Z Mariupolu vyplula první zahraniční loď od začátku ruské invaze, hlásí Ankara

Zatímco dříve byla válka ve vzduchu plně pod taktovkou leteckých sil, ruskou agresi na Ukrajině provází nebývalé nasazení bezpilotních strojů.

Pět žen zahynulo v důsledku minometného ostřelování ruskými silami v obci Pryšyb v Charkovské oblasti, informoval dnes server Suspilne s odvoláním na šéfa místní správy. Ostřelování podle něj obec v Izjumském okrese zasáhlo odpoledne.

„Zemřelo pět civilistů. Všechno to byly ženy, které byly ve vesnici u vchodu do vícepodlažního domu,“ sdělil šéf místní správy Stepan Maselskyj.

Ruské invazní jednotky po týdnech relativního klidu v poslední době zintenzivnily ostřelování v Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země.

Starosta města Enerhodar v ukrajinské Záporožské oblasti prohlásil, že místní obyvatelé, včetně pracovníků společnosti Energoatom provozující jaderné elektrárny, jsou unášeni ruskými okupanty.

„Místo pobytu některých není známo. Zbytek se nachází ve velmi těžkých podmínkách: jsou mučeni elektrickým proudem, šikanováni fyzicky i morálně,“ uvedl starosta Dmytro Orlov.

Ukrajina vyslala posily do Severodoněcku, o který svádí více než měsíc tvrdé boje s ruskými silami, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědectví fotografa Oleksandra Ratušňaka. V Severodoněcku, které je pod neustálými útoky, ukrajinští vojáci často tráví i několik týdnů a dělostřelecká palba je pro ně denní chléb.

Ratušňak natočil ukrajinské posily, jak připlouvají do města po řece v nafukovacích člunech. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují Severodoněck s dalším územím pod kontrolou ukrajinských sil, jsou totiž pravděpodobně zničené, uvedlo dříve britské ministerstvo obrany, které se odkazuje na poznatky vojenské rozvědky.

Fotograf uvedl, že do města se dostal v minulých dnech s ukrajinským praporem Svoboda a strávil zde dvě noci. Podle Reuters se mu podařilo poskytnout vzácný pohled zevnitř do rozhodující bitvy ruské války na Ukrajině.

Spojené státy nepovolily ruskému speciálu přiletět pro ruské diplomaty vyhoštěné z USA. V prohlášení to dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Moskva podle ní přijme „asymetrická“ odvetná opatření, píše agentura Interfax.

Letadlo mělo podle Zacharovové vyzvednout zaměstnance ruských zahraničních institucí a jejich rodiny, kteří byli ze země dříve tento měsíc vyhoštěni.

„Americká strana systematicky ničí vzájemné vztahy, které jsou už teď v politováníhodném stavu,“ uvedla mluvčí v prohlášení a dodala, že chování amerických úřadů nezůstane bez odpovědi, kterou budou i „asymetrická opatření“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že vrcholní představitelé všech členských zemí Evropské unie se tento týden vysloví pro to, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v sedmadvacítce. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová agentuře AP řekla, že si je tímto vývojem na sto procent jistá.

„Věřím, že všech 27 zemí Evropské unie podpoří náš kandidátský status,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru se studenty v kanadském Torontu. „Někteří lidé v mém týmu říkají, že je to jako jít z temnoty do světla,“ dodal podle AP. Pro ukrajinskou armádu a společnost, které čelí už čtyři měsíce ruské invazi, je to podle něj obrovská motivace.

Americké internetové společnosti Google hrozí v Rusku další pokuta, a to ve výši pěti až deseti procent jejích ročních tržeb na ruském trhu. Důvodem je opakované neodstraňování podle ruských úřadů zakázaného obsahu, včetně „zavádějících informací“ na síti YouTube o dění na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Ruská divize společnosti Google za loňský rok vykázala tržby 143,3 miliardy rublů (zhruba 62 miliard Kč).

Ruské úřady již v minulosti Googlu vyměřily několik pokut. Minulý měsíc ruští soudní exekutoři firmě zabavili částku přes 7,7 miliardy rublů, kterou podle nich na pokutách dlužila. Minulý týden pak ruská divize Googlu vyhlásila bankrot. Zdůvodnila to tím, že ruské úřady obstavily její bankovní účet, čímž jí znemožnily provádět veškeré platby.

