Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky/
Ruský diktátor Vladimir Putin si na konci týdne zřejmě zapíše další vítězství ve zmanipulovaných prezidentských volbách. Hlasování, které proběhne ve stínu pokračujících bojů na Ukrajině, potvrdí jeho pozici v čele Ruska na dalších šest let. Pro Kreml půjde mimo jiné i o vyslání dojmu, že Putinova podpora je navzdory všemu neochvějná.
„Obáváme se, že po těchto volbách už bude Rusko úplně prázdné. Putin bude uplatňovat pořád další represe, až ze země nic nezbude,“ popisuje mi v kavárně v gruzínské metropoli Tbilisi pětadvacetiletá Kaťja, která pochází z Petrohradu.
„Některé represe se nejdřív zkouší v Bělorusku a pak si je přebírá i Kreml. Teď jde například o zákaz vydávání dokumentů disidentům v zahraničí. Mnoho lidí se tak obává, že by něco podobného mohlo nastat i teď. Takže se snaží tyhle dokumenty zařídit ještě před volbami,“ vysvětluje mladá žena, která do Gruzie jako mnoho dalších Rusů uprchla po začátku války na Ukrajině.
Od invaze do sousední země snahy ruského vedení o potlačení opozičních hlasů značně zesílily. Jen za „extremismus“ nebo špionáž, z čehož Kreml své odpůrce většinou obviňuje, bylo od roku 2018 souzeno dokonce více lidí než za časů některých sovětských vůdců.
Obavy, že ruský režim ještě přitvrdí, sdílí i další Rusové, které v Gruzii potkávám.
Ruské prezidentské volby
Vlekoucí se válka na Ukrajině, pochod Vagnerovy skupiny na Moskvu a západní sankce komplikující život Rusů. Za poslední měsíce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mohla podrazit nohy řada událostí.
Průzkumy mu nicméně i nadále přisuzují velkou podporu Rusů a s blížícími se prezidentskými volbami se nezdá, že by něco mohlo narušit všeobecně předpokládaný scénář: Tedy že v čele Ruska bude i během dalších šesti let stát muž, který rozpoutal dobyvačnou a krvavou válku na Ukrajině.
„Pro opozici to bude další znamení, že její snahy zatím nemají žádné jasné výsledky. Všichni sice vědí, jak tyhle volby dopadnou, ale stejně budou pro svobodu další ránou,“ popisuje Nina, která je součástí opoziční skupiny Free Russia Foundation. „Je to taková oficiální demonstrace toho, že si teď bude Putin smět dělat dalších šest let, co chce.“
Volit, nebo nevolit?
Pro řadu Rusů, kteří žijí v zahraničí i kvůli nesouhlasu s režimem, vyvstala otázka, jak k těmto volbám přistupovat. Kandidují v nich ostatně pouze politici, kteří dlouhodobě vystupují spíše jen jako figurky Kremlu a nepředstavují žádnou významnou alternativu. Opoziční představitelé, kteří by se mohli Putinovi postavit, jsou buď po smrti, ve vězení, nebo v exilu. Ani kampaň není svobodná - všechna nezávislá média režim zakázal a fungují ze zahraničí, ta zbývající jsou pod kontrolou státu.
Navíc se ani nedá očekávat, že by hlasování nepodléhalo manipulaci. Nezávislí pozorovatelé kritizují, že letos poprvé bude hlasování probíhat tři dny a půjde volit i přes internet. Taková taktika podle nich ještě více omezuje transparentnost voleb.
Přímo v Gruzii, kam uprchly po začátku invaze statisíce Rusů, ovšem ani volit nelze. Nejbližší ambasáda, kde je to možné, se nachází v Arménii, a někteří místní Rusové tak přemýšlejí, že se kvůli alespoň tichému protestu do sousední země přesunou.
Předčasné hlasování v ruských prezidentských volbách v okupovaném ukrajinském městě Lysyčansk.
„Je to fraška, je to podvod, ale rozhodně to nejsou volby. Možná pojedu do Jerevanu, abych projevila úctu k poslednímu přání Alexeje Navalného, ale to je všechno,“ vysvětluje Žeňa, která už v Tbilisi také žije druhým rokem a věnuje se on-line vyučování latiny.
Právě opoziční předák před svou smrtí vyzval Rusy, aby v poslední den voleb (17. března) přišli k volebním urnám v pravé poledne a vyjádřili tak alespoň tichý protest. Akci s názvem „Poledne proti Putinovi“ považují představitelé ruské opozice za bezpečnou a zákonnou, protože jen těžko někdo může voličům dokazovat, že nepřišli hlasovat v pravé poledne náhodou.
K účasti vyzvala i manželka zesnulého politika Julija Navalná, která je nyní považována za jednu z hlavních tváří opozice.
Další disidenti pak žádají Západ, aby výsledky zfalšovaných voleb neuznal, jako tomu bylo v roce 2020 v případě běloruských prezidentských voleb. „Chci, aby západní lídři odmítli uznat tuto událost jako legitimní volby a tuto osobu jako legitimního prezidenta. Měl by být souzen v Haagu za své zločiny, a ne sedět v Kremlu a vysávat krev a energii z mé země,“ poznamenala Žeňa.
„Rusové nemají zkušenost s demokracií“
Ani Kaťja si není jistá, jestli půjde nakonec k volbám, i vzhledem k tomu, že režim zastavil kandidaturu nečekaně populárního Borise Naděždina, který jako jediný vystupoval proti válce na Ukrajině.
„Když tady byl Naděždin, všichni věděli, že je nastrčený Kremlem a že je to jenom figurka. Ale alespoň ho využili pro svůj protest. Teď tam není vůbec nikdo, kdo by byl alespoň symbolicky proti Putinovi,“ vysvětluje. Po vyhlášení výsledků se nicméně plánuje zúčastnit alespoň protestů, které se chystají k ruské ambasádě v Gruzii.
Co když EU neuzná zvolení Putina?
V Evropě přibývá hlasů volajících po tom, aby Evropská unie muže, který vraždí své politické oponenty a čelí mezinárodnímu zatykači, jako lídra neuznala.
Naopak Alexandr si je jistý tím, že chce celé tohle „divadlo“, jak volby nazývá, ignorovat. „Politika v Rusku už mě nezajímá. Nechci se o ní bavit a ani ji nesleduju. Není mi jedno, co s Ruskem bude, ale zároveň to teď není něco, s čím bych mohl něco dělat,“ říká 26letý muž rezignovaně s tím, že jeho rodina v Rusku zůstala a Putinovu politiku schvaluje.
„Samozřejmě mě to štve, ale na druhou stranu chápu, že sledují celé dny propagandu a nemají úplně představu o tom, co se vlastně děje,“ vysvětluje Alexandr, který také pochází z Petrohradu. Nezávislá média odhadují, že Putin „získá“ v těchto volbách kolem 80 procent hlasů, čímž by překonal své výsledky z roku 2018.
„To, že Rusové volí Putina, dává smysl. Nemáme žádnou zkušenost s tím, jak vypadá demokracie. Někteří říkají, že 90. léta takovou zkušeností byla, ale ani náhodou. V tomhle Rusko zaostává,“ vysvětluje mi Egor Kuroptev, šéf Nadace Svobodného Ruska na jižním Kavkaze.
„Zdrojem těchto tužeb po autoritářích je zmatek, a proto je i dost zásadní mluvit o nějaké budoucnosti země po ukončení války, aby se tohle všechno neopakovalo znovu,“ uzavírá.
