budou chtít – a možná budou muset – přejít na modely kompatibilní s NATO,“ řekl.

Gubernátor Hajdaj uvedl, že vůdci samozvané Luhanské lidové republiky začali podléhat panice. Množí se zprávy o odchytových četách, které zadržují muže na ulicích a povolávají je do armády, zatímco mobilní komunikace a internet byly zablokovány, aby se lidé nedozvěděli o vojenských neúspěších Moskvy.

Lídr samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice Leonid Pasečnik v pondělí oznámili, že chtějí urychlit referenda o připojení k Rusku. Uvedli, že reagují na výzvu občanů v těchto dvou separatistických útvarech na východě Ukrajiny. Hlasovat v referendu jsou podle ruské agentury TASS připraveni i lidé v Chersonské oblasti na jihu.

„Obyvatelé Chersonské oblasti nás žádají, aby k sebeurčení došlo co nejdříve. Jsou připraveni jít k referendu, jen aby měli bezpečnostní záruky a aby tu Rusko zůstalo navždy,“ citoval TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova.

Urgentní výzvy k uspořádání referenda ze samozvaných republik ukazují, že ukrajinská protiofenziva vyvolává paniku mezi zastupitelskými silami a některými kremelskými činiteli, uvádí ve své nejnovější zprávě Institut pro studium války.

Hajdaj se domnívá, že Kreml potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby pak mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Datum těchto referend zatím není pevně stanovené, představitelé uvádí jako pravděpodobný termín konec podzimu.