Americké basketbalistce hrozí deset let ruského vězení. Nechá ji Kreml jít?

Věhlasná hráčka čelí obvinění z drogového deliktu. Grinerová se u soudu přiznala k držení necelého gramu konopného oleje, úmyslné porušení zákona ale odmítá. Na vládu ve Washingtonu mezitím sílí tlak, aby vyjednala její propuštění.

Zatím naposledy se Američanka objevila u soudu v Chimki na předměstí Moskvy tento týden v pátek. Podle agentury AP obhajoba mimo jiné přinesla argument, podle kterého doktoři ve Spojených státech předepsali Grinerové lékařskou marihuanu. A to kvůli jejím „chronickým bolestem“. Soudní proces by měl pokračovat 26. července.

Kam ostře sledovaná kauza míří? A jak zapadá do napětí mezi Moskvou a Washingtonem kvůli ruské invazi na Ukrajinu?

Carle, kdo je Brittney Grinerová? A jak se dostala do ruské vazby?

Brittney Grinerová je jednou z nejlepších basketbalistek, jaké kdy tenhle sport měl. Je to opravdu mimořádná hráčka, měří přes dva metry, nemá problém smečovat, opakovaně se dostává do All Star teamu, tedy do výběru nejlepších hráček americké profesionální ligy WNBA. Zároveň vybojovala dvě zlaté medaile z olympijských her. Zkrátka naprostá superhvězda v ženském basketbalu.

No a v únoru ji zadrželi na moskevském letišti Šeremetěvo, když jí v zavazadle našli náplně do vaporizéru, tedy elektronické cigarety, obsahující konopný nebo hašišový olej. O zatčení se ale několik týdnů vůbec nemluvilo. Její rodina a přátelé totiž doufali, že když se věc nebude příliš politizovat a udrží se v tajnosti, tak se ji podaří nějak vyřešit a ona se dostane na svobodu.

To se ale nestalo a na začátku března se informace o zadržení dostala na veřejnost. Grinerová teď čelí vážné hrozbě až desetiletého vězení za pašování narkotik.

Legislativa v Rusku, co se týče užívání, distribuce a převážení látek, jako je konopí, je poměrně přísná – neproběhlo tu žádné takové rozvolnění jako v řadě západních zemí. Takže i když se tu bavíme o nějakých dvou náplních s konopným obsahem, kouká z toho potenciálně velmi tvrdý trest.

Než se dostaneme k souvislostem celého případu, vysvětleme ještě jednu souvislost – zmiňoval jsi, že Brittney Grinerová patří k prominentním hráčkám americké ženské basketbalové ligy WNBA. Proč se ale rozhodla hrát v Rusku? Je to mezi americkými basketbalisty a basketbalistkami běžná věc?

Do určité míry to odráží nerovnost v platech, jaká ve Spojených státech panuje v profesionálním basketbalu mezi muži a ženami. Hráči NBA si ve svých týmech každoročně vydělávají miliony dolarů. Ale v ženské soutěži WNBA je to daleko méně. Třeba právě Brittney Grinerová, tedy jedna z největších hvězd celé ligy, si za rok přijde na necelých 300 tisíc dolarů.

A to je jeden z důvodů, proč některé hráčky působí v Evropě nebo jinde v cizině v době, když v Americe zrovna neprobíhá sezóna – zkrátka si chtějí vydělat. Je jasné, že vrcholová kariéra každé profesionální hráčky trvá jen určitý počet let, během nichž je možné se zabezpečit.

Rusko v tomto ohledu tradičně bylo v posledních patnácti, dvaceti letech velmi lukrativní destinace. Za mnoha tamními kluby stojí movití lidé, kteří dokáží nabídnout velmi zajímavé platy – v případě hvězdy to může být až milion dolarů. Navíc dostanou třeba i byt, vlastního řidiče a podobně. Takže opravdu, Rusko je přitažlivým místem pro hráčky WNBA, které si chtějí vydělat mimo sezónu.

Zpět k zadržení Brittney Grinerové. Zdá se totiž, že postupem času se z kauzy stal politicky velmi exponovaný případ. Ale bylo to tak už na začátku? Vytipovaly si ruské bezpečnostní složky Grinerovou jako cíl, nebo šlo o běžné zadržení související s narkotiky, jehož se pak Kreml rozhodl obratně využít?

