Ruské drony terorizují město, loví taxíky i cyklisty

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší spolupracovnice na Ukrajině/

V Chersonu už není žádné bezpečné místo. Ruské jednotky město neostřelují jen dělostřelectvem, minomety, tanky, neshazují na něj jen řízené letecké pumy, nevypouštějí sebevražedné drony a rakety z letadel, ale stále častěji také shazují výbušniny z bezpilotních letounů.

Terčem útoků se stávají sanitky, taxíky a veřejná doprava. Vadym (všechna jména v textu jsou z bezpečnostních důvodu pozměněna) před plnohodnotnou invazí pracoval jako taxikář a tohoto oboru se drží i po osvobození Chersonské oblasti. Podle něj je jízda po městě den ode dne nebezpečnější.

„Každý den, když jedete po městě, slyšíte pravidelně výbuchy a pokaždé máte strach, že vás zasáhnou. Před několika týdny spadla bomba na moje auto, které stálo zaparkované nedaleko mého domu,“ popsal Seznam Zprávám s tím, že on sám už byl tou dobou po celém dni v práci doma.

„Ten dron jsem slyšel, ale zdálo se mi, že je někde daleko. A pak se ozval výbuch,“ pokračuje Vadym. „Když jsem se podíval z okna, uviděl jsem kouř a zjistil, že to dostalo moje auto. Přes dva týdny jsem nemohl pracovat, navíc oprava auta stála spoustu peněz.“

Vadym žije v nebezpečné čtvrti, a tak teď auto raději nechává v garáži, kam drony moc často nelétají, a on sám tam dojíždí na kole. Rodina s každým dnem stále víc přemýšlí o odchodu z města.

Cherson leží prakticky na frontové linii, na pravém břehu Dněpru. Ukrajinská armáda město osvobodila na podzim 2022, ale okupační jednotky se stáhly jen na levý břeh Dněpru, kde od té doby zůstávají.

Kvůli dronům trpí i chodci nebo cyklisté. Koncem září se pod palbou ocitla matka dvou dětí Anastázie. Jak vyprávěla novinářce Zarině Zabriské, dron ji pronásledoval už podruhé. Poprvé se jí podařilo uniknout, ale podruhé - když jela na kole - ji zasáhl. Šrapnely jí poranily obličej i tělo. Jeden z nich nedokázali lékaři vyjmout, zůstal jí v noze.

Drony shazují výbušniny hlavně v částech města blízko břehu Dněpru, ale někdy se dostanou i dál. Čas od času vletí na tržiště, právě ve chvílích, kdy lidé nakupují.

Poblíž Dněpru, tedy v nejnebezpečnější části města, žije Iryna. Drony kolem svého domu slyší každý den. Cesta na trh se tak pro ni proměnila v překážkovou dráhu. „Šla jsem 50 metrů a slyšela jsem, že poblíž letí dron, a tak jsem se schovala za strom. Dron přeletěl, ušla jsem dalších 100 metrů. Přiletěl další, a tak jsem se zase schovala,“ vzpomíná Iryna.

Výbuchy se jí vyhýbaly až do minulého týdne. „Když jsem si kupovala klobásu, uslyšeli jsme s prodavačem dron. Schovali jsme se, jak nejlépe jsme mohli, ale letoun shodil bombu na auto přímo za obchodem, kde jsme byli. Naštěstí v autě ani v jeho bezprostřední blízkosti nikdo nebyl,“ líčila Iryna.

Oficiální údaje říkají, že ruské jednotky podnikly v Chersonské oblasti od 1. do 26. září 2170 dronových útoků. Zemřelo při nich šest lidí a dalších 110 bylo zraněno. Jeden z nejničivějších útoků byl však proveden řízenými leteckými střelami. Tento týden v pondělí dopoledne Rusové shodili hned čtyři.

Ruská armáda zasáhla školu, v jejíž blízkosti začaly úřady budovat protiradiační kryt. V této části města žije nejvíce lidí včetně dětí. Místní byli proti stavbě, přestože byla pro bezpečnost důležitá. Obávali se, že objekt přitáhne pozornost Rusů, což se také stalo. Místní úřady přesto neplánují stavbu zastavit, protože „ve městě není bezpečné místo a lítá to všude“ a je důležité zajistit bezpečnost.

Ostřelování poškodilo 14 obytných domů, dvě mateřské školy, dva rodinné domy, školu a tři vozidla, včetně autobusu. Jedna z budov byla zasažena už potřetí. Zraněných bylo dvacet lidí, včetně dvou dětí.

Šéf chersonské městské vojenské správy Roman Mrochko na sociální síti Facebook téhož dne napsal, že Rusové rozhazují protipěchotní „motýlí“ miny. Jedná se o běžné protipěchotní miny, ke kterým je nebezpečné se přibližovat, protože v případě dotyku hrozí, že explodují.

Útoky všemi typy zbraní netrpí jen Cherson, ale všechna města a vesnice u Dněpru. Nejčastější rada, kterou tamní lidé dostávají, zní: Odejděte. Bohužel ne všichni mají kam.