Článek
Už v první polovině října bude Valné shromáždění OSN hlasovat o novém složení Rady pro lidská práva. Součástí tohoto orgánu se často vzhledem k vnitřním mechanismům Spojených národů stávají i státy s pochybnou pověstí v oblasti dodržování lidských práv.
Rusko se ale loni po začátku invaze na Ukrajinu dostalo za hranu. Ve Valném shromáždění se našla většina, která rozhodla o pozastavení členství Moskvy. Pro bylo 93 zemí, 24 proti a 58 se zdrželo. Ruské místo pak získalo Česko.
Teď Kreml usiluje o návrat. V ruské „žádosti“, kterou získala britská BBC, Moskva slibuje, že bude hledat „přiměřená řešení lidskoprávních otázek“ a usilovat o to, aby rada přestala být „nástrojem, který slouží politické vůli jedné skupiny států“.
Aby se Rusko mohlo do rady vrátit, potřebuje dvoutřetinovou podporu, přičemž se počítají pouze hlasující státy. Rusko se střetne o dvě místa určená pro země střední a východní Evropy s Albánií a Bulharskem. A podle BBC už kvůli tomu vede na půdě OSN intenzivní kampaň.
Podle experta na mezinárodní organizace Michala Parízka z Institutu politologických studií FSV UK má členství v radě pro Rusko velký symbolický význam. Přestože s sebou nenese nějaká konkrétní materiální privilegia, dalo by podle něj Rusku možnost viditelněji prosazovat svůj pohled
Rusko podle Parízka o znovuzískání členství v radě usiluje proto, že se vítr v mezinárodní politice postupně obrací. „Nebo alespoň nefouká tak silně proti Rusku jako vloni, kdy bylo Rusko z rady v dubnu vyloučeno,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Michal Parízek.
Je Rusko způsobilé být členem Rady OSN pro lidská práva?
Na to jsou dva různé pohledy. První říká, že rezoluce Valného shromáždění OSN 60/251, která radu v roce 2006 ustavila, doslova udává, že členové rady budou dosahovat nejvyšších standardů v ochraně a prosazování lidských práv. To je podmínka, kterou z našeho pohledu Rusko zjevně neplní.
Ostatně nedávná zpráva zvláštní zpravodajky rady přímo na jednání rady poukázala na systematické potlačování občanských a politických práv v Rusku. Vyšetřovatel nezávislé komise rady navíc právě před pár dny konstatoval, že jeho komise shromáždila materiály dokládající rozsáhlé mučení ruskými jednotkami na okupovaném území Ukrajiny.
Rada OSN pro lidská práva
Jde o hlavní mezivládní orgán Organizace spojených národů (OSN) v lidskoprávní oblasti a jejím cílem je posilování a podpora lidských práv a základních svobod po celém světě. Skládá se ze 47 států OSN, které na tři roky volí Valné shromáždění.
Rada se schází pravidelně třikrát ročně. Může ovšem zasedat také mimořádně podle potřeby, obvykle v reakci na akutní lidskoprávní krize ve světě.
Zdroj: MZV ČR
Druhý pohled konstatuje, že Rada OSN pro lidská práva je politický orgán. Názory zemí světa na to, co je nebo není dodržování lidských práv, se liší. Způsobilost ke členství v radě v posledku není dána splněním nějakých objektivních kritérií, nebo názorem konkrétní zprávy. Nezáleží na výsledku nestranného a odborného vyšetřování, ale čistě na rozhodnutí Valného shromáždění OSN – prostě na sčítání hlasů.
To není nic specifického pro Radu OSN pro lidská práva – podobně drží svými hlasy členské státy kontrolu do značné míry nad všemi mezinárodními organizacemi.
Jaké faktory Rusko k rozhodnutí usilovat o znovuzískání členství v Radě OSN pro lidská práva vedly?
Specificky nyní, na podzim roku 2023, bych řekl, že roli hraje pocit v ruské administrativě, že se vítr v mezinárodní politice buď obrací, nebo alespoň, že nefouká tak silně proti Rusku jako vloni, kdy bylo Rusko z rady v dubnu vyloučeno.
Rusko zažilo v posledních týdnech několik diplomatických úspěchů - jako úspěšný summit zemí BRICS v Johannesburgu. Rusko opět ukázalo, že tzv. rostoucími mocnostmi, včetně Indie a Brazílie, rozhodně není nijak ostrakizováno. A na summitu se navíc skupina rozšířila o dalších šest států a může si tak nárokovat větší legitimitu v očích zemí globálního jihu.
Druhý úspěch přišel začátkem září na summitu G20 v Novém Dillí. Toho se kromě Putina rozhodl neúčastnit také čínský prezident Si Ťin-pching. Navíc v závěrečné deklaraci lídrů G20 byla válka na Ukrajině jako téma hodně potlačena a text rezoluce o válce byl hodně vágní.
Existuje šance, že se Rusko zpět do rady dostane? Je vůbec možné, aby se země k radě připojila, když simultánně probíhá vyšetřování řady válečných zločinů ruských jednotek?
Jestli daná země je nebo není vyšetřovaná, nemá samo o sobě na rozhodování vliv. Volba do rady je politický, nikoliv právní proces. Začátkem dubna loňského roku, v okamžiku autentického ohromení z ruské invaze na Ukrajinu, hlasovalo pro vyloučení Ruska z rady 93 států.