„Vzhledem k tomu, že ruské úřady Googlu obstavily jeho ruský bankovní účet, už nebylo fungování naší ruské kanceláře udržitelné. Proto divize vyhlásila bankrot,“ uvedl minulý týden mluvčí firmy. „Lidé v Rusku se spoléhají na naše služby. Zachováme dostupnost bezplatných služeb, jako je Search, YouTube, Gmail, Maps, Android a Play,“ dodal.

Série záhadných výbuchů a požárů v Rusku pokračuje. Ve středu nejdřív vypukl požár v rafinerii v Rostovské oblasti, na místě se našly trosky dronů. Později se objevily zprávy o výbuchu v muničním skladu ve Vladimirské oblasti.

Z ukrajinského přístavu Mariupol vyplula první zahraniční loď od začátku ruské invaze. Oznámilo to dnes turecké ministerstvo obrany po dalším kole jednání mezi Moskvou a Ankarou o přepravě obilí z ukrajinských přístavů, uvedla agentura Reuters. Na stejné téma jednali na začátku tohoto měsíce šéfové ruské a turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu a Sergej Lavrov. V obou případech se rozhovory uskutečnily bez ukrajinských zástupců.

Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že z přístavu v Mariupolu, který okupuje ruská armáda, dnes vyplula turecká nákladní loď Azov Concord. Jedná se o první zahraniční loď, která od začátku ruské invaze opustila přístav ve městě, které těžce poškodily boje. Podle ruských médií byla loď prázdná a měla ruskou posádku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém twitterovém účtu informoval o tom, že poděkoval českému premiérovi Petrovi Fialovi za „důslednou“ českou podporu toho, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Politici podle něj rovněž probrali nadcházející české předsednictví EU.

„Probrali (jsme) priority českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku,“ napsal Zelenskyj. Je podle něj důležité, že Ukrajina patří mezi hlavní priority českého předsednictví.

Z jeho sdělení nevyplývá, kdy s předsedou české vlády hovořil.

Prezidenti a premiéři evropské sedmadvacítky budou na dvoudenním summitu v Bruselu, který začíná ve čtvrtek, rozhodovat, zda udělit Ukrajině postavení kandidáta na členství v evropském bloku.

Negativní názor na Rusko má podle nového průzkumu v 18 prozápadních zemích v průměru 85 procent lidí. Jen méně než deset procent respondentů vidí největší stát světa pozitivně. Na historické minimum za posledních 20 let se mezi lidmi propadla také důvěra v ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Dnes zveřejněný průzkum americké společnosti Pew Research Center zkoumal názory obyvatel například Japonska, Austrálie, Izraele, Malajsie, Singapuru, Kanady a několika evropských států. Nejvýraznější změny ve veřejném mínění podle studie, která se částečně uskutečnila po začátku ruské invaze na Ukrajinu, nastaly v Polsku.

Rusko vnímá jako významnou hrozbu 94 procent Poláků, přičemž v roce 2018 stejný názor sdílelo jen 65 procent obyvatel. Stejně rekordní počet lidí nevěří ruskému prezidentovi Putinovi. Z výzkumu také vyplynulo, že Evropané, kteří ve své zemi podporují pravicově populistické strany, spíše důvěřují Putinovi, že bude jednat správně v mezinárodních otázkách.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol v rozhovoru s listem Financial Times.

Prezidenty a premiéry sedmadvaceti zemí Evropské unie čeká na nadcházející vrcholné schůzce v Bruselu klíčové rozhodnutí, zda udělit Ukrajině postavení kandidáta na členství v evropském bloku. Tématem však budou také další dopady, které má pokračující ruská invaze na Ukrajinu. Na dvoudenním summitu, který začne ve čtvrtek odpoledne, proberou také další vztahy se zeměmi západního Balkánu, které se marně snaží posunout kupředu na cestě k unijnímu členství. Měli by též odsouhlasit zavedení eura v Chorvatsku a věnovat se dalším ekonomickým tématům, jako jsou vysoké ceny energií.

Čtyři měsíce od začátku války na Ukrajině budou mít šéfové států a vlád na stole žádost Kyjeva o přiznání statusu kandidáta členství, které minulý pátek doporučila Evropská komise. Poté, co se při návštěvě Ukrajiny minulý týden pozitivně vyjádřili vůdci Francie, Německa a Itálie, se všeobecně očekává potřebný jednomyslný souhlas.

