Hlavní obsah

Ruské velení nařizuje vojákům střílet kolegy-dezertéry, tvrdí Britové

Foto: Profimedia.cz

Ruský voják nasazený v Charkovské oblasti, 28. října.

Rusko u fronty podle informací britských zpravodajských služeb rozmístilo „nárazníkové“ nebo „blokační“ jednotky. Jejich úkolem je nutit ruské vojáky, aby dál bojovali.

Článek

Ruská armáda začala používat násilí proti vlastním vojákům, kteří se zdráhají bojovat. Britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hlášení o stavu ukrajinských bojů píše, že okupanti začali pravděpodobně rozmisťovat jednotky, jejichž úkolem je střílet ustupující vojáky.

Zpráva o těchto jednotkách píše jako „nárazníkových“ nebo „blokačních“, jejich úkolem je donutit vojáky k ofenzívě. „Ruští generálové nedávno pravděpodobně chtěli po velitelích, aby obrátili zbraně proti dezertérům,“ píše se v britském reportu.

Podle něj generálové svolili k zastřelení těch, kteří nesplnili rozkaz, i když dostali varování. Ruské velení má také po vojácích vyžadovat, aby setrvali na svých pozicích až do smrti.

„Taktika střílení dezertérů pravděpodobně potvrzuje nízkou kvalitu, nízkou morálku a nedisciplinovanost ruských sil,“ píše britské ministerstvo obrany.

Zpráva je jen dalším střípkem, který naznačuje, že chce Moskva zatočit s jakýmikoli domácími projevy nesouhlasu a nevole. Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv tento týden navrhl obnovení trestu smrti. Podle představ ruského exprezidenta by měl hrozit každému, kdo se dopustí sabotáže v době války.

Rusko po mobilizaci

„Když v únoru došlo k invazi, byl jsem proti. Neudělal jsem ale nic. Po 21. září a Putinově mobilizaci jsem dostal hrozný strach. Byl jsem jako ochromený, celý den jsem prospal. Byl jsem v šoku, tohle jsem vůbec nečekal,“ popisuje své pocity v rozhovoru pro Seznam Zprávy 33letý Moskvan Leonid.

„V rámci současné ústavy můžeme zrušit moratorium na trest smrti, pokud to bude nutné,“ napsal ve středu Medveděv na sociální síti Telegram. Jeho slova citoval server The Moscow Times. Politik to považuje za otázku ochrany zájmu lidí, státu i společnosti.

Rusko se od počátku invaze na Ukrajinu potýká se sérií podivných incidentů, při kterých jsou za nevyjasněných okolností poškozována vojenská zařízení. Ruská státní média pravidelně informují o dopadení různých sabotérů, kteří jsou podle nich napojení na Ukrajinu.

„Pokud jste zrádce, který se dopustil zločinu v době války, nemáte právo na ochranu života,“ varoval Medveděv. Pozoruhodné je i to, že psal o době války v situaci, kdy Moskva stále mluví o tom, že na Ukrajině vede speciální vojenskou operaci.

Ruské zákony sice znají trest smrti, ale vláda na něj v roce 1996 uvalila moratorium, aby se Rusko mohlo stát součástí Rady Evropy. Ta ovšem pozastavila ruské členství hned druhý den poté, co Rusko letos v únoru napadlo Ukrajinu. Moskva v září z organizace formálně vystoupila.

Kreml ve čtvrtek odmítl, že by uvažoval o obnově trestu smrti. Proti se už dřív vyslovili i někteří ruští politici, např. šéf senátního ústavně-právního výboru Andrej Klišas.

Doporučované