Rusko a Írán prohlubují spojenectví. Teherán chtěl střely pro vrtulníky

Rusko a Írán dlouhodobě intenzivně spolupracují. Nemají sice formální vojenskou alianci, Teherán je však blízkým partnerem Moskvy na Blízkém východě.

Obě země si vyměňují vojenské zkušenosti, společně cvičí a Rusko dokonce přispělo k vývoji a vypuštění íránských satelitů.

Podle zjištění ukrajinské soukromé zpravodajské společnosti Dallas Analytics, která dokumenty poskytla britskému deníku The Financial Times (FT), Moskva souhlasila s dodávkou 90 odpalovacích zařízení pro pokročilé řízené střely, které její armáda hojně používá na Ukrajině. O této zakázce se dosud neinformovalo.

Dokument byl součástí dopisu z května 2024, který společnost Vympel zaslala konstrukční kanceláři KBM, aby urychlila dodávky komponentů pro dva typy odpalovacích zařízení, APU-L a APU-305, které se montují především na vrtulníky. Varovala, že zpoždění by mohlo ohrozit devět smluv.

Přiložený výrobní harmonogram uvádí sedm ruských zákazníků a dva zahraniční odběratele. Jedním z nich je Čína, druhý je pak označen pouze jako „K-10“ a objednal si 90 těchto zařízení.

Ruská státní agentura pro vývoz zbraní Rosoboronexport používá označení K-10 pro Írán, uvedl zdroj obeznámený s touto záležitostí a potvrzují to také interní ruské dokumenty, které FT získal.

Britský deník to porovnal s jinou smlouvou na cvičné proudové letouny Jak-130, kde se kupující Írán výslovně označuje zkratkou „K-10“. V roce 2023 íránská tisková agentura Tasnim informovala, že Teherán obdržel dva letouny Jak-130.

Dokument, který má FT k dispozici, nepotvrzuje, zda byla odpalovací zařízení určená pro Írán nakonec skutečně dodána.

Mají jít o odpalovací zařízení určené pro ruskou víceúčelovou řízenou střelu známou pod označením LMUR nebo Izdělije 305. Jde o přesnou zbraň schopnou zasahovat pohyblivé cíle.

„Tato střela je mnohem rychlejší než dron a k cíli se dostane podstatně dříve. Při rychlosti přibližně 230 metrů za sekundu překoná vzdálenost 14 kilometrů zhruba za minutu,“ popsal výhody pro Financial Times pracovník společnosti Dallas Analytics.

Operátor může střelu během letu navádět, což jí umožňuje přesně zasahovat malé pohyblivé cíle. Tato zbraň se hodí zejména pro nájezdy a výpady, při nichž má protivník jen málo času na reakci.

Podle dokumentu americké armády Worldwide Equipment Guide jsou odpalovací zařízení APU-L určena pro ruské útočné vrtulníky Mi-28.

Írán již ruské vrtulníky Mi-28 má. V listopadu 2023 náměstek ministra obrany Mehdi Farahi agentuře Tasnim sdělil, že byly dokončeny přípravy na jejich zařazení do íránských ozbrojených sil. V lednu 2026 zveřejnil novinář agentury Tasnim Mohammad Taheri fotografii vrtulníku Mi-28 v íránských službách.

Západní zpravodajští představitelé upozorňují, že Rusko a Írán letos během války na Blízkém východě své partnerství prohloubily. Stalo se tak navzdory nedávnému tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Moskva poskytuje islámské republice „velmi malou, pokud vůbec nějakou“ pomoc.

Hlubší spolupráci potvrzuje například dřívější zjištění amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ), kdy Moskva poskytovala íránskému režimu satelitní snímky, bojové zkušenosti i technologie pro sebevražedné drony Šáhid. Snímky mají zlepšit komunikaci, navigaci a zaměřování cílů a umožnit útoky na americké a arabské vojenské pozice v regionu.

Britský deník The Times pak informoval o dronu, který v březnu zasáhl britskou leteckou základnu RAF Akrotiri na Kypru. Obsahoval ruský vojenský navigační systém Kometa B. Šlo tehdy o první známý důkaz, že ruské vybavení je součástí íránských dronů.

Ve starším článku Financial Times informoval o ruské pomoci Íránu vyvinout nadzvukové střely s plochou dráhou letu nebo o prodeji přenosné protiletadlové raketové systémy Verba.

„Je to známka ochoty Ruska pokračovat v dodávkách Íránu navzdory vlastním válečným potřebám a s mnohem menšími obavami z námitek Západu než v minulosti,“ rozebrala pro FT Nicole Grajewskiová z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

V březnu Izrael udeřil na íránské cíle v Kaspickém moři a zaměřil se tak na zásobovací trasu, kterou Rusko a Írán využívají k přepravě zbraní. Útok cílil na přístav Bandar-e Anzalí a podle izraelské armády zasáhl desítky objektů, včetně válečných lodí, velitelského centra a loděnice, upozornil v úterý deník The Wall Street Journal (WSJ).

Kaspické moře, spojující ruské a íránské přístavy, se v posledních letech stalo klíčovým koridorem pro přepravu munice a dronů, zejména íránských strojů Šáhid. Ty Rusko nasazuje ve válce na Ukrajině, zatímco Írán je využívá při útocích v oblasti Perského zálivu.

V roce 2023 přepravily lodě plující v Kaspickém moři z Íránu do Ruska více než 300 tisíc dělostřeleckých granátů a milion nábojů, vyplývá z dokumentů, které má americký deník k dispozici.