Rusko našlo zdroj vojáků
V Rusku žije početná skupina migrantů z oblasti Střední Asie, kteří se snaží získat občanství. Jakmile ho ale mají, musí narukovat do armády. Po městech tak probíhají razie a policisté odvádějí stovky mužů.
To bylo skoro o 50 zemí méně než pro rezoluci Valného shromáždění odsuzující agresi o měsíc dříve. Tehdy se skoro 60 zemí zdrželo. Toto hlasování o novém obsazení rady proběhne o rok a půl později v o něco posunuté mezinárodní atmosféře. Neumím odhadnout šance, že se Rusko do rady dostane. Spíš bych řekl, že ty hlasy nemá.
Nicméně věřím, že například čeští diplomaté nebo diplomacie EU v OSN budou mít už dnes poměrně konkrétní představu o rozložení hlasů. A také, že se na tom, aby byla pozice Ruska co nejslabší, usilovně pracuje. Nevýhodou Ruska je, že v tzv. východoevropské skupině, za kterou kandiduje, má na volné místo dva protikandidáty (Albánie a Bulharsko - pozn. red.).
Které země nebo velmoci mohou Rusko v této snaze podpořit?
Lze čekat, že kandidaturu podpoří ty země, které byly proti jeho vyloučení – od Číny a Běloruska po celou řadu hlavně afrických a asijských zemí. Je otázkou, kolik z těch téměř 60, které se před rokem a půl zdržely, Rusko podpoří.
Také je samozřejmě důležité, které ze zemí, které hlasovaly pro vyloučení Ruska, se nyní zdrží. Pro výsledek se počítají jen hlasy odevzdané pro nebo proti, uchazeč potřebuje většinu hlasujících států, nikoliv většinu všech států světa. To je někdy velký rozdíl.
Jak velký význam má nadcházející hlasování o znovuzvolení Ruska do rady z hlediska mezinárodního postavení a důvěryhodnosti země? Jaké mohou být potenciální důsledky toho, že by Rusko své místo v radě znovu získalo ?
Členství v radě má pro Rusko nepochybně velký symbolický význam. Nebo viděno naopak, Rusku určitě do nějaké míry záleží na zbavení se cejchu toho, kdo byl z rady vyloučen. Na druhou stranu bych výsledek hlasování o členství Ruska v radě nepřeceňoval. Podle mě Rusko nemá moc co ztratit. Cítí pozitivní dynamiku v části mezinárodního společenství.
Za svou kandidaturu o místo v radě Rusko nic nedá. Členství v radě s sebou nenese nějaká konkrétní materiální privilegia, nicméně dalo by Rusku možnost viditelněji prosazovat svůj pohled. A samozřejmě by v očích podstatné části ukázalo, že jeho vyloučení vloni byl omyl, že mu jako velmoci přirozeně místo v radě patří.
Vyšetřování útoků na Nord Stream
Rok po zničení plynovodů, které po dně Baltského moře spojovaly Rusko a Německo, se vynořují jména konkrétních podezřelých z Ukrajiny.
Rusko se chce především dostat do pozice, kdy bude vnímáno zejména rozvojovými zeměmi jako někdo, kdo reprezentuje jejich pohled na svět. Že podobně jako třeba Indie není západní koloniální mocností, ale naopak sdílí pohled zemí globálního Jihu, reprezentujících většinu obyvatel světa, který se od západního důrazu na individuální občanská a politická práva liší.
K čemu se Rusko v takzvaném pozičním dokumentu zavázalo, aby získalo podporu pro své znovuzvolení?
Na to neumím odpovědět. Viděl jsem krátké citace z dokumentu na některých zpravodajských serverech, ale není to nic obsažného. Jak jsem pochopil, Rusko jednoduše slibuje vyřešit případné lidskoprávní problémy, které by se ho mohly týkat. Ale to, co jsem viděl, neznamená nic.
Jakou roli Rada OSN pro lidská práva hraje při řešení lidskoprávních otázek na Ukrajině?
Rada OSN pro lidská práva je do značné míry politický orgán, ale klíčovou součástí jejího mandátu je možnost vyšetřovat a autoritativně hodnotit stav dodržování lidských práv v dané oblasti.
Rada pro šetření na Ukrajině zřídila hned v březnu 2022 Nezávislou mezinárodní komisi, která právě před pár dny vydala velice silná prohlášení o shromáždění důkazů o válečných zločinech ruských jednotek na území Ukrajiny. Konkrétně konstatovala mj. doklady o rozsáhlém a systematickém mučení.
Rada nevydává právně závazná rozhodnutí. A i kdyby je vydávala, ničemu by to v tomto případě právě nyní nepomohlo. Mezinárodní soudní dvůr, který právně závazná stanoviska vydává, ostatně ruskou agresi už na jaře 2022 odsoudil.
Dlouhodobě je ale velice důležité, že rada shromažďuje podklady a důkazy o chování ruských jednotek i jeho představitelů. V té velké politické hře, která se kolem Ukrajiny hraje, a při rozhodování řady zemí o tom, jak se k válce postavit, můžou takové nezávisle získané důkazy o tom, jak se která strana v nějakém konfliktu chová, hrát velkou roli.
