Článek
Čtvrtek patřil v Bruselu především Volodymyru Zelenskému, který přiletěl představitele Evropské unie vyzvat, aby „zachovali kurz“ v případě podpory Ukrajiny. Kromě toho ale zmínil také to, že jeho země zachytila plány ruských tajných služeb, jejichž touženým výsledkem je zničení sousedního Moldavska.
O plánu prý nedávno informoval tamní prezidentku Maiu Sanduovou, přičemž celý scénář měl být velmi podobný tomu, který Rusko chystalo s cílem ovládnout Ukrajinu. Zda Moskva nakonec nařídila realizaci plánu, se nicméně neví.
Zelenského slova Kišiněv potvrdil. Moldavská rozvědka vydala prohlášení, v němž potvrdila, že „příslušné informace od ukrajinských partnerů“ obdržela, a uvedla, že podvratnou činnost, která měla za cíl poškodit zemi, rovněž identifikovala.
„SIS potvrzuje, že jak z informací předložených naším ukrajinským partnerem, tak i z naší operativní činnosti byly zjištěny podvratné aktivity s cílem podkopat Moldavskou republiku, destabilizovat ji a narušit veřejný pořádek,“ stojí v prohlášení Bezpečnostní a zpravodajské služby Moldavska (SIS).
Rozvědka prý nyní nemůže veřejnosti poskytnout žádné další podrobnosti, protože hrozí riziko ohrožení různých probíhajících činností. Moldavské občany nicméně ujistila, že všechny státní instituce pracují na plný výkon a takovouto provokaci nedopustí.
Vytrvalá Moskva
Podobné informace se ovšem svět nedozvídá poprvé. Už v říjnu se objevilo zjištění ukrajinské rozvědky, podle které ruská FSB připravovala v Moldavsku státní převrat. Hlavním cílem mělo být svržení prezidentky Sanduové a posílení vlivu Kremlu v zemi. Bezpečnostní služba tehdy měla sázet na „proruského“ politika Ilana Šora.
Stejně jako na mnoha jiných územích bývalého Sovětského svazu se také v Moldavsku přetahují proruské a prozápadní politické proudy. Vláda prezidentky Sanduové, která je nyní u kormidla, ovšem patří do druhé zmíněné skupiny a těsně po začátku únorové invaze země podala žádost o vstup do Evropské unie.
Moldavská premiérka rezignovala
Kabinet moldavské premiérky Natalie Gavrilitové v pátek po sérii krizí na domácím poli rezignoval. „Kdyby měla vláda stejnou podporu a důvěru doma jako u našich evropských partnerů, dokázali bychom postupovat více a rychleji,“ uvedla předsedkyně vlády na tiskovém brífinku.
Moldavsko mimo jiné v důsledku ruské agrese na Ukrajině trápí jako další evropské země energetická, ekonomická i bezpečnostní krize. Prezidentka Maia Sanduová by teď měla oznámit nového kandidáta na post předsedy vlády, ten pak bude muset do 14 dnů předstoupit s novou vládou před parlament, píše server RFE/RL.
Odstupující moldavská premiérka Natalia Gavrilitová.
To evidentně ruskému vedení leží v žaludku. Ministr zahraničí Sergej Lavrov totiž minulý týden obvinil Západ, že uvažuje o přeměně Moldavska v „další Ukrajinu“. Tvrdil také, že Západ v roce 2020 podpořil zvolení prozápadní hlavy státu, která touží po vstupu země do NATO, sloučení Moldavska s Rumunskem a že „je prakticky připravena na cokoliv“.
Během uplynulých měsíců se navíc opakovaně diskutovala možnost rozšíření konfliktu na Ukrajině právě do malého Moldavska. Spouštěčem těchto debat byla primárně situace v tamním separatistickém regionu Podněstří, kde si Rusko udržuje vojenskou přítomnost a kde podle moldavské prezidentky působí „proválečné frakce“.
Historie Podněstří
Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v SSSR. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.
Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.
Zaostřeno na Moldavsko
V separatistickém Podněstří v první polovině minulého roku houstla atmosféra. O tom, jak situaci vnímají sami Moldavané, Seznam Zprávy mluvily s tamní novinářkou Paulou Erizanuovou.
Od začátku války na Ukrajině se opakovaně mluvilo o možném rozšíření konfliktu do Moldavska. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský v květnu uklidňoval: „Rusové jsou daleko a vojákům z Podněstří se Ukrajinci dokážou ubránit.“
Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.
Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak způsobuje vrásky zbytku Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá.
