Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech a možném příměří

Ljubov Sobolová, členka ruské opozice, uvedla, že ruští vojáci v Chersonu organizují falešné proputinovské shromáždění.

Reagovala tak na slova ukrajinského ministra zahraničí Kuleby, podle kterého se Rusové chystají využít obsazené televizní věže v Chersonu a natočit show o poskytování humanitární pomoci.

Nejde o první provalené plány na natáčení falešných důkazů. Američtí představitelé tvrdí, že mají důkazy o ruském plánu natočit „velmi názorné“ falešné video ukrajinského útoku, který by posloužil jako záminka k invazi. Ve hře mají figurovat mrtvoly, záběry rozstřílených budov a falešné ukrajinské vojenské techniky, tureckých dronů a herci v truchlících rolích.

„Nevíme definitivně, že toto je cesta, kterou se vydají, ale víme, že je to zvažovaná možnost,“ řekl zástupce poradce pro národní bezpečnost Jonathan Finer pro MSNBC. Mluvčí Pentagonu John Kirby dodal, že video by mělo zobrazovat ukrajinský útok na ruské území nebo rusky mluvící obyvatelstvo na východní Ukrajině a bylo by „velmi názorné“. Dodal, že USA věří, že plán má podporu Kremlu, píše The Guardian.

Neprůstřelné vesty i spací pytle dnes večer poslala na ukrajinskou frontu organizace Post Bellum. Jde o pomoc v hodnotě několika milionů korun. Dnešní pomoc je jen jednou z řady zásilek od Post Bellum, které nyní podle organizace míří na Ukrajinu každý den. Pomoc je hrazena ze sbírky zveřejněné na platformě Darujme.cz, do které už lidé přispěli skoro 113 milionů korun.

Na Ukrajinu dnes z pražského skladu Paměti národa vyrazily dvě dodávky se zhruba deseti tunami pomoci. „Jedná se o zdravotnický materiál, spacáky, obuv a dále 400 kusů neprůstřelných vest,” popsala obsah zásilky členka organizace Petra Dosoudilová. Do jakých míst přesně dodávky zamíří, nechtěla z  bezpečnostních důvodů upřesnit. Pomoc ale podle ní míří přímo na frontu.

Na leteckých záběrech z města Borodjanka, které leží asi 60 km severozápadně od Kyjeva a kde místní údajně odrazili ruský útok, jsou vidět trosky rozstřílených budov, mezi nimiž na ulicích leží ohořelá torza zničených ruských obrněných vozidel.

Dle ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby ruské síly ostřelovaly město po dva dny a jejich útok si vyžádal několik civilních obětí. Ukrajinská média zatím neinformovala o přesném počtu obětí ani o počtu zraněných.

Pentagon zřídil mezi americkým a ruským ministerstvem obrany novou horkou linku, která má zamezit „nežádoucím vojenským incidentům a eskalaci”, řekl nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters. Dekonfliktní linka byla podle tohoto činitele zřízena 1. března. Americká armáda zřídila horkou linku s Ruskem již v minulosti, třeba v případě války v Sýrii.

„Ministerstvo obrany dne 1. března zřídilo dekonfliktní linku s ruským ministerstvem obrany za účelem předcházení chybným kalkulacím, vojenským incidentům a eskalaci,” uvedl v prohlášení představitel ministerstva obrany USA, píše CNN. „Spojené státy si udržují řadu kanálů k projednávání kritických bezpečnostních otázek s Ruskem během mimořádných událostí,” stojí dále v prohlášení.

Spojené státy a Velká Británie dnes oznámily novou sadu sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Americké míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Na seznamu je například jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov nebo bývalý vicepremiér ruské vlády a nynější předseda banky Vněšekonombank (VEB) Igor Šuvalov, na něž svoje sankce namířila i Británie. USA také pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků.

„Tyto jedince a členy jejich rodin odřízneme od amerického finančního systému. Jejich jmění ve Spojených státech zmrazíme a zabráníme jim v užívání jejich majetku,“ uvedl Bílý dům v prohlášení, v němž Peskova označil za „hlavního šiřitele Putinovy propagandy“.

Washington například zakázal v amerických vodách provoz Usmanovovy superjachty; luxusní loď už ale stejně zabavilo Německo. Sankce míří mimo jiné také na ředitele petrochemického podniku Transněfť Nikolaje Tokareva, podnikatele Arkadije Rotenberga nebo Jevgenije Prigožina, který podle řady pozorovatelů financuje a ovládá ruskou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruštině Vagnerovu) skupinu.

Státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chtějí vytvořit expertní misi, která by prověřila možné válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině. Oznámila to dnes podle agentury Reuters Británie. Mechanismus pro zřízení takové mise podle Londýna spouští 45 z  57 členských států OBSE.

„Uplatňují takzvaný moskevský mechanismus OBSE pro zřízení mise nezávislých expertů na zjišťování faktů a okolností možných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně těch, které vzešly ze záměrných a nerozlišujících útoků na civilisty a civilní infrastrukturu,“ uvedla britská mise při OBSE.

Mluvčí prezidenta už začátkem týdne uvedl, že asi 300 Čechů projevilo zájem o osobní účast v boji za nezávislost Ukrajiny.

Dvanáct národnostních menšin zastoupených v Radě vlády pro národnostní menšiny a pět národnostních komunit v České republice poslalo dopis ruskému velvyslanci. V tom jejich zástupci upozorňují například i na to, že se cílem ruských útoků stali také civilisté.

„Doufáme, že rovněž Vy odsuzujete současný postup vedení Ruska. Vaše současná pozice není jednoduchá, nicméně věříme, že dáte přednost lidské důstojnosti a nikoliv zbabělosti a nakonec se pokusíte využít svých možnosti k razantnímu apelu na vedení Ruska. Mezi oběti této nesmyslné války patří samozřejmě rovněž ruští vojáci,“ stojí v textu výzvy.

Agresi jednotně odsoudili i zástupci ruské, ukrajinské a běloruské národnostní menšiny. Společně přišly i s následujícími šesti požadavky:

Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder se musí vzdát všech funkcí v ruských energetických společnostech, lpění na těchto postech je po ruské invazi na Ukrajinu neobhajitelné.

Dnes to na společné tiskové konferenci prohlásili spolupředsedové sociální demokracie (SPD) Saskia Eskenová a Lars Klingbeil. Schröder, kterého pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přátelské vazby, vyzval Moskvu k zastavení bojů, chyby ale připsal Východu i Západu, což mnohé Němce popudilo.

Eskenová s Klingbeilem již v sobotu vyzvali Schrödera, aby odstoupil z ruských společností. Někdejší kancléř na to dosud nereagoval, oba spolupředsedové ale očekávají, že se tak v dohledné době stane. Konkrétní lhůtu však Schröder nedostal.

Lídři dvou východních států ve čtvrtek uvedli, že podali oficiální žádost o vstup do Evropské unie. Jen pár dní po oznámení žádosti od Ukrajiny prezidentem Volodymyrem Zelenským se přidala Gruzie a Moldavsko.

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednávač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout.

Ukrajinská strana podle Podoljaka nedosáhla výsledků, ve které doufala a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení ruského parlamentu.

Ukrajina žádá podporu Západu. Pokud spojenci nemohou zařídit bezletovou zónu nad zemí, měli by Ukrajině poskytnout letadla, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedla tamní média. Hlava státu zdůraznila, že světové společenství bylo při pomoci Ukrajině nerozhodné, píše Reuters.

„Pokud nemáte sílu a vůli k uzavření nebe, tak mi dejte letadla. Dejte mi letadla. Pokud nebude nás, nedej bože, pak tu bude Lotyšsko, Litva, Estonsko. Další bude Gruzie, Moldavsko, Polsko. Půjdou až k berlínské zdi,“ řekl Zelenskyj na ruskou adresu na tiskové konferenci podle serveru Ukrajinska pravda.

Prezident zároveň poděkoval zemím, které Ukrajinu podporují a dodávají zbraně. „Ale přišlo to pozdě,“ prohlásil a dodal, že prodleva stojí „tisíce životů Ukrajinců“.

Zelenskyj se podle serveru RBK Ukrajina obrátil rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzval ho, aby zasedl k jednacímu stolu. „Jsem normální chlap. Sedni si se mnou, mluv, čeho se bojíš?“ nechal se slyšet.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že „speciální vojenská operace“ na Ukrajině postupuje přesně podle plánu. Ruské vojáky působící v sousední zemi označil za hrdiny. Ve vystoupení přenášeném televizí také Putin vznesl několik obvinění vůči ukrajinským silám, žádné důkazy pro svá tvrzení však nepředložil.

