Chceme dobýt jih Ukrajiny, oznámila ruská armáda

Kanada poskytla ukrajinským bezpečnostním silám těžká děla. Splnila tak slib premiéra Justina Trudeaua z počátku tohoto týdne, že pošle Ukrajině další dělostřeleckou výzbroj kvůli ruskému útoku na východě země. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na oznámení kanadského ministerstva obrany.

Kanada dodala ukrajinským silám několik houfnic M777 a potřebnou munici. Dokončuje také smlouvy o obrněných vozidlech komerčního typu, které pošle na Ukrajinu co nejdříve, dodalo ministerstvo.

Minulý týden ukrajinský premiér Denys Šmyhal oznámil, že Ukrajina podepsala s Kanadou dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devíti miliard Kč). Peníze jsou určené na financování primárních potřeb země.

Během pátečního odpoledne se začaly na sociálních sítích množit záběry černého dýmu stoupajícího z města Koroljov, které leží nedaleko Moskvy a platí za hlavní město ruského kosmického průmyslu.

Při potopení ruského křižníku Moskva zemřel minulý týden jeden námořník a dalších 27 se jich pohřešuje, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Dalších 396 členů posádky se podle něj z plavidla podařilo evakuovat. Je to poprvé od tohoto incidentu, co Rusko přiznalo ztráty.

Moskva tvrdí, že křižník, vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, před zkázou vážně poškodil požár a výbuch munice. Ukrajinské úřady tvrdí, že křižník Moskva zasáhly ukrajinské síly protilodními střelami. Tvrzení ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.

Spojené státy očekávají, že se obranných rozhovorů o Ukrajině, které se budou příští týden konat v Německu, zúčastní zástupci více než 20 zemí. Jednání se mimo jiné zaměří na obranné potřeby Ukrajiny do budoucna. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obrany.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se příští úterý sejde s některými svými protějšky na americké letecké základně Ramstein v Německu a bude s nimi diskutovat mimo jiné o dalších dodávkách zbraní Ukrajině, uvedl ve čtvrtek Pentagon. Které země se schůzky zúčastní, však tehdy neupřesnil.

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes podle agentury Reuters nepotvrdil spekulace, že po jednáních bude oznámena dlouhodobá pomoc pro Ukrajinu. „Nejdeme do toho s předem připravenými závěry,“ uvedl.

Na setkání bylo podle Kirbyho přizváno zhruba 40 zemí, včetně států, které nejsou členy NATO.

Česko chce nahradit vyloučené Rusko v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Ministerstvo zahraničí dnes oznámilo na twitteru, že už byla podána kandidatura. UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě a zabývá se případy porušování těchto práv. Valné shromáždění OSN schválilo 7. dubna přerušení ruského členství v UNHRC ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ruskými vojáky.

Ruské členství v radě bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Vyloučení Ruska podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo. Nesouhlas s tímto krokem vyjádřily třeba Čína a Írán. Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou i Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny a genocidu.

Smíšené ohlasy v médích a na sociálních sítích vyvolal projev matky ruského výsadkáře, zabitého v bojích na Ukrajině, která za svého mrtvého syna přebírala jedno z nejvyšších ruských vyznamenání. Například běloruský opoziční web Naša Niva v té souvislosti psal o „konečném stadiu odlidštění režimu“ ruského prezidenta Vladimira Putina. V oficiálních ruských médiích je výsadkář popisován jako hrdina.

Rusko napadlo sousední Ukrajinu na konci února, stále pokračující agrese si zatím vyžádala desetitisíce mrtvých. Řada měst na východě Ukrajiny dál čelí intenzivnímu ostřelování, ruská armáda zřejmě začíná nový rozsáhlý útok v Donbase na východě země. Po vytlačení ruských vojsk z oblasti na sever od Kyjeva začala najevo vycházet zvěrstva, kterých se v obsazených vesnicích a městech ruští vojáci dopouštěli.

