„Rusko dostalo signál, že nemůže uspět.“ Expert o americké pomoci Ukrajině

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina brzy obdrží dlouho očekávanou pomoc ze Spojených států. Po několika měsících prošel Sněmovnou reprezentantů balíček ve výši 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun), nyní už se očekává jeho schválení v americkém Senátu i Bílém domě.

Schválení podpory přichází v situaci, kdy Ukrajina na frontě ztrácí. V neděli Rusko oznámilo, že jeho armáda dobyla obec Bohdanivka ve východoukrajinské Doněcké oblasti nedaleko Bachmutu. Ukrajina se k tomu zatím nevyjádřila.

Kyjev už dříve upozorňoval, že by bez pomoci Spojených států nemusel ustát očekávanou ruskou ofenzivu. Washington je největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, pomoc ovšem kvůli vnitropolitickým sporům v Kongresu vázla.

„Včerejší krok americké Sněmovny reprezentantů má celoplošné dosahy. Rusku tím dává najevo, že v této útočné válce nemůže uspět. Současně vysílá signál i směrem k Evropě, že je nejen potřeba podporovat Ukrajinu, ale že i ona sama musí navýšit své vlastní výdaje na obranu,“ říká v rozhovoru politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.

Americká sněmovna včera schválila pomoc Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů. Co si pod tím můžeme představit?

Ne veškerý objem těchto prostředků bude směřovat přímo pro Ukrajinu. Rozpočtový rámec je rozdělen do jednotlivých kategorií podle účelu s tím, že část jde tedy na nákup zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu. To je asi třetina z této částky, nicméně další část toho balíku slouží na doplnění zbraní do skladu pro americkou armádu, americké operace v regionu související s podporou Ukrajiny proti ruské agresi.

Menší část toho balíku je pak určená na stabilizace fungování ukrajinského státu, tak aby země zůstala v chodu. Ta válka pro ni představuje tlak a ohromnou zátěž pro ukrajinskou společnost.

Ve schválení pomoci jsou ale i další zatím opomíjené a důležité momenty. A to, že příslušná americká ministerstva a vojenské struktury jsou tímto zákonem přímo instruovány vypracovat strategii dlouhodobé podpory Ukrajiny.

Hovoří se v něm přímo o urychlení ukrajinského vítězství nad ruskými invazními vojsky, což lze interpretovat tak, že Spojené státy se zavazují k dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

To je významné, protože dneska už je jasné, že ta válka bude trvat ještě hodně dlouho a tohle by Ukrajincům mělo poskytnout bezpečný polštář a umožnit jim plánovat další kroky, včetně obranných operací na delší dobu dopředu. Nemuseli by tak každý den počítat každý granát nebo náboj, který si nesmí dovolit použít, aby se nestalo, že druhý den už nebude.

Může schválení pomoci vést k většímu zapojení i dalších západních států?

Včerejší krok americké Sněmovny reprezentantů má samozřejmě celoplošné dosahy. Rusku tím dává najevo, že v této útočné válce nemůže uspět. Současně vysílá signál i směrem k Evropě, že je nejen potřeba podporovat Ukrajinu, ale že i ona sama musí navýšit své vlastní výdaje na obranu.

A vzhledem k tomu, že Američané tuto pomoc Ukrajině schvalovali i s pomocí pro další státy v různých krizových oblastech, co se týká zejména tedy Izraele v kontextu situace na Blízkém východě a Tchaj-wanu, v kontextu situace v Pacifiku, tím Američané dávají i další signál. Pokud Evropa hodlá vkládat nějaké naděje a přání do Američanů, bylo by dobré, aby jim vyšla vstříc i v těchto regionech.

Jak se tedy schválení balíčku promítne do situace na frontě, kde Ukrajina nyní ztrácí?

Nejdříve tam ta pomoc bude muset dojet. My zatím ani neznáme její přesnou strukturu. Jak se to přesně promítne, tedy ještě uvidíme. Ale v každém případě by to mělo v první fázi vést ke stabilizování fronty, v delším časovém horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale opět přejít do protiútoku.