Jeho tvrzení přichází navzdory tomu, že mnoho analytiků naznačuje, že invaze neprobíhá podle plánu. Putin v televizním projevu obvinil ukrajinské síly z braní „tisíců cizích občanů jako rukojmí“ a využívání civilistů jako „lidských štítů“ – pro tato tvrzení neposkytl žádné důkazy, píše BBC.

Spojené státy se domnívají, že v Chersonu dál pokračují boje a nechtějí proto zatím jihoukrajinské město prohlásit za dobyté Rusy, řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel Pentagonu. Rusko již oznámilo, že Cherson ovládlo, obsazení tamní radnice oznámil ve středu večer i starosta města. Podle Pentagonu se ruská armáda chce přes Cherson posunout k útoku na Mikolajiv a následně směrem na černomořský přístav Oděsa.

„Chtějí se posunout na Mikolajiv, aby získali pozice severovýchodně od Oděsy. Chtějí totiž zaútočit na Oděsu, nejen z moře, ale také ze země,“ řekl činitel.

Ukrajinské síly podle něj stále kontrolují přístav Mariupol na jihovýchodě země, ruská armáda se však snaží město odříznout. Ruská vojska jsou rovněž již na okrajích druhého nejlidnatějšího ukrajinského města Charkova, který v posledních dnech čelil silnému ostřelování. Od centra Kyjeva nadále dělí ruské jednotky nejméně 25 kilometrů, řekl představitel amerického ministerstva obrany.

Ruské síly vystupňovaly snahu o obsazení jaderné elektrárny u města Enerhodar na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes ukrajinské úřady. Snaží se prolomit barikádu, kterou před tamní elektrárnou postavili místní obyvatelé a síly teritoriální obrany, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko.

Další poradce, Vadym Denysenko, řekl, že situace je alarmující, protože Rusové vstoupili do města Enerhodar, v němž žijí zaměstnanci elektrárny.

Záporožská jaderná elektrárna je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6 000 MW (šest energobloků po 1 000 MW). Podle čistého elektrického výkonu (6 × 950 MW) je pátá největší na světě.

Šéf ruské diplomacie prohlásil, že Rusko mohlo být do války na Ukrajině „někým“ vtaženo. „Sergej Lavrov je geniálním představitelem standardního ruského lhaní,“ komentuje jeho výrok politolog Jan Šír.

Nejméně 22 těl bylo vyproštěno ze sutin po leteckých úderech v ukrajinské Černihivské oblasti. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Oblast se nalézá na severu Ukrajiny, u hranic s Běloruskem a Ruskem.

V Černihivu bylo podle ukrajinského krizového štábu vyproštěno nejméně 22 těl ze sutin po ruských leteckých úderech. Záchranné práce pokračují, úřady však nesdělily, kde přesně se útok odehrál.

Předtím gubernátor Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus oznámil, že při leteckém úderu na dvě školy a obytné domy bylo zabito nejméně devět lidí a čtyři lidé byli zraněni. „Záchranné práce pokračují. Záchranáři hlásí zatím devět mrtvých a čtyři zraněné," řekl dříve Čaus podle agentury Reuters.

Ruský ropný gigant Lukoil dnes vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se postavil proti ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura AFP.

„Vyslovujeme se pro rychlé zastavení ozbrojeného konfliktu a plně podporujeme jeho řešení prostřednictvím vyjednávání a diplomatických prostředků," cituje AFP z prohlášení vedení podniku.

Podnik uvedl, že je znepokojen „tragickými událostmi na Ukrajině", a vyjádřil soustrast všem, které konflikt postihl. Zároveň ujistil, že udělá vše, aby mohl stabilním způsobem pokračovat ve svých aktivitách po celém světě.

Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku po státní společnosti Rosněfť. Většinovými vlastníky Lukoilu jsou šéf podniku Vagit Alekperov a jeho náměstek Leonid Fedun, upozornila agentura Reuters.

Státy Evropské unie se dnes shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Novinářům to po jednání unijních ministrů vnitra řekl český ministr Vít Rakušan. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.

Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, Unie využije poprvé ve své historii. Jejich přijetí navrhla Evropská komise v reakci na vlnu uprchlíků, kterých po týdnu od začátku ruské invaze zamířil do zemí EU již zhruba milion.

„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v ČR vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný," řekl po bruselské schůzce ministrů Rakušan.