„Jsme hrdí. A vždy budeme hrdí. I na naše Rusko, i na našeho prezidenta. Vladimira Vladimiroviče Putina si velice vážíme. A jsme na něj také hrdí. I na náš lid jsme hrdí. I na naše vojáky, na naši ruskou armádu. Ať se Západ na nás nehrne, my se nezlomíme, nezalekneme se. Jen budeme ještě odvážnější,“ prohlásila matka výsadkáře Vladimira Zozulina, když za svého syna přebírala Zlatou hvězdu hrdiny Ruské federace. Její syn přišel na Ukrajině o život už 12. března.

Na sociálních sítích ale řadu lidí zarazily „propagandistické fráze“ z úst ženy, která právě přišla o své dítě, všiml si běloruský opoziční web Naša Niva. „Co by měla cítit matka, které zabili syna? Normální, prostě jakákoliv matka bude cítit zničující hoře. Tato žena cítí hrdost. Na Rusko a na Putina,“ napsal list. „Co ji jako první napadne na pohřbu vlastního dítěte? Správně: Ať se Západ na nás nehrne… Na tomto příkladu můžeme vidět konečné stadium odlidštění putinovského režimu: mrtvý mateřský cit,“ dodal web.

Za pět milionů ukrajinských hřiven (3,8 milionu korun) se v aukci prodala speciální známka ukrajinské pošty na počest obránců Hadího ostrova. Ti na začátku nynější ruské invaze odkázali posádku válečné lodi, která požadovala jejich kapitulaci, do patřičných míst. Výtěžek z prodeje exempláře s podpisem autora dnes už legendárního výroku poputuje ukrajinské armádě, napsala agentura Unian.

„Na charitativní aukci se známka s lodí prodala za pět milionů hřiven! To znamená, že naše armáda na pomoc obdržela značnou sumu,“ napsala ukrajinská pošta, podle které známka získala velikou popularitu právě kvůli práci ukrajinských ozbrojených sil.

Generální tajemník OSN se v úterý v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl Kreml.

António Guterres bude mít rovněž pracovní schůzku a oběd s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Ukrajinští vojáci se v Británii cvičí v zacházení s moderními obrněnými vozidly, která Londýn slíbil dodat na Ukrajinu. Při návštěvě Indie to řekl premiér Boris Johnson. Podle něj jsou to desítky příslušníků ukrajinské armády, do vlasti by se měli vrátit společně se zásilkou celkem 120 obrněných vozů Wolfhound a Mastiff. Další Ukrajince učí Britové v Polsku používat jimi dodané protiletecké střely, napsal list The Guardian.

Mluvčí britského premiéra odmítl, že by výcvik ukrajinských vojáků mohl vyostřit konflikt s Ruskem. „Pokud tady někdo vyhrocuje situaci, pak je to (ruský prezident Vladimir) Putin, jeho režim a jeho kroky na Ukrajině. My jednoduše spolupracujeme se spojenci, abychom Ukrajincům dodali co nejlepší prostředky pro to, aby se mohli bránit,“ řekl.

Podle deníku The Times je v Británii více než 20 ukrajinských vojáků, před dvěma týdny se mimo jiné zúčastnili ukázky zbraní 3. divize britské armády poblíž Salisbury.

Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Davyd Arachamija, který je současně vedoucím ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem, obvinil gruzínskou vládu, že pomáhá Rusku obcházet mezinárodní sankce. Ty na Rusko uvalil Západ v snaze zastavit ruskou invazi na Ukrajinu. Arachamija také Tbilisi vyčetl, že „s ohledem na Kreml“ vězní bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, který s Ruskem v srpnu 2008 svedl krátkou a pro Gruzii neúspěšnou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie. Saakašvili byl kvůli tomu dlouho pokládán za úhlavního nepřítele ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Celá Evropa prohlašuje, že nebude ruským občanům otvírat účty v bankách, ale gruzínské banky to dělají s velikou radostí. Ruští podnikatelé obcházejí sankce za pomoci gruzínských společností. To vše se děje s vědomím gruzínské vlády,“ řekl Arachamija podle agentury Interfax-Ukrajina v gruzínské opoziční televizi.