Proč bylo schválení balíčku nyní tak důležité? Kdyby k němu nedošlo, dá se říct, jak by situace vypadala?

Ukrajinci by se museli v první fázi začít stahovat na obranné pozice, které budují. Fronta s Ruskem má přes tisíc kilometrů a na pár místech se ukrajinské síly ocitly v posledních týdnech a měsících pod velkým tlakem.

V případě, že by to stažení na nějaké obranné pozice nepomohlo, tak by samozřejmě hrozil kolaps ukrajinské obrany, průlom Ruska v některých z těch zranitelnějších úseků a Vladimir Putin se nijak netají, že mu jde nejenom o celou Ukrajinu, ale o přeformátování systému evropské bezpečnosti. Každý takový průlom by tak s sebou nesl riziko, že se před Rusy otevře prostor na posouvání hranic.

Takže ty dopady by byly naprosto fatální, nejenom pokud jde o další existenci nebo neexistenci Ukrajiny coby nezávislého svrchovaného státu, ale mělo by to velké dopady pro nás.

Rusko by se geograficky posunulo, Vladimir Putin by byl v zásadě odměněn za své protiprávní chování tím, že že by mu to přineslo nějaké územní nebo strategické zisky. Také by to byla samozřejmě mimořádně zásadní rána pro vůbec podobu mezinárodního uspořádání, o kterém se dnes domníváme, že je založeno na pravidlech chování, na zásadách a normách mezinárodního práva, což je to, proti čemu Rusové vehementně bojují.

Co nyní Ukrajina potřebuje na frontě nejvíce?

Ukrajina toho potřebuje nyní hodně. Navíc tuto pomoc potřebuje rozfázovat. Záleží i na konkrétní situaci konfliktu. V tuhle chvíli tedy potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany. Rusové v posledních měsících ukázali, že jsou schopni ukrajinskou protivzdušnou obranu překonat, což vzbuzuje řadu otázek ohledně toho, jestli Ukrajinci vůbec mají čím střílet, nebo ne.

Na Ukrajinu to také klade nepříjemné dilema, zda tyto funkční systémy nechat na ochranu jednotek na frontě, nebo chránit velká městská průmyslová centra. To pak ale znamená, že se stáhne z fronty a Rusové mohou postupovat. V těch posledních týdnech a měsících si ruská armáda připsala řadu úspěchů, pokud jde o spáchání i nevratných škod na kritické infrastruktuře, zejména v energetické oblasti.

V případě, že by tenhle nedostatek nebyl nějakým způsobem vykryt, tak to samozřejmě Rusku otevírá řadu příležitostí, jak způsobit i humanitární krizi na Ukrajině.

Akutně ukrajinská armáda potřebuje munici do dělostřeleckých systémů, když už neútočí, tak ať mají alespoň čím reagovat na ostřelování invazivních jednotek. To jsou hlavní dvě kategorie vojenského materiálu, který nyní Ukrajina potřebuje nejvíce.

Ale samozřejmě ve hře je i to, o čem se diskutuje delší dobu, tedy dalekonosné dělostřelectvo. I to je součástí balíku, který byl včera schválen. S jeho použitím je ale potřeba počkat, až bude Ukrajina v pozici, kdy může útočit.

Co mělo vliv na to, že schválení pomoci přišlo v tento okamžik?

Přispělo k tomu nesporně to, že se bezpečnostní situace sype všude. Existují studie, které říkají, že Amerika neunese tři větší konflikty. A nyní je situace taková, že máte velkou válku ve východní Evropě, permanentní napětí na Blízkém východě a pochopitelně také Čína chystá svoje vlastní operace.

To není pro současné mezinárodní uspořádání bezpečné a je potřeba předejít eskalaci při první možné příležitosti. Takže je logické, že pokud mají Spojené státy zájem na fungování současného uspořádání světa, musí k tomu přispět.