Těžko říci. Americká vláda o Grinerové mluví jako o neprávem zadržované osobě. Což v zásadě znamená, že její osvobození teď mají na americké straně na starosti lidé, kteří se běžně věnují jednání o propuštění rukojmích.

K tomu samotnému zadržení došlo zhruba týden před ruskou invazí na Ukrajinu. Ale jak víme, americká vláda varovala už několik týdnů, ne-li měsíců dopředu, že se na ten vpád Rusko chystá. A k zatčení Brittney Grinerové došlo právě v tomto mezičase.

Proto se jen velmi těžko odhaduje, jestli za tím byl nějaký záměr použít ji jako de facto politickou zástavu, nebo jestli to byla jen náhoda. I to se stává. A pak je možné tu příležitost vhodně využít. Mohlo se stát, že náhodně narazili na ty dvě náplně do vaporizéru, a tak jim spadla do klína možnost rozehrát hru o propuštění Rusů, kteří se momentálně nacházejí v americkém vězení.

Nemůžeme s jistotou tvrdit, že ruské úřady specificky šly po Brittney Grinerové. Jisté je ale to, že situace, ve které se ocitla, byla mimořádně nešťastná – právě vzhledem k tomu, že Rusko zrovna spouštělo invazi na Ukrajinu.

Teď je tedy celá věc u soudu, proces odstartoval na začátku července. Brittney Grinerová se při jednom ze stání přiznala, zároveň ale uvedla, že neporušila zákon úmyslně. Jak důležitá skutečnost je právě to, že se přiznala k tomu, z čeho ji ruské úřady viní?

Ta důležitost do velké míry souvisí s tím, že to může otevřít cestu k případné výměně vězňů. Taková by totiž byla podmínka k tomu, aby nějaká taková výměna mohla proběhnout – stejně jako pro případné snížení trestu.

Je ale nutné dodat, že přinejmenším pro rodinu Brittney Grinerové a pro americkou vládu je cílem vyhnout se jakémukoli trestu odnětí svobody. Americká vláda tvrdí, že dělá, co je v jejích silách, aby dosáhla jejího propuštění na svobodu. Ale samozřejmě nechce potvrdit, že o nějaké případné výměně jedná, aby se nevystavovala riziku vydírání.

Ovšem přiznání Grinerové je významným krokem, který může otevřít cestu k něčemu dalšímu. Jestli to opravdu v něco vyústí, uvidíme v následujících týdnech či měsících.

Proces se odehrává u soudu na moskevském předměstí Chimki nedaleko letiště Šeremetěvo, kde ji policie zadržela. Je cokoli známo o tom, v jakých podmínkách ruské úřady Grinerovou drží?

Víme jen to, co nám umožnila vidět ruská státní média. A podle nich to jediné, na co si Brittney Grinerové stěžovala, byla velikost lůžka, které má ve vazbě k dispozici, protože ruská zařízení obvykle nejsou vybavena postelemi pro lidi jejího vzrůstu.

Celkově to vybavení v ruských vazbách není nic moc, ale pořád to není jako typické ruské vězení. Zároveň víme, že v dopise, který adresovala prezidentu Joeu Bidenovi, Grinerová napsala, že se děsí toho, že tam zůstane navždy. Ale pokud jde o specifické podmínky její vazby, tak žádné bližší podrobnosti mi známy nejsou.

Vzhledem k tomu, jak je celý případ citlivý, se toho moc nedá říct ani o strategiích jedné či druhé strany. Pojďme ale zkusit popsat taktiku, ke které se za takových okolností uchyluje americká vláda. Jaké strategie přicházejí ke slovu ve chvíli, kdy – jak jsi zmiňoval – se z perspektivy amerických úřadů dá k celé věci přistupovat v podstatě téměř jako k únosu?

Ve chvíli, kdy americká strana o Grinerové mluví jako o neprávem zadržované, tak tím v podstatě získává status rukojmí a jejím případem se zabývají úředníci a další lidé, kteří mívají na starosti právě vyjednávání o osudu rukojmích. Zástupci americké administrativy rodinu Brittney Grinerové ujistili, že pracují na jejím propuštění a že je to pro vládu prezidenta Bidena priorita. A určitě se tu mimo záři reflektorů vedou rozhovory mezi ruskou a americkou stranou.

