Článek
Ruská generální prokuratura dnes oznámila, že označila Nadaci Andreje Sacharova za nežádoucí organizaci, jejíž působení v Rusku je zakázáno. Nadace, která bojuje za lidská práva a pojmenována je po „otci sovětské vodíkové bomby“, disidentovi Andreji Sacharovovi, je zaregistrována ve Spojených státech. Nadace označuje za svůj cíl zachovat etické a vědecké dědictví po akademikovi Sacharovovi.
„Na základě prostudování shromážděných materiálů generální prokuratura přijala rozhodnutí označit za nežádoucí na území Ruské federace činnost zahraniční nevládní organizace The Andrei Sakharov foundation z USA,“ uvedla prokuratura podle agentury TASS. Činnost organizace podle prokuratury „ohrožuje základy ústavního zřízení a bezpečnosti“ Ruska, dodala agentura Interfax.
Seznam nežádoucích organizací úřady vytvořily po ruské anexi Krymu v roce 2014 a vyhlášení protiruských sankcí. Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení. Kvůli působení v organizaci označené za extremistickou hrozí ještě delší pobyt za mřížemi.
Na seznam ruské ministerstvo spravedlnosti v listopadu 2019 zařadilo i českou humanitární organizaci Člověk v tísni. Ta si rozhodnutí vyložila jako vcelku očekávanou reakci úřadů na to, že organizace v Rusku podporovala občanskou společnost a lidi, kteří vystupují proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu a aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky ohledně ochrany a dodržování lidských práv.
Nadaci pojmenovanou po svém zesnulém muži založila Sacharovova manželka Jelena Bonnerová, která také již zemřela, v roce 2011 v americkém Bostonu. Sacharov zemřel ve věku 68 let v roce 1989.
Rusko snižuje diplomatické vztahy s Estonskem
Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy se touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země.
Někdejší disidentka byla tvrdou kritičkou komunistického režimu od konce 60. let, odmítla mimo jiné podpořit sovětskou invazi do Československa v roce 1968. O čtyři roky později po sedmiletém členství vystoupila z komunistické strany. Za akademika Sacharova se vdala v roce 1972, byl jejím druhým manželem.
Byt, který manželé obývali v Moskvě, se stal neoficiální baštou sovětského disidentského hnutí v 70. letech a znovu od druhé poloviny 80. let, když se vrátili z vyhnanství v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod). Tam byl poslán za kritiku sovětského vpádu do Afghánistánu v roce 1980 nejprve Sacharov, o čtyři roky později jej následovala Bonnerová, která byla shledána vinnou z urážek státu.
Trpěli neustálými perzekucemi, sovětské vedení pravidelně obviňovalo Bonnerovou, že je zahraniční agentka, která přinutila svého manžela, aby se obrátil proti vlastní zemi. Pronásledování ale spíše upevňovalo jejich odhodlání zasazovat se o větší osobní svobody občanů.
Kvůli špatnému zraku měla v roce 1975 možnost převzít Nobelovu cenu za mír pro svého manžela, kterému úřady nepovolily opustit Sovětský svaz. Právě v té době se totiž podrobila na Západě operaci očí.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Bonnerová stala členkou několika organizací na ochranu lidských práv. Pravidelně kritizovala někdejšího prezidenta Borise Jelcina, především kvůli válce v Čečensku, a také vládu Jelcinova nástupce Vladimira Putina.