„Zatím nevidím žádný problém, ale nikdy nevíte, jestli to nebude chtít některý z lídrů využít,“ řekl dnes novinářům unijní činitel obeznámený s přípravou summitu. Narážel zejména na nevyjasněný postoj Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán v otázkách ukrajinské krize opakovaně využil práva veta k prosazení svých zájmů. Pokud se nikdo nepostaví proti, schválí summit kandidaturu Ukrajiny a Moldavska a přislíbí budoucí souhlas s tou gruzínskou, pokud země splní podmínky stanovené komisí.

Automobil kolaboranta s ruskými okupanty ve vsi Čornobajivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny se dnes stal terčem atentátu, ale sám Jurij Turuljov z útoku vyvázl, informoval dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.

O akci proti „gauleiterovi“ informoval ukrajinská média poradce šéfa chersonské oblastní správy. Podle ruských médií je Turuljov lehce zraněn. Ruská státní agentura RIA Novosti zveřejnila záběry na poškozené auto. Další podrobnosti dosud nejsou známy.

Nejde o první atentát na kolaboranty s Rusy na jihu Ukrajinu. Minulý měsíc při explozi v okupovaném Enerhodaru v Zaporožské oblasti utrpěl zranění okupanty dosazený šéf správy města Andrij Ševčyk.

Od vpádu ruské armády do jihoukrajinského přístavu Mariupol zahynulo nejméně 22 000 lidí. Oznámil to dnes podle ruskojazyčného serveru BBC mariupolský starosta Vadym Bojčenko. Město, nyní pod ruskou okupací, má podle něj z 90 procent zničenou infrastrukturu, napsala agentura Unian.

„Naše opatrná bilance, ke které bychom ještě mohli přičítat, je 22 000 civilistů, jež zabili okupační vojáci. Je to mnohem víc, než kolik jich zabilo nacistické Německo při dvouleté okupaci,“ uvedl Bojčenko. Opravdový počet obětí ve městě, které je nyní pod ruskou kontrolou, je podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.

Mariupol na severním pobřeží Azovského moře byl významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Před válkou měl na 440 000 obyvatel, ze kterých jich ve zdevastované městě zůstalo okolo 100 000.

Slovensko podpoří na nadcházejícím summitu NATO možnost vyslání dalších vojáků do některých zemí východního křídla Severoatlantické aliance, formující se mnohonárodní jednotku NATO na Slovensku už Bratislava dále rozšiřovat ale nehodlá. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministra obrany Jaroslava Nadě.

„Naše představa je, abychom umožnili zemím na východní hranici nastavit vlastní obranu za pomoci spojenců, jak to považují za potřebné. Akceptujeme a rozumíme tomu, že jiné země jako Pobaltí a Polsko se cítí více ohrožené a chtějí větší počet aliančních sil,“ řekl Naď novinářům.

Po návštěvě Ukrajiny od 24. května do 3. června za účelem vyšetřování smrti ukrajinského fotožurnalisty Makse Levina Reportéři bez hranic (RSF) uvolnili zprávu s informacemi a důkazy naznačujícími, že Levina a jeho přítele a osobního strážce popravili ruští vojáci v lese poblíž Kyjeva 13. března, pravděpodobně po výslechu, a dokonce i mučení.

Podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území by se mohly upravit. Vláda na dnešním zasedání schválila ústavní novelu, sdělila ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na rizika.

Rusko a Turecko se dohodly na pokračování jednání o bezpečném odplutí plavidel a vývozu obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Zdroje tureckého předsednictví včera uvedly, že jeho vojenská delegace tento týden odcestuje do Ruska, aby projednala podrobnosti o možném bezpečném mořském koridoru v Černém moři pro vývoz obilí, uvedla agentura Reuters.

Ruská státní tisková agentura TASS potvrdila plány na rozhovory s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev potvrdil, že v novošachtinské rafinerii, kterou zachvátil požár, se našly trosky dronů.

„Právě jsem vyslechl další hlášení o uhašení požáru v novošachtinské rafinérii. Požár podle jedné z verzí vznikl v důsledku náletu bezpilotních letounů na technická zařízení podniku. Na jeho území našli trosky dvou dronů,“ uvedl gubernátor Golubev podle agentury Interfax.

Zaměstnanci závodu byli evakuováni. Okolnosti požáru zkoumají na místě vyšetřovatelé. „Provádějí se vyšetřovací úkony. Poté odborníci odhadnou škodu a možnost obnovit činnost podniku,“ dodal gubernátor.