Článek
Prominentní prokremelský spisovatel a hlasitý podporovatel války Zachar Prilepin se stal v sobotu terčem atentátu, při němž utrpěl zranění nohou. Při explozi auta v Nižním Novgorodu přišel o život jeho spolupracovník.
Ruská prokuratura v pondělí obvinila z terorismu a neoprávněného nakládání s výbušninami muže podezřelého z atentátu Alexandra Permjakova.
Informovala o tom agentura Reuters. Soud poslal muže na dva měsíce do vazby.
Úřady už dříve podle deníku The Guardian uvedly, že se Permjakov k činu přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinských tajných služeb. Policie podezřelého zadržela krátce po incidentu, když opouštěl les, ve kterém k atentátu došlo.
„Permjakov nastražil výbušné zařízení, které odpálil na dálku. Poté z místa činu utekl,“ uvedli vyšetřovatelé. Permjakov podle ruských úřadů pochází z ukrajinského Doněcku, který v současnosti okupuje Rusko.
Moskva - bez jakýchkoli důkazů - hned po atentátu ukázala na Kyjev a západní země, zejména Spojené státy. „Odpovědnost za tento a další teroristické činy nesou nejen ukrajinské úřady, ale také jejich západní patroni, především USA,“ uvedlo podle TASS v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
Podrobnosti atentátu na Zachara Prilepina
Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin utrpěl zranění při výbuchu bomby v autě Audi Q7. K incidentu došlo v sobotu ve městě Nižnij Novgorod, uvádí ruská agentura TASS.
Ukrajinská SBU se k útoku nijak oficiálně nevyjádřila. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka za útokem nicméně stojí Rusko. Taktéž americké ministerstvo zahraničí incident neokomentovalo.
K útoku se ovšem na telegramu přihlásila partyzánská skupina Ateš, jež vznikla loni v září a v níž působí Ukrajinci, krymští Tataři i Rusové. Skupina k útoku pro stanici BBC poznamenala, že Prilepin je „jedním z hlavních ideologů ruského světa a nese bezprostřední vinu za válku“ na Ukrajině.
Veterán z Čečenska
Oceněný spisovatel a veterán krvavých válek, jež Rusko vedlo v Čečensku, je jedním z nejznámějších spisovatelů v zemi a před rokem 2014 platil za hlasitého kritika prezidenta Vladimira Putina, napsala stanice BBC.
V posledních letech se však Prilepin - dlouho známý svou angažovaností v ruské ultranacionalistické politice - s Putinem zdánlivě smířil a stal se rázným zastáncem invaze na Ukrajinu.
Sedmačtyřicetiletý Prilepin je taktéž spolupředsedou parlamentní strany Spravedlivé Rusko. V minulosti sloužil u polovojenských policejních jednotek OMON. Podporoval ruskou anexi Krymu v roce 2014 a na straně proruských separatistů se zapojil do konfliktu na východě Ukrajiny.
A #Russian court arrested Alexander Permyakov for two months, who is suspected of attempting to assassinate Zakhar #Prilepin. pic.twitter.com/SV4OVfKa9o
— NEXTA (@nexta_tv) May 8, 2023
Velké podpoře se těší nejen mezi špičkami ruské politiky, ale i u veřejnosti. Prilepinův kanál na Telegramu sleduje přes 300 tisíc lidí. Agentura Reuters připomněla, že v roce 2019 se chlubil „úspěchy“ na Ukrajině, když řekl, že jeho jednotka zabila mnoho lidí. „Žádný z polních velitelů neměl takové výsledky jako já,“ řekl v rozhovoru na YouTube.
Spisovatel v neděli popsal podrobnosti událostí z nemocnice .„Démonům vzkazuji: Nikoho neděsíte,“ napsal v příspěvku. Tvrdí, že pět minut před explozí vysadil z auta dceru. Navzdory předchozím zprávám uvedl, že řídil on sám.
Třetí atentát
V posledních měsících jde už o třetí takový incident týkající se výrazných osob ruské proválečné propagandy. Ve všech případech nicméně Moskva obviňuje Kyjev a západní země v čele se Spojenými státy.
Minulý měsíc přišel o život při atentátu v petrohradské kavárně proválečný bloger Vladlen Tatarskij. V souvislosti s incidentem byla zatčena šestadvacetiletá aktivistka Darja Trepová, kterou ruské úřady taktéž obvinily z terorismu.
Více o útocích na proválečné propagandisty
Loni v srpnu zemřela po explozi auta Darja Duginová, dcera nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Předpokládá se, že cílem tohoto útoku mohl být její otec, ruský ultranacionalistický filozof Alexandr Dugin, který je znám jako „Putinův mozek“.