Rusové třídí Ukrajince. Svědci popisují strašák jménem filtrační tábor

„Nedokážete si ani představit, jaké tam jsou podmínky,“ píše BBC v titulku článku, který obsahuje zpověď ukrajinského páru, jemuž se minulý týden podařilo uniknout z takzvaného filtračního tábora. Ruští okupanti jej zřídili nedaleko Mariupolu.

Oleksandr a Olena v něm podle svých slov strávili více než týden. Do relativně bezpečného Lvova na západě Ukrajiny se dostali díky pomoci „soukromých řidičů“, kteří je z tábora po polních cestách mimo ruské checkpointy převezli přes okupovaný Berďansk až do Záporoží, odkud už pár cestoval volně vlakem.

„Vypadalo to jako opravdový koncentrační tábor,“ popsal 49letý Oleksandr místo, kam se pár dostal poté, co se rozhodl zkusit opustit Mariupol. Šli na evakuační shromaždiště pro civilisy. Ruští vojáci je ovšem odtud odvezli do budovy bývalé školy v nedalekém městečku Nikolske – do filtračního tábora.

„Staří lidé tam spali na chodbách bez matrace nebo přikrývky. Byla tam jediná toaleta a dřez pro tisíce lidí. Lidé si neměli kde umýt ruce a brzy se začala šířit úplavice,“ popsala podmínky v táboře Olena.

Celé místo podle ní bylo zamořené velmi silným zápachem. Kromě něj byl všudypřítomný i strach.

Na začátku vzali Rusové Oleksandrovi i Oleně otisky prstů a vyfotili si je ze všech úhlů.

Následoval několikahodinový výslech.

Už dopředu si oba ze svých mobilů raději smazali všechno, co je spojené s Ukrajinou, tedy například i fotografie jejich dcery stojící před ukrajinskou vlajkou.

Podle Oleksandra měl pár štěstí, že své mobily předem promazal. Ruští vojáci podle něj kontrolovali fotografie, historii hovorů a seznam kontaktů, přičemž pátrali po napojení na novináře, ukrajinskou vládu nebo armádu.

„Když by došli k podezření, že je někdo ‚ukrajinský nacista‘, poslali by ho do Doněcku na další vyšetřování, nebo rovnou vraždu,“ věří Oleksandr. BBC doplnila upozornění, že taková vyjádření se v tuto chvíli nedají nezávisle ověřit.

„Bylo to velmi nebezpečné. Stačila jakákoliv pochybnost nebo vzdor a můžou vás odvést do sklepení, kde se vyslýchá a mučí. Každý se bojí toho, že ho odvezou do Doněcku,“ dodal Oleksandr.

O strachu z převozu do dalších zařízení na území separatistických oblastí nicméně už dřív vypovědělo víc svědků pro různá média.

Na tuto praxi také upozorňují ukrajinské úřady a vláda. Jeden takový tábor ukázaly i satelitní snímky společnosti Maxar. Šlo o stanové městečko ve vesnici Bezimenne v doněcké oblasti kontrolované ruskými separatisty.

„Nemusím ani říkat, co tyto takzvané filtrační tábory připomínají. Je to mrazivé a neměli bychom to přehlížet,“ řekla k tomu americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Už od začátku pobytu ve filtračním zařízení dostával ukrajinský pár od neznámých mužů – mimo ruskou armádou řízený systém – nabídky na cestu pryč odtud. Prý na Západ. Báli se na to kývnout. Měli podezření, že jde o Rusy nebo ukrajinské kolaboranty. Nakonec jim podle jejich slov nic jiného nezbylo.

Olena s Oleksandrem totiž od Rusů sice dostali povolení nasednout do evakuačního autobusu směr ukrajinské území. Bylo jim ale řečeno, že musí čekat na 148. autobus, přičemž za týden jich odjelo asi jen 20.

„Autobusů mířících na ruskou stranu bylo naopak mnoho, úřady se dokonce snažily přimět pár, aby nasedli do jednoho z nich a zamířili na východ,“ píše BBC.

Ze zoufalství tak pár kývl na nabídku úniku od neznámého muže, který je převezl do Berďansku, kde si sehnali dalšího pašeráka, který polními cestami objel všechny ruské checkpointy a dovezl je až do Záporoží.

Velmi podobný příběh popsal BBC i další pár, který do Lvova dorazil ve stejný den jako Olena s Oleksandrem.

„Filtrační tábory jsou jako ghetta. Rusové rozdělí lidi do skupin; pro lidi podezřelé z napojení na ukrajinskou armádu, teritoriální obranu, novináře a vládu je to velmi nebezpečné. Odváží je do Doněcku, kde je mučí,“ řekla BBC 58letá Valentyna, která se se svým manželem z filtračního tábora dostala také díky neznámému řidiči autobusu.

„Když jsme konečně unikli a viděli ukrajinské vojáky i vlajky a slyšeli ukrajinský jazyk, všichni v autobuse začali plakat,“ dodala Valentyna. „Bylo neuvěřitelné, že jsme to přežili a konečně utekli z toho pekla.“

Kolik lidí bylo do filtračních táborů v okolí Mariupolu (nebo jinde) odvedeno či rovnou deportováno na území ruských separatistů, se neví. Ukrajinské úřady a vysocí představitelé hovoří o desítkách tisíc Ukrajinců, Kreml to označuje za lži a média zatím přináší spíš střípky v podobě příběhů jednotlivců, kterým se podařilo dostat na ukrajinské území.

Znepokojení tyto zprávy vzbuzují i kvůli vzpomínkám na filtrační tábory, které Rusko zřizovalo při obou válkách v Čečensku.

V 90. letech a na přelomu tisíciletí v nich podle svědectví potvrzených například lidskoprávní organizací Human Rights Watch Rusko věznilo, mučilo, znásilňovalo a „nechávalo zmizet“ civilisty.