Rusko hrozí OSN. Nechce, aby na Ukrajině prověřila původ dronů

Rusko v posledních dnech vykonalo na Ukrajině řadu ničivých útoků proti civilním cílům a kritické infrastruktuře, například energetickým zařízením. Podle ukrajinské strany k tomu ruská armáda využívá drony Šáhid íránské výroby. Kreml i Teherán jejich nasazení v zemi popírají.

Kyjev tvrdí, že takových dronů již sestřelil více než 200. Nyní ukrajinští představitelé vyzvali experty z Organizace spojených národů (OSN), aby prověřili, o jaké bezpilotní letouny se jedná.

Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij ve středu podle agentury Reuters pohrozil, že Rusko přehodnotí spolupráci s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem, pokud OSN misi kvůli dronům na Ukrajinu skutečně vyšle.

Poljanskij uvedl, že sestřelené drony nalezené na Ukrajině byly vyrobeny v Rusku a odsoudil „nepodložená obvinění a konspirační teorie“. Guterrese vyzval, aby se OSN „zdržela jakéhokoli nelegitimního vyšetřování“.

„V opačném případě budeme muset přehodnotit spolupráci s nimi (OSN – pozn. red.), což není v ničím zájmu. Nechceme to udělat, ale jiná možnost nebude,“ řekl Poljanskij a zdůraznil, že na fotografiích sestřelených dronů, které se objevily ve veřejném prostoru, jsou zřetelně vidět nápisy v azbuce. Dodal však, že není odborníkem na drony a nemůže se k tomu blíže vyjádřit.

Proti případné cestě nezávislých expertů na Ukrajinu se postavil i Írán. Jeho stálý zástupce při OSN Amir Saíd Iravání uvedl, že taková návštěva „postrádá jakýkoli právní základ“.

Představitelé OSN také jednají s Ruskem o prodloužení a rozšíření dohody z 22. července, která obnovila vývoz obilí a hnojiv z Ukrajiny přes Černé moře. Pokud se strany nedomluví, platnost smlouvy by mohla vypršet už koncem příštího měsíce.

Poljanskij uvedl, že nevidí prodloužení dohody optimisticky. Na otázku, zda by mohla ruská spolupráce na vývozu obilí být vysláním expertů OSN na Ukrajinu ohrožena, však Poljanskij odpověděl: „Přímou souvislost zatím nevidím.“

Írán se v posledním měsíci potýká se silnou kritikou z celého světa. Kromě obvinění, že tato islámská republika svými činy vypomáhá Rusku ve válce s Ukrajinou, se také Íránu vyčítá brutální potlačení protirežimních protestů, které zemi zachvátily v reakci na smrt mladé dívky, již podle svědků zbila místní mravnostní policie.

Kvůli násilnému potlačování protestů uvalila na Írán sankce Evropská unie. Na seznam osob se zákazem cestování ministři zahraničí EU zařadili 11 Íránců, včetně šéfa íránské mravnostní policie.

Před summitem, který začíná ve čtvrtek v Bruselu, Evropská unie schválila proti Íránu nebo některým představitelům této teokracie sankce další, tentokrát právě kvůli údajným dodávkám dronů Rusku.

„Členské státy se rozhodly zmrazit majetek tří jednotlivců a jedné entity, které jsou za dodávky dronů odpovědné; EU je rovněž připravena rozšířit sankce i na další čtyři íránské subjekty, které už byly zařazeny na jiný sankční seznam v minulosti,“ oznámilo na Twitteru české předsednictví.

Podle informací agentury AFP by se sankce měly týkat třech vysoce postavených vojenských představitelů, včetně náčelníka generálního štábu íránské armády Mohammada Bagherího, a společnosti, která drony Šáhid vyrábí.

Nabila Massraliová, mluvčí šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella, již dříve uvedla, že sedmadvacítka „shromáždila vlastní důkazy (o přítomnosti íránských dronů na Ukrajině, pozn. red.) a připraví jasnou, rychlou a rozhodnou reakci“.

Již začátkem září USA uvalily sankce na íránskou společnost obviněnou z koordinace vojenských letů pro přepravu íránských dronů do Ruska, stejně jako na tři společnosti, které se podle nich na výrobě bezpilotních letounů podílely.

Na popud USA, Spojeného království a Francie se ve středu kvůli íránským dronům sešla Rada bezpečnosti OSN. Tyto tři země, které jsou součástí původní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015, nyní tvrdí, že Írán poskytnutím bezpilotních letounů Rusku porušil rezoluci Rady bezpečnosti.

Tato rezoluce, známá pod číslem 2231, zakazuje transfer „veškerých předmětů, materiálů, vybavení a zboží a technologií“ z Íránu do jiné země, pokud jej předem Rada bezpečnosti OSN neschválí.

„Írán má povinnost tyto zbraně nevyvážet. Z pozice člena OSN má Írán povinnost nepodporovat ruskou agresivní válku,“ napsal po jednání Rady na Twitteru zástupce britského velvyslance v OSN James Kariuki.

Ukrajina tvrdí, že její síly sestřelily první z těchto dronů poblíž města Kupjansk v Charkově už v září. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskými úřady Rusko drony Šáhid přejmenovalo a používá je pod označením „Geran“.

„Íránský režim dodává Rusku kamikadze drony, aby s nimi Rusko mohlo útočit na Ukrajinu. Ve skutečnosti se Írán stal účastníkem války. Musíme požadovat další tvrdé sankce proti íránskému režimu,“ napsala ukrajinská poslankyně Kira Rudiková na Twitteru.

Přítomnost dronů Šáhid fotografií potvrdila i francouzská agentura AFP. Jejich využití při útocích na Kyjev pak potvrdila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová, která hovořila o důkazech o jejich využití na Ukrajině „proti civilním i vojenským cílům“.

Přestože důkazy značí opak, Írán dodávky dronů Rusku popírá. Mluvčí íránského ministra zahraničí Násir Kanání, kterého v pondělí citovala státní tisková agentura IRNA, uvedl, že „Írán opakovaně prohlásil, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou nestojí na žádné straně a ani jedné straně žádné zbraně neposlal“.

Íránský zástupce v OSN pak ostře odmítl obvinění Západu, že Teherán dodal Moskvě drony k použití na Ukrajině. „Íránská islámská republika zaujala k situaci na Ukrajině jasný a konzistentní postoj, který je vyslovován od počátku konfliktu,“ řekl novinářům Iravání.

Faktický vůdce Íránu, ajatolláh Sajjid Alí Chameneí, se přitom ve středu kvalitou a úspěšností íránských dronů vychloubal. „Když se před několika lety objevily snímky íránských dronů, říkalo se, že jsou upraveny Photoshopem. Nyní říkají, že tyto drony jsou nebezpečné,“ řekl duchovní vůdce podle íránských státních médií, které citovala agentura Bloomberg.

Ukrajina žádá spojence o systémy protivzdušné obrany již od začátku invaze. Potřeba se ale poté, co Rusko začalo používat bezpilotní letouny ve velkém, stala naléhavější. Protivzdušná obrana proti bezpilotním kamikadze letounům se totiž liší od systémů, které se používají proti řízeným střelám a podobným zbraním.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že aliance pošle na Ukrajinu systémy protivzdušné obrany, které mají být schopny se s útoky dronů vypořádat. Izrael, o jehož možné pomoci se spekulovalo, dal naopak najevo, že dál Ukrajině žádné zbraně dodávat nehodlá.