Ministr zahraničí Tchaj-wanu Joseph Wu řekl kyjevskému starostovi Vitaliji Kličkovi, že jeho země vnímá situaci, které Ukrajina čelí, „jako by se to dělo jim samotným“. Informovala o tom agentura Reuters.

V projevu prostřednictvím videokonference Wu Kličkovi řekl, že Tchaj-wan i Ukrajina jsou demokracie, které stojí „v první linii odporu proti expanzi autoritářství“. Citovalo jej tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Válka na Ukrajině si na Tchaj-wanu získala široké sympatie, přičemž mnozí vidí paralely mezi ruskou invazí a vojenským tlakem Číny.

Wu slíbil, že Tchaj-wan městu Kyjev věnuje 3 miliony dolarů a dalších 5 milionů dolarů šesti ukrajinským zdravotnickým zařízením.

Po rozhovoru zveřejnil na Twitteru fotografii, na které hovoří s Kličkem, bývalým boxerským šampionem, a napsal: „Šampione, i nadále budeme stát při tobě a tvém lidu. Svoboda zvítězí!“

Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta – německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.

„Bundeswehr je v situaci, kdy bohužel nemůže dávat (Ukrajině další) zbraně, pokud chci i nadále garantovat národní a alianční obranu, a to chci a to také budu,“ nechala se ve čtvrtek slyšet německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD). Velmi podobně se v rozhovoru pro magazín Spiegel aktuálně vyjádřil i její stranický šéf a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož německá armáda z velké části vyčerpala své možnosti dodávat Ukrajině další zbraně.

Slova spolkových politiků přicházejí navzdory tomu, že Německo zatím Ukrajině poskytlo ve vztahu ke svému hrubému domácímu produktu výrazně nižší pomoc než země jako Estonsko, Polsko, Litva, ale třeba také Spojené státy, Česko či Slovensko. Před Německem jsou v tomto srovnání i Británie, Francie nebo Itálie.

Na jeden z hlavních důvodů – pokud se pomine možná politická neochota Berlína, kterou ale němečtí politici popírají – upozorňuje v tomto týdnu zveřejněná studie ekonomického institutu Ifo. Podle ní je po letech míru na evropském kontinentu a dlouhodobém šetření v resortu obrany bundeswehr v mnoha ohledech výrazně slabší než před 30 lety.

Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil dnes v Ženevě úřad komisařky Michelle Bacheletové.

Kromě bezhlavých útoků a upírání lékařské pomoci přišly stovky zpráv o svévolném zabíjení a také o sexuálním násilí. Takové skutky lze podle OHCHR označit za válečné zločiny. „Krveprolití se už odehrává,“ upozornila mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová. „S obavami vyhlížíme to, co přijde příště. I války mají pravidla a ta musí být respektována,“ řekla.

Útok na nádraží v Kramatorsku v Doněcké oblasti, kde bylo 8. dubna zabito téměř 60 civilistů, podle Bacheletové ukazuje, že zásady humanitárního mezinárodního práva jsou ignorovány. Existuje také stále více indicií o svévolném zabíjení, mimo jiné na kyjevském předměstí Buča.

Civilisté jsou zadržováni proti své vůli a jsou zprávy o mučení, špatném zacházení a odvlékání lidí. Pět odvlečených už údajně bylo nalezeno mrtvých.

Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským.

„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu. Podle Moskvy možnost schůzky prezidentů obou zemí závisí na konkrétních výsledcích probíhajících rozhovorů ruských a ukrajinských představitelů. Kreml dnes opět obvinil ukrajinskou stranu z nedůslednosti a neochoty „hledat vzájemně přijatelné řešení.“

Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.

