„Rusko Alsu využívá jako pěšáka v politické hře,“ říká manžel vězněné novinářky

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z návštěvy své nemocné matky v Kazani se dosud Alsu Kurmaševová nevrátila. Poslední měsíce strávila v ruské vazební věznici a za zavřenými dveřmi s ní probíhal soud, na jehož konci si vyslechla rozsudek ve výši 6,5 roku vězení.

Režim ji obvinil z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agent a šířila „lživé informace“ o válce. Pro svá tvrzení doposud nepředložil žádné důkazy.

Až donedávna novinářka s rusko-americkým občanstvím žila v Praze, kde pracovala pro Rádio Svobodná Evropa. Právě novinařina i americké občanství Kurmaševové se staly podle jejího manžela Pavla Boturina důvodem k jejímu zatčení.

„Tento rozsudek je fraška. Alsu je ve vězení jen kvůli svému spojení s nezávislou zpravodajskou organizací Rádio Svobodná Evropa, která je financovaná ze Spojených států, a také kvůli svému americkému občanství. Vím, že neudělala nic špatného. Moje děti to vědí také,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Boturin, který je ředitelem ruskojazyčné televize Current Time TV.

Ruský soud poslal vaši ženu minulý týden po tajném procesu na 6,5 roku do vězení. Jaká byla vaše reakce na tento rozsudek?

V první řadě bylo pro mě i mé dcery naprosto surrealistické se z médií dozvědět o tom, že Rusko uspořádalo tajný soudní proces s Alsu a shledalo ji vinnou ze šíření dezinformací o ruské armádě. Stále nevím, co je to, co Rusko považuje za nepravdivé, v práci, kterou Alsu dělala. Soud nepředložil veřejně žádné důkazy o tom, že by někdy šířila dezinformace.

Celý soudní proces byl zahalen tajemstvím, a to i přesto, že Alsu není obviněna ze špionáže nebo velezrady. Ona nikdy nepsala nic, co by se týkalo ruských státních tajemství.

Rusko vězní nevinnou matku dvou malých dětí kvůli ničemu. Tento rozsudek je fraška. Alsu je ve vězení jen kvůli svému spojení s nezávislou zpravodajskou organizací Rádio Svobodná Evropa, která je financovaná ze Spojených států, a také kvůli svému americkému občanství.

Vím, že neudělala nic špatného. Moje děti to vědí také. Naše vláda ve Spojených státech i celý svět vědí, že Alsu není zločinec.

Úřady ji přitom zadržely už minulý květen a od té doby probíhá celý proces v mlze. Co se tehdy přesně stalo?

Žijeme bez Alsu už 14 měsíců. Celá naše rodina žije už dlouho v Praze, ale moje žena musela kvůli nemoci své matky odcestovat do Ruska. Tehdy mělo jít jen o krátký výlet. Ale když už byla na cestě zpátky, úřady jí na letišti zabavily ruský i americký pas. Zabránily jí tak opustit zemi. Alsu letěla do Kazaně v květnu minulého roku kvůli naléhavé rodinné situaci a ruská vláda ji zatkla uprostřed jejího projevu laskavosti.

Od června pak čekala, až jí úřady vrátí doklady. Ale 18. října ji zadrželi muži v kuklách kvůli tomu, že se údajně neregistrovala jako zahraniční agent. Byl to pro nás velký šok, protože už jsme odpočítávali dny, kdy se vrátí domů.

Definice zahraničního agenta v ruských zákonech hovoří o politické činnosti, takže je naprosto zřejmé, že její zadržení je zcela politicky motivováno. Víme, že nebyla zatčena za to, co udělala, ale za to, co představuje. A to je osobnost, která emigrovala a stala se americkým občanem. Proto je Alsu ve vězení, kde je využívána jako pěšák v politické hře. Ona ale není pěšák. Je matkou dvou dětí a mojí manželkou.

Můžete spolu být nějak v kontaktu? Jaké od ní máte poslední zprávy?

Náš kontakt s Alsu je velmi omezený. Veškerá komunikace mezi vězni v Rusku a okolním světem je cenzurována. Všechny její formální žádosti o telefonické hovory s dětmi a s rodinou byly zamítnuty.

Jediné dva okamžiky, kdy jsme ji viděli mluvit, byly během soudního jednání o prodloužení její vazby. A při těchto vystoupeních byla schopna odpovídat na otázky novinářů a hovořila o svých otřesných podmínkách ve vazbě. O nedostatečné lékařské péči ve vězení a o nedostatku komunikace s jejími dětmi. Ale hlavně o tom, že do vězeňské cely nepatří. Ona není zločinec. Patří k nám domů, ke své rodině, ne do ruského vězení.

Máte informace o tom, v jakých podmínkách žije?