Nedávný příklad takové praxe jsme mohli pozorovat v dubnu, kdy se dostal na svobodu bývalý příslušník americké námořní pěchoty Trevor Reed. Rusko ho vyměnilo za pro Moskvu velmi cenného muže, který se nacházel ve vězení ve Spojených státech – za pilota Konstantina Jarošenka, odsouzeného za obchod s drogami.

Tato výměna vězňů tehdy překvapila nejen mě, ale i mnohé další, kteří dění v Rusku sledují. Myslím si, že to zřejmě vlilo určitou dávku naděje do žil členů rodiny Brittney Grinerové, jejích přátel, fanoušků a všech těch lidí v Americe, kteří mohou doufat, že se další podobná výměna může připravovat.

Takže i když je pravda, že vzhledem k úrovni současných americko-ruských vztahů celá věc pro Grinerovou nemohla přijít v horší čas, tak na druhou stranu – i za těchto podmínek bylo možné provést výměnu Trevora Reeda za Konstantina Jarošenka. Ve Spojených státech je určitá naděje, že něco podobného se může podařit i tentokrát.

Výměna vězňů, o které mluvíš, se odehrála na jaře. Je jasné, proč Brittney Grinerová nebyla její součástí? Vysvětlila americká vláda, jestli zvažovala, že by ji do výměny zahrnula?

Ne, žádného takového vysvětlení jsem si nevšiml. Už jsem zmínil, že americká vláda směrem k veřejnosti příliš neodkrývá své karty. Ale nabízí se tu myšlenka určité reciprocity – tedy že v případě výměny by obě strany požadovaly vězně, kteří pro ně mají srovnatelný význam. Ale je obtížné posuzovat, kdo má a kdo nemá pro vás takovou hodnotu.

Každopádně je jasné, že případ Brittney Grinerové nemá precedent. A bude zajímavé sledovat, co se bude Rusko od Spojených států snažit získat.

Už je to skoro pětadvacet let, co se zabývám Ruskem. A dosud nikdy v podobné záležitosti nefigurovala taková celebrita. Její jméno sice není tak známé jako třeba Michael Jordan nebo LeBron James, ve svém sportu je ale obrovským fenoménem, například dvakrát vyhrála olympiádu.

A dokážeme si udělat představu o tom, jak k věci přistupuje Moskva – třeba z ruských médií, která trousí různé náznaky? Dá se na základě toho odhadnout, jakou cenu by si Kreml za propuštění Grinerové mohl potenciálně říct?

Ruská státní média už přetřásala variantu, podle níž Moskva žádá propuštění Viktora Buta, známého obchodníka se zbraněmi, který byl zadržen v roce 2008 v Thajsku a poté vydán do Spojených států. Odsoudili ho pak v roce 2011. Mimochodem, byl také předobrazem postavy, kterou v roce 2005 ztvárnil Nicolas Cage ve filmu Obchodník se smrtí.

Rusko se dlouhodobě snaží dosáhnout propuštění Viktora Buta. Spekulace ruských státních médií tedy naznačují, že by Rusové mohli za Brittney Grinerovou žádat právě jeho.

Samozřejmě je tu ale nepoměr, který se týká rozsahu trestné činnosti, z níž byli oba dva obviněni. V Butově případě to bylo rozsáhlé pašování zbraní a vlastně přilévání oleje do ohně strašlivých a velmi krvavých válek. Patří sem také dohoda o dodávání zbraní povstalcům v Kolumbii, které mohly sloužit k zabíjení amerických občanů. A na druhé straně pak stojí náplně do vaporizéru s hašišovým olejem…

Ale vzhledem k tomu, že Rusko nedávno dosáhlo propuštění Konstantina Jarošenka, tak je velmi realistické předpokládat, že se snaží o to samé ohledně Viktora Buta. Uvidíme, jestli Spojené státy přistoupí na výměnu za Brittney Grinerovou, nebo jestli budou v rámci dohody žádat propuštění i někoho dalšího – třeba amerického občana Paula Whelana, který je už několik let v ruském vězení.

