Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Moskva a Minsk zahájily druhou etapu taktických jaderných cvičení v Rusku, uvedlo v úterý ruské ministerstvo obrany. Úřad uvedl, že cílem cvičení je zajistit, aby vojenský personál a technika obou zemí byly připraveny chránit vlastní svrchovanost a územní celistvost, píše Reuters.
„Během cvičení budou rozpracovány otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Jakou roli mají jaderné zbraně v ruské vojenské doktríně?
Role jaderných zbraní v ruské vojenské doktríně slovy analytika Michala Smetany z FSV UK:
Jaderné zbraně mají v širší vojenské doktríně Ruské federace potenciálně velmi důležitou roli. V rámci konceptu tzv. „strategického odstrašování“.
Cvičení jsou podle Běloruska reakcí na „neúspěšné pokusy zatáhnout (Bělorusko) do epidemie barevných revolucí a rozdrtit nás ekonomickými sankcemi“ a na „plány některých západních zemí použít proti našemu státu vojenskou sílu“, uvedl běloruský ministr obrany Viktor Chrenin v příspěvku na telegramu.
Je to již podruhé, co Bělorusko a Rusko společně nacvičují nasazení jaderných zbraní, přičemž první fáze společných manévrů se uskutečnila minulý měsíc v ruském Jižním vojenském okruhu, který zahrnuje části Ruskem okupované Ukrajiny, píše Politico.
Jak Rusko zvládá válčit na dvou frontách?
„Můžeme vidět, že s tím, jak západní spojenci lavírují a váhají s podporou Ukrajiny, Rusko naopak výrazně zvyšuje výdaje na válku, na obranu, na zbrojní průmysl. Co se týče propagandy a šíření dezinformací, je to opravdu jen minimální zlomek toho, co Rusové musí vynakládat na agresivní okupaci Ukrajiny, o kterou se pokouší,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
„Zatímco ještě relativně nedávno se Rusové museli tvářit, že se o nějaký rozvrat Západu nesnaží, nyní už nemusí tuto snahu ani zastírat a mohou otevřeně operovat,“ dodává expert s tím, že ruští vrcholní politici dnes i často otevřeně deklarují, že jim jde o poražení Západu a že válku na Ukrajině vnímají jako válku se Západem, s NATO.
„V tomto případě je pak možná pro armádní velitele či pro Putina snazší zvýšit výdaje do vlivových operací v demokratických zemích, protože pokud jsou Spojené státy nejvýznamnějším aktérem NATO, je z jejich pohledu logické, že se budou snažit tamní demokratický proces nějakým způsobem ovlivnit,“ uzavřel Gregor.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc nařídil své armádě, aby nacvičila nasazení taktických jaderných zbraní poté, co Moskva uvedla, že jde o hrozby ze strany Francie, Velké Británie a Spojených států. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v prosinci potvrdil, že hlavice byly do Běloruska převezeny, i když neuvedl kam a kolik.
Tento krok byl široce interpretován jako varování Západu před vměšováním v době, kdy Moskva válčí na Ukrajině. Lukašenko loni v červnu prohlásil, že Bělorusko by zbraně „bez váhání“ použilo, pokud by byla jeho země napadena, a jako hrozbu označil člena NATO a sousední Polsko.
Chrenin neupřesnil, kdy a kde se nejnovější cvičení uskuteční. Dodal, že jejich cílem není provokovat „třetí země nebo kohokoli jiného“, ale že Bělorusko „udrží náš střelný prach suchý“.
