„Ruské uši“ načerno. V Bruselu chtějí demolici, Praha vyšetřuje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jeden má zhruba 56 metrů čtverečních a druhý 26. Dva bílé přístřešky s vlněnou červenou střechou a odvětráváním na střeše ruského velvyslanectví v Praze jsou téměř totožné s dalšími podobnými „budkami“, které vyrostly na ambasádách Ruska po Evropě, včetně například Varšavy či Madridu.

Podle mezinárodní investigace projektu Espiomats mohou objekty sloužit jako úkryty pro špionážní vybavení SIGINT, tedy zařízení „signálového zpravodajství“, které může Rusům umožňovat odposlechy telefonů.

To, že „ruské uši“ mohou být hrozbou, uvedla pro Seznam Zprávy i česká kontrarozvědka BIS (detailně zde).

Ve Stockholmu a Bruselu se teď na „ruské střešní domečky“ zaměřily tamní úřady. Ve švédské metropoli stavební úřad začal po publikaci investigace prověřovat, zda mají Rusové na dva objekty potřebná stavební povolení.

„Na základě fotografií v článku se naši úředníci snažili informace zpětně dohledat, ale nenašli pro přístřešky žádná stavební povolení. Proto se na tuto otázku budeme muset zaměřit,“ citoval švédský list Expressen Henrika Brånstada ze stockholmského úřadu stavebního plánování.

Dodal, že na původním stavebním povolení z roku 1968 se přístřešky nenacházejí.

Stavební povolení chybí i přístřeškům na ruském velvyslanectví v Bruselu, kde je jich hned několik. Tamní magistrát se teď obrátí na velvyslanectví s žádostí o odstranění staveb. „Nebo musí ambasáda požádat o jejich povolení a objasnit, k čemu přístřešky slouží,“ citoval belgický deník De Tijd Jonathana Biermanna z bruselské radnice.

Na přístavky na budově v Praze se teď po upozornění Seznam Zpráv chce zaměřit i úřad městské části Praha 6, pod kterou ruský areál v Bubenči spadá.

„Ze stavebního pohledu platí pro budovy velvyslanectví stejná pravidla jako pro jakékoli jiné stavby,“ napsal redakci mluvčí Prahy 6 Marek Zeman.

Tamní stavební odbor se ve věci obrátí na ruské velvyslanectví prostřednictvím diplomatického protokolu českého ministerstva zahraničí. Bude chtít znát umístění objektů a jejich účel.

„Ze strategických důvodů nechceme dávat ruské straně návod konstatováním, zda objekty odpovídají, či neodpovídají stavebnímu povolení, pouze na základě fotografií. Potřebujeme nejprve vědět, o jaké objekty se jedná a na které z budov se nacházejí. Dle toho budeme schopni dát relevantní stanovisko,“ doplnil ještě Zeman.

To, že je posouzení, zda „přístřešky“ odpovídají stavebnímu povolení, v kompetenci Prahy 6, potvrdilo i české ministerstvo zahraničí. „Stejně tak i otázka odstranění staveb,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí diplomacie Daniel Drake.

Podívejte se na střechu ruského velvyslanectví v Praze

Každá diplomatická mise se řídí Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z roku 1961. „V Úmluvě je uvedeno, že místnosti mise jsou nedotknutelné a orgány přijímajícího státu do nich nesmí vstoupit, leda se souhlasem šéfa mise, tudíž např. fyzická kontrola stavu budov a zařízení na místě je bez souhlasu šéfa mise nevykonatelná,“ připomíná Drake.

Znamená to, že pokud ruská ambasáda nebude s kontrolou úředníků Prahy 6 souhlasit, není možné ji provést. A v praxi vymahatelné zřejmě nebude ani hypotetické nařízení o odstranění stavby.

Že mají úřady svázané ruce, potvrzuje i belgický list De Tijd. „Pokud velvyslanectví stavby neodstraní nebo nepožádá o jejich povolení, sepíše se úřední protokol, který nakonec může skončit u státního zástupce, protože by šlo o trestný čin,“ uvedl Jonathan Biermann ze bruselského odboru městského plánování.

Belgické ministerstvo ovšem přiznalo, že ani v takovém případě by stíhání kvůli diplomatické ochraně ambasády k ničemu nevedlo a demolice „budek“ by byla nevymahatelná.

Zařízení, která ambasády používají, by měla podle vídeňské úmluvy o diplomatických stycích standardně sloužit jen pro komunikaci velvyslanectví s domovinou. Například ruské velvyslanectví má od Českého telekomunikačního úřadu v současnosti platné povolení pro provoz radiostanice.

Na střeše má ruské velvyslanectví i z těchto důvodů řadu různých typů antén. Kromě nich jde ovšem i o dva přístavky, jež podle analytiků představují značné bezpečnostní riziko. Mohou například umožnit Rusům provádět v Česku monitoring telekomunikačního provozu.

Jejich dosah je nejasný, ale při pravidelných školeních pro zákonodárce kontrarozvědka BIS před nasazením odposlouchávací techniky zejména v okolí areálu varuje. Redakci to minulý týden potvrdil předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček z ODS.

Podle Žáčka metodu signálového zpravodajství, tedy zmíněný SIGINT, využívaly dříve ruské zpravodajské služby u nás spíš jako doplňkovou činnost. To se ovšem změnilo před dvěma lety po odhalení, se kterým přišla česká kontrarozvědka společně s policií: Že za útoky ve Vrběticích stáli ruští agenti GRU.

V Praze je sídlo ruského velvyslanectví v sousedství parku Stromovka a vilové čtvrti s dalšími zastupitelskými úřady. Z tuzemských úřadů je ambasádě nejblíže budova Ministerstva vnitra na Letné; ta je od ruského areálu v ulici Ukrajinských hrdinů vzdálená 600 metrů vzdušnou čarou.