Rusko je teď zjevně ve výhodnější vyjednávací pozici. Americká vláda je pod čím dál silnějším tlakem veřejnosti, rodiny Brittney Grinerové i jejích spoluhráček. Jak se s tím vším vyrovnává prezident Joe Biden a jeho administrativa? Má Washington nějaký manévrovací prostor ve chvíli, kdy s Moskvou prakticky neudržuje žádné vztahy kvůli válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině?

Řekl bych, že ten veřejný tlak ve Spojených státech citelně narůstá. Je to vidět i na posledních prohlášeních Bílého domu, např. že prezident Biden mluvil s manželkou Brittney Grinerové. Zaznívají také prohlášení ze strany takových celebrit, jako je LeBron James, nebo od prominentních amerických zákonodárců, kteří volají po jejím propuštění.

Vypadá to, že rodina Grinerové, její blízcí a její podporovatelé usoudili, že v tuto chvíli nemají co ztratit, když budou otevřeně tlačit na Bidenovu administrativu. A ta se skutečně ocitá pod tlakem, aby uzavřela s Ruskem nějakou dohodu.

Zmínili jsme například Viktora Buta. Kolik Američanů ale ví, co je ten člověk zač? Většině z nich by pravděpodobně bylo úplně jedno, pokud by byl poslán zpět do Ruska. Zatímco dostat Brittney Grinerovou z ruského vězení domů by nepochybně bylo považováno za vítězství pro Bidenovu administrativu. Je celkem zjevné, že narůstá tlak na to, aby ji americká vláda dostala domů.

Někteří analytici ale varují, že to může být riskantní strategie, která může nebezpečně navýšit to, o co se hraje a o co si Moskva může říct. Jaká je v tuto chvíle naděje, že se Brittney Grinerová do USA vrátí jako svobodná osoba?

Rozhodně si myslím, že je naděje na její osvobození. Před pár lety tu byl alespoň částečně srovnatelný případ mladé v Americe narozené Izraelky Naamy Issacharové, která byla zadržena během mezipřistání v Moskvě s devíti gramy marihuany.

Když Issacharová skončila ve vězení, izraelská vláda vyvinula značnou snahu, aby ji z něj dostala. Rusko se prý naopak snažilo tlačit na izraelskou vládu, aby na oplátku nevydávala ruského občana obviněného z hackerských útoků do Spojených států.

Nakonec byl tento Rus do Ameriky vydán a ke svým činům se přiznal. Přesto se Issacharová dostala na svobodu – poté, co Izrael souhlasil s převodem nábožensky významného místa v Jeruzalémě pod správu ruské pravoslavné církve, jí ruský prezident Vladimir Putin udělil milost.

Když si trochu zahraju na prognostika, řeknu, že mi další Putinův prezidentský pardon v tomto případě nepřijde moc pravděpodobný. Ale hlavně s ohledem na to, čeho jsme byli nedávno svědky při už zmiňované výměně Trevora Reeda za Konstantina Jarošenka, považuji za možné, že se Brittney Grinerová na svobodu dostane.

Příběh této Američanky ale rámuje ještě jiný rozměr – a tím je konflikt na Ukrajině, jeho mezinárodní důsledky a dramatický propad ve vztazích mezi Moskvou a Západem. Jaké to všechno může mít důsledky, ať už z hlediska vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem, nebo z pohledu protiruských sankcí a tak dále?

Velmi by mě překvapilo, kdyby výměnou za propuštění Brittney Grinerové došlo ke zrušení sankcí. Není to nemožné, ale z mého pohledu by to bylo extrémně překvapivé.

A jak celá kauza zapadá do kontextu rusko-ukrajinské války a zmrazení vztahů mezi západními zeměmi a Ruskem? Především nejde o ojedinělý případ, už tu takové byly.

Ale pro Brittney Grinerovou je to načasování skutečně extrémně nepříznivé, protože vzhledem k té špatné úrovni vzájemných vztahů bude podle mě cena, o kterou si Moskva za její svobodu řekne, mnohem větší. Očekával bych, že pokud k jejímu propuštění dojde, bude v tom figurovat spíše výměna vězňů než uvolnění některých opatření přijatých v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.