Po zadržení byla několik měsíců držena v malé cele. Spala a jedla asi metr od díry v podlaze, která se používala i jako záchod. Víme, že se její podmínky od té doby zlepšily a nyní má alespoň větší celu. Stále je na tom ale velmi špatně. Je to pořád cela v ruském vězení. To není místo, kde by měla být.

Rozsudek vaší ženy přišel ve stejné dny jako ten nad dalším americkým novinářem Evanem Gershkovichem. Mají spolu tyto případy něco společného?

Především chci vyjádřit solidaritu Evanovi a jeho rodině. Případy se liší v tom, že Evan a Alsu jsou obviněni z jiných věcí. Spojuje je nicméně to, že oba jsou Američané. Oba jsou novináři. A v obou těchto případech jsme neviděli žádné důkazy, které by podporovaly některá z těchto obvinění.

Rusko je oba využívá jako symboly k získání páky nebo politického vlivu na Spojené státy. Já o nich obou odmítám uvažovat jako o pěšácích nebo nějakých žetonech, se kterými politici obchodují. Jsou to lidské bytosti a zaslouží si, aby se s nimi zacházelo jako s lidmi. Doufám, že se Evan také brzy vrátí domů.

Co si myslíte o mezinárodní reakci na zadržení vaší ženy? Mnoho zahraničních vlád a mezinárodních organizací odsoudilo její zadržení a vyzvalo k propuštění Alsu.

Jsem velmi vděčný za veškerou podporu, které se nám dostalo jako rodině i jako členům novinářské obce. Zaznamenali jsme příval podpory ze Spojených států, zejména od National Press Club, kteří nám pomáhají i se šířením informací o případu. A cítíme vážně velkou podporu i ze strany lidskoprávních organizací.

Bohužel pro nás, Rusko nic z toho nezajímá. Cokoliv, co se týká lidských práv, na to nebere žádný ohled. Potřebujeme tedy politické řešení. To je důvod, proč nyní tak často jezdím do Spojených států.

Nemůžeme se spoléhat na ruský právní systém, pokud jde o spravedlnost. Já a moje děti spoléháme jen na naši vládu tady ve Spojených státech, že nám ji pomůže přivést zpět.

Co vám v této podpoře chybí? Jak by mohly zahraniční organizace i vlády ještě lépe pomoci?

Chceme, aby nám každý, kdo ještě mluví s ruskou vládou, pomohl dostat Alsu domů. Je především lidskou bytostí a matkou. Mluvím k vám jako její manžel, a víte - ona je mou ženou už od roku 2008 a pár jsme už opravdu dlouhou dobu, více než 20 let. Je mou nejlepší přítelkyní už tolik let a já ji prostě jen chci zpátky.

A jestli existuje nějaká vláda, která stále komunikuje s Moskvou, opravdu bych si přál, aby nám v tom pomohla. Já samozřejmě vím, že svoboda tisku uvnitř Ruska neexistuje. Že se vláda k těmto případům skoro nevyjadřuje. Ale pravděpodobně ta jednání s Kremlem o tom stále probíhají.

Je to humanitární otázka. Každý ví o tom, že je Alsu nevinná. A přestože jsem vděčný za všechnu činnost mezinárodních lidskoprávních organizací, byl bych opravdu rád, kdyby nám pomohli i ti, kteří udržují stále nějaký kontakt s ruskou vládou.

Jak se vám daří v osobním hledisku? Co vám v těchto chvílích nejvíce pomáhá?

Mám pocit, že nic z toho, co říkám, nevystihuje dostatečně každodenní bolest, kterou procházíme. Myslím, že i říct, že nám Alsu chybí, prostě nepopisuje naše emoce správně.

Víte, když se probudím, mám chuť se štípnout. Opravdu se nám to ještě děje? Je to noční můra, ze které se probudím?

A když plyne den, pořád na ni myslím. Jak se asi má, co jí nyní ruská vláda dělá. Přemýšlím o jídle, které dostává. A když se pak večer vrátíme domů a večeříme, díváme se u stolu na prázdnou židli.

Pro některé novináře je to dobrý titulek a pak jdou hned psát další věci. Pro nás je to každodenní život. Když jdu spát, zdá se mi o našem shledání. Nemůžeme se dočkat, až se vrátí domů.

Je to velmi těžké. Myslím, že je to slabé slovo, ale ano, byl to pro nás velmi těžký rok a zejména těch posledních devět měsíců. Víte, mám velmi silné a odolné děti. Jedna z mých dcer minulý týden oslavila své 16. narozeniny, naší mladší dceři bude za týden 13. Obě slaví již druhé narozeniny bez matky po svém boku.

Chybí mi slova, kterými bych popsal, jak je to pro ně náročné. Ale máme velmi podporující přátele, to nám opravdu pomáhá a jsme za ně vděční.