Ruské rakety ukázaly, že se Moskvě nedá věřit. Lavrov zatím konejší Afriku

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zahájil svou africkou tour v neděli v Egyptě, kde mimo jiné nejvyšší představitele uklidňoval, že dodávky ruského obilí dorazí, a přesvědčoval je, že Moskva rozhodně není zodpovědná za potravinovou krizi.

Krize podle Lavrova začala kvůli zadržování dodávek potravin západními zeměmi během pandemie a prohloubila se uvalením sankcí na Rusko. Lavrov také ujistil Egypt, který loni asi 80 % dovezené pšenice koupil z Ruska nebo Ukrajiny, že ruští vývozci jsou odhodlaní plnit své závazky.

Kromě toho ministr v Káhiře také prohlásil, že Rusko pomůže Ukrajincům zbavit se „protilidového a protihistorického“ režimu.

Něco podobného si zřejmě od Lavrova vyslechne vícero afrických lídrů. Ještě v neděli se Lavrov přesunul do Konga a v dalších dnech se vydá ještě do Etiopie a Ugandy.

O podobném programu a cíli cest v dalších zemích svědčí i Lavrovův dopis otištěný v tamních médiích. „Spekulace západní a ukrajinské propagandy, že Rusko prý ‚exportuje hlad‘, jsou naprosto nepodložené,“ napsal ruský ministr zahraničí v dopise, ze kterého citovaly Financial Times.

To všechno se děje krátce poté, co Rusko a Ukrajina po dlouhém vyjednávání v pátek podepsaly v Turecku dohodu, která by měla export z Ukrajiny odblokovat výměnou za usnadnění ruského exportu potravin a hnojiv na mezinárodním trhu.

Tento „maják naděje“, jak dohodu nazval generální tajemník OSN António Guterres, se ale otřásl v základech ještě než se stihl pořádně rozsvítit. A může za to právě Rusko, které se prostřednictvím výroků ministra Lavrova nyní v Africe dušuje, že k nedostatku potravin na světovém trhu nijak nepřispívá.

Ani ne 24 hodin po podepsání dohody totiž do přístavu v Oděse, který je v dokumentu přímo zmiňován, dopadly ruské rakety Kalibr.

Rusko útokem na klíčové místo pro export ukrajinských potravin nepochybně porušilo závazek, že nebude Kyjevu ve vývozu klást žádné překážky. Podle Guterresovy kanceláře v dohodě přímo stojí formulace, že „Ruská federace se zavazuje zajistit nerušený export potravin, slunečnicového oleje a hnojiv“, napsala americká CNN.

Podle ukrajinských úřadů mířily na obchodní přístav v Oděse čtyři rakety, z nichž dvě sestřelila protivzdušná obrana a dvě zasáhly čerpací stanici. O zásahu infrastruktury v přístavu svědčí i videa z místa.

„Útok vytváří vážné pochyby o kredibilitě ruského závazku,“ okomentoval sobotní zásah Oděsy americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Rusko tím podle něj „podkopává úsilí OSN, Turecka a Ukrajiny dostat kritické potraviny na světové trhy“.

Podle britské ministryně zahraničí a možná i příští premiérky Liz Trussové útok ukázal, že „ani jedinému slovu “ ruského prezidenta Vladimíra Putina se nedá věřit.

Turecko zůstalo u smířlivějšího vyjádření. Ministr obrany Hulusi Akar prohlásil, že Ankaru „skutečnost, že k takovému incidentu došlo poté, co se o den dříve podepsala dohoda, opravdu znepokojila“.

Právě Ankaře měl přitom nejprve Kreml bezprostředně po útoku sdělit, že Moskva za raketovou baráží nestojí. „Řekli nám, že s tímto útokem nemají absolutně nic společného a že incident pečlivě prošetřují,“ řekl Akar podle agentury Reuters.

O půl dne později ale Rusko bez okolků přiznalo, že Turecku lhalo, když přišlo s novou verzí.

„Asi po dvanácti hodinách mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová otočila původní lež. Řekla, že to nakonec byly ruské rakety, ale že zasáhly ‚vojenskou infrastrukturu‘ v přístavu,“ napsala CNN. Později to ještě rozvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého rakety zničily ukrajinské vojenské plavidlo a sklad s protilodními střelami Harpoon.

Ukrajinská armádní mluvčí Natalija Humenjuková krátce po útoku prohlásila, že ruské rakety nezasáhly přímo skladiště obilí v přístavu a nevyžádaly si žádné oběti na životech. Je podle ní nicméně zřejmé, že cílem byl přímo obchodní přístav a jeho infrastruktura, nikoliv vojenské cíle.

Kyjev i přes nedávné události dál pokračuje v přípravách na vývoz obilí z černomořských přístavů, což ještě v sobotu a pak znovu v pondělí potvrdil tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Momentálně může podle něj Ukrajina vyvézt asi 20 milionů tun obilí a po letošní sklizni očekává, že bude moct nabídnout dalších 40 milionů. První zásilku očekává tento týden.

Jestli se to ale podaří, je nyní po krátkém okénku naděje na bezproblémový průběh znovu nejisté. Rusko sobotním útokem poslalo jasný signál, že s porušením dohody nemá problém.