Ukrajina oficiálně zaregistrovala ruskou válečnou loď Moskva ležící na dně Černého moře jako součást „národního podmořského kulturního dědictví“.

V příspěvku na své oficiální stránce na Facebooku ukrajinské ministerstvo obrany napsalo: „80 mil od Oděsy lze slavný křižník a největší potopený objekt v Černém moři obdivovat bez velkého potápění!“.

Podle ukrajinské vojenské televize se vrak nachází v hloubce asi 45–50 metrů, přičemž jeho poslední známou polohu odhalili Britové.

Předseda Evropské rady Charles Michel se telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyzval ho, aby Ukrajincům okamžitě umožnil bezpečný odchod z Mariupolu a dalších obléhaných měst.

Zdůraznil, že tento krok by byl o to vhodnější s ohledem na pravoslavné Velikonoce.

Podle zdroje stanice BBC Michel Putinovi „přímočaře“ představil postoje Evropské unie, snažil se přitom „proniknout informační vakuum“, které kolem ruského prezidenta existuje.

Michel se tento víkend připojil na seznam dalších evropských představitelů, kteří navštívili Kyjev, aby jednali s prezidentem Zelenským.

Pro stupňování sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině se vyslovil slovenský premiér Eduard Heger, stejný názor má podle něj také Polsko. Heger to řekl novinářům po dnešním jednání členů slovenské a polské vlády. Vyjádřil také zklamání nad přístupem Maďarska ve vztahu k Ukrajině. Také polský premiér Mateusz Morawiecki obecně kritizoval přístup některých zemí k situaci ve válkou zasažené Ukrajině.

„Tlak ruské strany neutichá. Je důležité, abychom stupňovali sankce vůči Rusku. V tomto jsme s Polskem jednotní,“ uvedl Heger. Dodal, že je důležité, aby Ukrajina zůstala svobodnou a demokratickou zemí a aby byla respektována její územní celistvost.

Ruská armáda oznámila, že má za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou.

„Už to nezakrývají. Velení ruských lupičů, násilníků a vrahů dnes přiznalo, že cílem druhé fáze války není vítězství nad mytickými nacisty, ale prostě jen okupace východní a jižní Ukrajiny. Jednoduše imperialismus,“ okomentovalo ohlášené plány ukrajinské ministerstvo obrany.

„Chtěl bych připomenout, že naše armáda a náš lid již zabránily vyplnění mnohých dřívějších plánů Kremlu,“ reagoval na ruské sdělení šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti Telegram.

Britské velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě Kyjevě bude znovu otevřeno příští měsíc, uvedl premiér Boris Johnson na tiskové konferenci v Novém Dillí. Informoval o tom web BBC.

Johnson dodal, že Spojené království je schopno tento krok učinit díky „mimořádné statečnosti a úspěchu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Spojené království a naši spojenci nebudou pasivně přihlížet tomu, jak Vladimir Putin pokračuje v tomto útoku,“ říká.

Spojené státy vítají oznámení české ministryně obrany Jany Černochové o zahájení jednání o dohodě týkající se obranné spolupráce. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zájem uzavřít takovou dohodu potvrdili při svém čtvrtečním jednání ve Washingtonu Černochová a její americký protějšek Lloyd Austin.

„Po uzavření tato dohoda prohloubí naše těsné bezpečnostní partnerství, posílí spolupráci během operací NATO a současně přispěje k dalšímu posílení transatlantické bezpečnosti,“ vyjádřila dnes své přesvědčení americká diplomacie, podle níž bude dohoda podobná dalším podobným smlouvám mezi Washingtonem a jeho spojenci.

Lišit se podle Černochové bude v tom, že má být o něco obecnější a nebude například obsahovat zmínku o přesných počtech vojáků. Zmíněno v ní nebude ani zřízení americké základny v Česku, které Černochová podporuje.