Ruské jachty se pod tlakem sankcí vracejí domů, nemají ale kde parkovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko je země jachtařů a neplatí to jen o těch nejbohatších. Kromě oligarchů se na obytných lodích plaví i mnoho dalších lidí, jejichž majetek se nepočítá v miliardách. Podle statistiky z roku 2021 se Rusové v nákupech jachet řadili na druhé místo za občany Spojených států.

Rádi přitom brázdí cizí vody, před válkou na Ukrajině se do zahraničí každoročně vydávalo kolem 200 tisíc ruských jachtařů. Tradičně oblíbené byly hlavně evropské destinace s hustou sítí kotvišť a servisních míst. I proto ruské jachty v zahraničí často zůstávaly i mimo hlavní sezonu.

Po invazi na Ukrajinu ale život ruských jachtařů v Evropě zkomplikovaly sankce. Mezi majetky, které začaly úřady států Evropské unie zabavovat, byly luxusní lodě ruských oligarchů. Například ve Finsku bylo jenom během loňského března zajištěno 21 jachet ruských podnikatelů.

Pomyslná klec spadla v dubnu 2022, kdy EU v rámci pátého sankčního balíčku zavřela přístavy pro všechny plavidla pod ruskou vlajkou. Nepomůže ani přeregistrování lodi na jiný stát. Určující je příslušnost k 24. únoru 2022, na následné změny se nebere ohled.

Majitelé ruských jachet tak museli doslova zvednout kotvy. Někteří přemístili své lodě například do Dubaje nebo jiné destinace, kde jsou mimo dosah protiruských sankcí. Jiní své jachty raději nabídli k prodeji. List The Moscow Times v květnu napsal, že k mání byla například bezmála 90metrová superjachta spojovaná s majitelem vrtné společnosti Evrazija Alexandrem Džarnadzem. Nabízená cena: 195 milionů dolarů.

Mnozí příznivci jachtingu z Ruska, kteří kotvili v Evropě, se rozhodli přesunout svá plavidla domů. V Rusku ale narazili na vážný technický problém – tamní přístaviště nemají dostatek míst.

Příčiny jsou dvě: kromě dlouhodobého podceňování výstavby přístavní infrastruktury je to právě hromadný návrat ruských lodí ze zahraničí pod tlakem válečných sankcí.

Jak zjistil zpravodajský server RBK.ru, oblíbené jachtařské kluby v Rusku měly už na začátku července naplněné kapacity s výhledem do konce léta. Platilo to jak o východním pobřeží Černého moře, tak o Baltském moři.

„Pokud hovoříme jenom o pobřeží Azovského a Černého moře, je zde mnohonásobný nedostatek míst. Po celém pobřeží se nachází asi 500 až 600 dokovacích míst bez plné obsluhy. Podle našich odhadů je potřeba nejméně 10 tisíc míst,“ řekla viceprezidentka Asociace rozvoje jachtařské turistiky a přístavišť Olga Šebzuchovová.

S nedostatkem místa pro zakotvení se potýká také hlavní středisko jachtingu na severu Ruska, Petrohrad. Například v tamním klubu „Světlana“ bylo všech 50 volných míst zarezervovaných a další zájemci jsou na čekací listině.

„Nemůžete jet do Finska, nemůžete jet do Estonska, nemůžete jet nikam,“ poznamenal šéf klubu Oleg Gusev. Už tak vysoké vytížení přístaviště, jehož atraktivitu umocňuje poloha v centru města, se letos podle něj ještě zvýšilo. „Kdybychom měli ještě dvě takové lokality, tak je také naplníme,“ dodal.

Ruský svaz turistického průmyslu (RST) už před více než dvěma lety upozornil na to, že úroveň lodní turistiky je v Rusku prakticky „na nule“, ačkoli pro ni existují vhodné přírodní podmínky a roste i zájem. Na ruských pobřežích mohou lodě teoreticky přistát v délce 8,5 tisíce kilometrů, což je čtvrtý nejdelší úsek na světě (na prvním místě je Řecko). Chybí ale potřebné zázemí.

V říjnu 2021 se problému začala věnovat ruská vláda a přijala koncepci rozvoje lodní turistiky do roku 2030. Jako jeden z cílů stanovila výstavbu sítě moderních přístavišť se službami, jako jsou restaurace, obchody a parky. Mezi předurčené oblasti patří i ukrajinský poloostrov Krym a město Sevastopol, které Rusko anektovalo v roce 2014.