Článek
Navzdory proklamovanému vítězství v Soledaru Rusko zůstává v posledních měsících ve válce ve vleku ukrajinských strategických rozhodnutí.
Rusku se nepodařilo naplnit žádný z hlavních cílů invaze – nedobylo Kyjev, neudrželo Charkov, neudrželo ani Cherson. Nekontroluje celé území Luhanské ani Doněcké oblasti a navzdory intenzivnímu bombardování energetické infrastruktury se nezdá, že by Ukrajinci ztratili chuť bojovat.
Analytici z amerického think tanku Institut pro studium války (ISW) předpokládají, že se Moskva brzy pokusí vymanit z role hráče, který jen reaguje na Kyjev. Iniciativu by mohla převzít už v následujících šesti měsících.
Za jeden z možných scénářů experti považují ofenzivu v Luhanské a Doněcké oblasti. Jejich kompletní dobytí totiž zůstává „jedním z nejdosažitelnějších“ ruských cílů, byť pořád platí, že pro ruské síly nebude snadné ho dosáhnout.
Naopak za nepravděpodobné považuje ISW spuštění ofenzivy v Záporožské a Chersonské oblasti, nebo dokonce opětovný útok na severní Ukrajinu. Ruským cílem by ale mohlo být rozprášit další ukrajinskou protiofenzivu, o níž se dlouho spekuluje, odvrátit tak další porážku a využít následné vyčerpání ukrajinských sil k vlastnímu postupu.
Inovace ovlivňují válku
Ukrajinská armáda využívá nejmodernější technologie i improvizované inovace, na jejichž vývoji a využití se podílí i lidé z civilního sektoru. Moskva naproti tomu doplácí na rigiditu své armády, jednoduše ale přebírá trendy.
ISW vypozoroval pět kroků, jimiž se Kreml snaží zajistit, že Rusko převezme iniciativu na bojišti a brzy podnikne akci, která bude mít rozhodující vliv na další vývoj války.
1) Snaha dlouhodobě zvýšit konvenční sílu
Ruské vedení oznámilo plány, jak výrazně zvýší své konvenční síly. Chystá se vytvářet nové divize, vrátit se ke dřívější vojenské struktuře nebo zvýšit maximální věk pro odvod branců, což podle ISW naznačuje záměr reformovat ruskou armádu, aby zvládla rozsáhlou konvenční válku.
Ukrajinské tajné služby minulý týden v této souvislosti informovaly, že Rusko chce znovu zvýšit počet členů své armády, a to až na 2 miliony. Naposled přitom tabulkové stavy navyšovalo v září (více zde).
Kyjev také tvrdil, že se Rusko chystá mobilizovat dalších 500 tisíc mužů (více zde). Stojí za to připomenout, že ruští představitelé sice prohlásili podzimní mobilizaci za ukončenou, ale oficiálně ji nezastavili.
2) Armáda si šetří mobilizované vojáky na později
Zatímco krátce po spuštění podzimní „částečné“ mobilizace přicházely zprávy o tom, jak odvedenci bez řádného výcviku a s chabým vybavením končili na frontě, teď zdá se ruské velení přemýšlí víc dopředu.
ISW připomíná prosincové prohlášení Vladimira Putina, podle něhož ještě zdaleka ne všichni mobilizovaní vojáci bojují na Ukrajině. Experti z toho vyvozují, že si je Kreml chce důkladněji vycvičit a ušetřit pro pozdější „koncentrovanější“ nasazení.
Tomu nahrává i skutečnost, že na rozdíl od vagnerovců a milicí samozvaných donbaských republik se ruská armáda od velkých ukrajinských úspěchů u Charkova a Chersonu nezapojuje do ofenzivních operací. Podle ISW se už několik měsíců přeskupuje a věnuje se výcviku.
3) Oživení obranného průmyslu
Už od závěru loňského roku klade Kreml čím dál větší důraz na oživení ruského obranného průmyslu. Putin intenzivně jedná s jeho představiteli a navštěvuje závody po celém Rusku, dokonce veřejně přiznal nedostatky v logistice. Ruští politici několikrát zmínili i možnost znárodnění majetku s cílem podpořit válečné úsilí, připomíná think tank.
Analýza
Kreml čím dál více přizpůsobuje ruské hospodářství potřebám války na Ukrajině. Je to marné úsilí, nebo si přerozdělováním výdajů zajistí pevnější podporu obyvatelstva?
Putinovu nespokojenost s dosavadním fungováním ruského válečného průmyslu dokreslují i jeho slova z jednání ruského kabinetu z minulého týdne. Ruský prezident vyplísnil ministra v přímém přenosu za opožděné státní zakázky na letadla.
Když se Denis Manturov snažil oponovat, Putin ho přerušil: „Vím o tom, že v podnicích smlouvy nejsou. Ředitelé mi to řekli. Proč ze sebe děláte blbce? Kdy budou smlouvy?“
4) Změna ve velení
Jmenování dosud spíše upozaděného náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova do čela speciální vojenské operace (více zde) považuje ISW za důkaz centralizace řízení válečného úsilí. Jeho předchůdce Sergej Surovikin nedosáhl očekávaných cílů a spolu s Gerasimovem se tak do vedení vrací autoři původního plánu invaze.
Před Gerasimovem teď podle analytiků nejspíš stojí dva hlavní úkoly: připravit Rusko na vleklou válku a zároveň se pokusit o nějaký průlom.
Připomeňte si
Ruské ministerstvo obrany ve středu překvapilo oznámením, že dosavadního šéfa válečných operací na Ukrajině Sergeje Surovikina střídá náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Jak se odrazí jmenování nového šéfa ruských vojsk na Ukrajině na průběhu války? A co středeční krok vypovídá o stavu mocenských bojů v Moskvě?
5) Formování ruského informačního prostoru
Kreml se v poslední době snaží znovu nastavit ruský informační prostor tak, aby obnovil veřejnou podporu invaze. Podle ISW proto častěji spolupracuje s oblíbenými a vlivnými válečnými blogery a zároveň se vrací k osvědčeným narativům používaným už před začátkem invaze.
Znovu se tak mluví o tom, že existence nezávislé Ukrajiny ohrožuje ruskou suverenitu a kulturu. Oběti, které Rusko přináší, jsou podle Kremlu zcela nevyhnutelné a nutné, protože jde o obranná opatření.
Propagandisté se také podle analytiků snaží v Rusech zasít strach z toho, co by se stalo, kdyby Moskva prohrála. Zmiňují proto tresty, které by Rusko mohly potkat na mezinárodní scéně.
